Praha – Finanční analytický útvar (FAÚ) ministerstva financí si od médií vysloužil přezdívku „Kalouskovi ciferšpioni“. Mohla za to hlavně aféra s předraženou technikou pro české předsednictví EU. V jejím rozplétání sehrál útvar důležitou roli a kvůli ní se objevilo také podezření z toho, že šéf resortu Miroslav Kalousek (TOP 09) zneužívá FAÚ v politickém boji. Teď se o mocném, ale tajemném útvaru mluví znovu. Podle některých médií totiž hrozí, že pokud by v čele ministerstva financí stanul Andrej Babiš (ANO), mohl by FAÚ využít (zneužít) v boji s konkurenci. Klíčem k tomu mohou být rozsáhlé pravomoci úřadu směrem k bankám.
Fantom v boji proti praní špinavých peněz
Finanční analytický útvar je jedním z klíčových nástrojů boje proti praní špinavých peněz a důležitou roli hraje také v odhalování daňových úniků. Kromě každoroční statistiky, která informuje o počtu podaných trestních oznámení a zhruba popisuje nejzávažnější případy, jež úřad v uplynulém roce odhalil, se ale o něm moc nemluví. Ministerstvo financí si pečlivě střeží informace a ne všechny zveřejňuje. S úřadem spolupracující instituce jsou pak vázány mlčenlivostí.
„Oblast boje proti praní špinavých peněz je už od 90. let silně regulovaná. Nejen FAÚ, ale i spousta subjektů má nejrůznější povinnosti a není o tom příliš slyšet. Jestli chceme bojovat proti praní špinavých peněz, tak k tomu musí být prostředky. Když možnému pachateli nahlásíte, že ho chcete sledovat, nikdy se o něm už nic nedozvíte,“ vysvětlil ředitel oddělení auditu společnosti Deloitte Stanislav Staněk.
Jenže ticho kolem úřadu zároveň může vyvolávat obavy, a to hlavně v souvislosti s jeho pravomocemi, kvůli kterým si FAÚ v médiích vysloužil přízvisko „mocný“. V případě sebemenšího podezření na daňový únik nebo praní špinavých peněz může útvar dle zákona o praní špinavých peněz nařídit bance, aby svému klientovi zdržela platbu, případně zablokovala celý účet na dobu až tří dnů.
Banka musí vyhovět, zároveň ale nesmí klientovi prozradit, že se ocitl v hledáčku FAÚ. Jak to probíhá v praxi? Technicky je to pro finančníky hračka, horší je zpoždění platby vysvětlovat klientovi. Podle insiderů, kteří se však zdráhají promluvit veřejně, to finanční instituce obvykle omlouvají technickými problémy.
FAÚ v číslech
- V roce 2012 útvar přijal 2 191 upozornění na podezřelé transakce.
- 449 z nich ukončil podáním trestního oznámení.
- V 881 případech předal získané informace daňové či celní správě.
Jedna dvě, FAÚ si jde pro tebe
Podle informací ministerstva financí pochází zhruba 95 % podnětů, které pracovníci FAÚ analyzují, z informací tuzemských bank a finančních institucí. Kromě toho se na něj může obrátit také policie, celní a daňová správa nebo finanční zpravodajské instituce jiných zemí.
Jen v roce 2012 přijal FAÚ 2 191 hlášení upozorňujících na podezřelé transakce. Co mu instituce nahlašují? Řada bank o tom raději mlčí. „Vzhledem k bankovnímu tajemství a interním procesům nemůžeme k tomuto poskytnout bližší informace,“ sdělil portálu ČT24 mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.
Roušku tajemství alespoň poodkryla mluvčí České spořitelny Klára Pačesová: „Skutečnostmi, které by takovému podezření mohly nasvědčovat, jsou např. výběry bezprostředně po hotovostních vkladech, neobvyklý počet účtů zřizovaných klientem, převody majetku bez zjevného ekonomického důvodu.“
Neoficiálně pak zdroje z finančních institucí uvádějí, že ostře sledované jsou zejména obchody, ve kterých figurují pohonné hmoty, drahé kovy nebo elektronika. Stejně tak banky informují FAÚ o jakýchkoliv transakcích, které vybočují z profilu klienta. Jinými slovy - nahlásit může banka třeba člověka, který v bytě zděděném po zesnulém příbuzném našel 500 tisíc v hotovosti a chce si je uložit na účet.
