Stejně jako poslanci minulého volebního období, i ti současní chtějí zpružnit a zefektivnit průběh schůzí sněmovny. Zatím se zástupci různých politických stran shodli například na tom, že víc času budou věnovat třetím čtením, tedy závěrečnému schvalování zákonů.
Došlo by tak k projednávání třetích čtení ve středu do 19 hodin, naznačil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). Kvůli delší době na jednání o zákonech se sice bude muset změnit jednací řád, ale zdá se, že to bude mít oporu i u opozice.
„Jsme připraveni na to kývnout, protože to považujeme za rozumné pro fungování sněmovny,“ řekl například předseda ústavněprávního výboru Marek Benda (ODS).
Jednací dny pro třetí čtení dosud připadají na dobu od 9 do 14 hodin ve středu a v pátek. Sněmovna může rozhodnout i o vyčlenění jiných hodin, pokud však proti tomu nevznesou námitku nejméně dva poslanecké kluby.
Co loni neprošlo
O vyšší efektivitu třetích čtení se snažili zástupci lidu také v minulém volebním období. V říjnu minulého roku – pro mnohé krátce před koncem jejich poslancování – řešili možnost jednat o nich i mimo středu a pátek. Podle tehdejší vládnoucí koalice je pro opozici snadné takové hlasování zablokovat, dva kluby totiž mohou využít právo veta.
Tehdejší opozice ale byla proti. „Všichni vědí, že ve středu a v pátek se hlasuje a na tom bych neměnil vůbec nic,“ zdůraznil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Nikdy nepřipustíme omezení demokratické diskuse,“ přidal se tehdejší šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.
Další úpravy práce v současné sněmovně chce její současný šéf řešit dohodou s předsedy všech poslaneckých klubů. Například to, aby se omezily pauzy na jednání klubů. Nebo aby přednostní právo promluvy na plénu zůstalo jen šéfům klubů, předsedové stran by o ně přišli.
„Omezili bychom přestávky na jednu hodinu denně, kompromis, ke kterému jsme schopní dospět,“ řekl Vondráček.
Jak zatočit s obstrukcemi?
Hnutí ANO už před říjnovými sněmovními volbami i po nich představovalo změny, které chce v jednacím řádu sněmovny udělat, aby se snížila možnost obstrukcí. Tu tehdejší opozice uplatnila zejména u projednávání zákon o elektronické evidenci tržeb (EET). Návrh změn předložilo hnutí už v minulém období, ale nepodařilo se ho projednat.
Vzorem pro jednání dolní komory Parlamentu by podle předsedy ANO Andreje Babiše měla být pravidla jednání německého Spolkového sněmu.
„Když si v Německu řeknou, že EET čtou 30 hodin nebo 20, tak (nejsilnější parlamentní strana) CDU má 30 procent času a čte to šest hodin. U nás, když jsme četli EET, tak pan (předseda TOP 09 Miroslav) Kalousek četl čtyři nebo pět hodin o skladu ve Vrběticích, což si nemyslím, že je projev demokracie, ale obstrukcí. Proto teď padlo pod stůl 300 zákonů,“ řekl Babiš loni v rozhovoru pro ČTK .
Babišovi také vadilo, že podle současného jednacího řádu sněmovny se zákony, které byly před volbami projednány pouze zčásti, musí do legislativního procesu předkládat zcela znovu. „Tím se ztrácí čas a ta byrokracie, postupy legislativního procesu trvají dlouho,“ uvedl.
