Na pěstitele chmele tvrdě dopadá nebývale nízká míra nezaměstnanosti v Česku i v blízkém zahraničí. Nedostává se jim pracovních sil, a to ani brigádníků. Trápí je také silné sucho. Například v Kokorech v Tršické oblasti na Přerovsku proto omezují pěstování.
V Kokorech pěstují chmel asi na 200 hektarech. Část této plochy teď budou muset nechat ležet ladem. „Nedostatek lidí je dlouhodobý a nevidím, že by se stav zlepšoval,“ posteskl si předseda zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský. Podniku aktuálně chybí desítky pracovníků.
„Pomáhají nám hlavně studenti středních zemědělských škol v rámci praxe. Ředitelé nám vycházejí vstříc. Výkonnost studentů ale rok od roku klesá a kvůli tomu je potřeba víc lidí. Ti ale nejsou,“ popisuje Lichnovský.
V Kokorech se dosud bránili možnosti dovážet pracovní sílu ze zahraničí. „Pokud si sami nepomůžeme, tak svět by nám neměl být záchranou,“ popisuje svůj přístup Lichnovský. Zároveň ale přiznává, že už ho pomalu mění a začíná se rozhlížet po pracovnících v rámci EU i mimo ni.
Hledají cesty, jak snížit závislost na lidské síle
Brigádníci v Kokorech dostávají minimálně 100 korun za hodinu. Ti přespolní mají zajištěné i ubytování. Ale ani to už dnes nestačí. Například autobus, který měl v pondělí přivést pomocníky ze Slovenska, dorazil poloprázdný. Místo očekávaných čtyř desítek lidí jich přijelo devět.
Na chmelnici tak hledají poslední dva roky možnosti, jak se bez desítek brigádníků obejít. Už se netrhají boční výhony, výhonky chmele už na jednom hektaru pozemku nestáčí lidská ruka k vodícímu drátu. Místo toho si rostlina musí oporu najít sama.
Na Olomoucku je v současnosti největší poptávka po lidech do výroby. Mzdy se teď v regionu pohybují okolo 100–120 korun za hodinu. „Mnoho firem si proto hledá sezónní pracovníky třeba i mezi dětmi svých zaměstnanců. Jinde už totiž často ani nemají koho oslovit,“ zjistil redaktor České televize Martin Laštůvka.
Problémy pěstitelům přináší také počasí. „Za květen jsme měli na jednom pozemku 8,5 mm srážek, na ostatních nula. To je obrovské sucho, srovnatelné s rokem 1947,“ stěžuje si Lichnovský. A není to poprvé. Sucho způsobilo loni v Kokorech ztráty přesahující 16 milionů korun.