Do hledáčku FAÚ se tak mnohdy dostávají i zcela nevinní lidé. „Necelá polovina oznámení podezřelého obchodu se po prošetření 'jen' uloží,“ připustil mluvčí ministerstva financí Ondřej Šrámek. V praxi to ovšem znamená, že nejen informace o zločincích, ale i nevinných lidech a pohybech na jejich účtech leží v databázi FAÚ celé desetiletí. „Po tuto dobu probíhá jejich automatické komparování s celou databází a nově příchozími informacemi,“ doplnil Šrámek. A to už může vyvolat znepokojení.
Zaostřeno na politiky
Kromě byznysmenů a překvapených dědiců si v minulosti analytici ministerstva financí posvítili také na politiky. FAÚ prověřoval například transakce poslance VV Michla Babáka, který nedokázal uspokojivě vysvětlit, odkud pochází statisícové vklady na jeho účet, nebo někdejšího ministra zemědělství a nynějšího senátora zvoleného za sociální demokraty Jaroslava Palase (přestoupil k SPOZ).
O pravomocech úřadu se diskutovalo také v souvislosti s rezignací ministra obrany Alexandra Vondry (ODS), který měl během českého předsednictví EU zadat zakázku na audiovizuální techniku bez soutěže. FAÚ následně odhalil, že část peněz z předražené zakázky skončila na účtech v zahraničí. Peníze zablokoval a podal policii trestní oznámení. Ani jeden z trojice případů, které se točily kolem politiků, však zatím neskončil pravomocným rozsudkem.
Karolína Peake, bývalá vicepremiérka pro boj s korupcí (zvolena za VV, později LIDEM)
„Ve Věcech veřejných panovalo přesvědčení, že všichni jsou proti Věcem veřejným, včetně FAÚ, a že Kalousek všechny zničí prostřednictvím FAÚ.“
V souvislosti s Vondrovou kauzou se ovšem rozjela bouřlivá debata o tom, zda FAÚ nepracuje na politickou objednávku. Nečasův kabinet proto rozhodl, že v zájmu nestrannosti útvaru ho bude vhodné vymanit z působnosti ministerstva financí. Uvažovalo se dokonce o tom, že by úřad vypadl z působnosti resortu úplně a byl podřízený přímo vládě. Tato varianta ale nakonec padla. „Efekt takových řešení by nebyl adekvátní nákladům, které by s tím byly spojeny,“ vyplynulo ze sdělení ministerstva financí.
Kam s ním
V poslední novele zákona o praní špinavých peněz se nakonec objevila varianta, která počítala s tím, že by FAÚ sice zůstal podřízený správci státní kasy, avšak o jmenování a odvolání ředitele by nově rozhodovala vláda. Účty ze své činnosti pak měl úřad skládat Poslanecké sněmovně, jako to je obvyklé i u dalších zpravodajských jednotek, například BIS nebo Vojenského zpravodajství.
To by bylo podle bývalé vicepremiérky pro boj s korupcí Karolíny Peake vzhledem k pravomocem úřadu a jeho možnostem zasahovat lidem do soukromí na místě. „FAÚ má přístup k informacím a jakýkoliv nadstandardní přístup k informacím se vždycky může stát zbraní v rukou jednotlivce,“ upozornila Peake a připustila, že mimo jiné kvůli pravomocem FAÚ sdílí obavy z možného Babišova působení na ministerstvu financí.
GALERIE
Alexandr Vondra autor: Šálek Václav, zdroj: ČTK
Posílení nezávislosti „ciferšpionů“ na resortu financí doporučuje také Stanislav Staněk. Šel by na to ale jinou cestou. „Zdálo by se mi lepší udělat ho součástí policie, než vytvářet novou organizační strukturu. Vazba na policii je důležitá, protože pokud FAÚ má nějaké zjištění o nelegální činnosti, tak potřebuje, aby tam zasáhla policie. FAÚ sice může zmrazit platby na tři dny, ale nemůže nikoho zatknout,“ míní Staněk.
Jenže zatím se nepodařilo schválit ani variantu, kterou navrhl Nečasův kabinet. Byť ve sněmovně ležela od začátku dubna, do srpnového rozpuštění sněmovny ji poslanci neprojednali ani v prvním čtení. Nová sněmovna nedodělky po té staré dokončit nesmí, takže zákon spadl pod stůl. Stále platí status quo – FAÚ je dál podřízený ministerstvu financí, šéf resortu jmenuje a odvolává jeho pracovníky a může je také úkolovat.
