Na řadě míst v Česku si lidé připomněli 73. výročí konce druhé světové války v Evropě. Pamětníci, váleční veteráni a politici včetně prezidenta Miloše Zemana se dopoledne zúčastnili pietního aktu na Vítkově, odpoledne prezident jmenoval šest generálů. Ředitele BIS Michala Koudelku a zástupce velitele pozemních sil Petra Procházku nepovýšil, ačkoli je vláda také navrhovala.
Ceremoniálu na Vítkově se účastnili nejvyšší političtí představitelé, vojáci a zástupci řady organizací. Dorazil i prezident Miloš Zeman, který se před rokem této piety neúčastnil. Přišli rovněž předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny Milan Štěch (ČSSD) a Radek Vondráček (ANO), premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO), náčelník generálního štábu Aleš Opata či kardinál Dominik Duka.
Vojáci nejprve přinesli na nádvoří před památníkem historické armádní prapory za zvuku husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci, následovala státní hymna. Prezident a političtí představitelé, zástupci spolků a válečných veteránů pak položili věnce k památníku. Zazněly rovněž salvy vypálené čestnou stráží. Nad shromážděním také proletěla dvojice armádních stíhaček JAS-39 Gripen a letoun Challenger.
„Jsem velmi ráda za to, že všichni politici přijali mé pozvání, aby sem přišli,“ řekla Šlechtová. Ocenila, že se ceremoniálu účastnili i váleční veteráni. Opata pak uvedl, že Den vítězství není významný jen pro armádu, ale pro celý stát. „Lidé museli překonávat spousty útrap, spousta jich byla zabita,“ sdělil.
Po skončení piety bylo na programu udělení nejvyšších resortních vyznamenání z rukou ministryně obrany pro válečné veterány, účastníky odboje a vybrané osobnosti, které se zasloužily o obranu republiky a uchování paměti národa.
K památníku přišlo i několik protestujících, drželi transparent s nápisem „Zeman je Husák“ na jedné straně a „Babiš je Mečiar“ na straně druhé. „Někteří lidé by si měli uvědomit, že jsou příležitosti, kdy by se protesty měly odložit. Byly tam nějaké výkřiky, že na to mají právo - to mají, ale právě proto, že spousta vojáků, účastníků povstání položilo své životy. Tak bych očekával více úcty,“ řekl předseda sněmovny Vondráček.
Prezident jmenoval šest generálů
Zeman odpoledne jmenoval generály. Generálské hodnosti mají ředitelé protidrogové centrály Jakub Frydrych a pardubických krajských hasičů Miroslav Kvasnička.
Do vyšších hodností Zeman jmenoval také čtyři vojáky. Do hodností generálmajora Zeman jmenoval ředitele sekce plánování schopností ministerstva obrany Jaromíra Alana a ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Iva Střechu. Oba byli brigádními generály. Hodnost brigádního generála získali dva dosavadní plukovníci generálního štábu. Jde o zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Miroslava Hlaváče a zástupce náčelníka Vojenské policie Pavla Chovančíka.
Prezident naopak nepovýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku a zástupce velitele pozemních sil Petra Procházku, ačkoli je vláda do generálské hodnosti rovněž navrhovala.
„Další termín bude v říjnu, takže si myslím, že se k tomu vrátíme,“ řekl premiér. Jestli vláda Koudelku nebo Procházku v říjnu znovu prezidentovi ke jmenování navrhne, ale nechtěl Babiš předjímat.
Zeman v proslovu po jmenování uvedl, že si všiml generála, který má neodbytnou potřebu vyjadřovat se k zahraniční politice České republiky. Jméno neřekl. Upozornil, že zahraniční politika je věcí vlády, ministra zahraničí a prezidenta. „Politizujících generálů bylo sice v dějinách několik, ale nikdo z nich nedopadl dobře,“ doplnil prezident.
Server Aktuálně.cz v pondělí s odkazem na své zdroje uvedl, že Koudelka nebude jmenován mimo jiné kvůli zprávě BIS k jedu novičok, který byl využit při otravě ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v Británii.
Kapitulace nacistů se připomíná i na dalších místech
Výročí konce války si lidé během úterý připomínají také na pražském Klárově, u Národního památníku druhé světové války v Ostravě nebo u pomníku obětem obou světových válek v Pardubicích.
V Brně se lidé sešli u Kounicových studentských kolejí, které během války sloužily jako neblaze proslulé nacistické vězení a popraviště. Brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) v krátkém projevu připomněl, že je to 73 let od doby, co se v místech brněnského vzpomínkového aktu přestalo mučit, trýznit, popravovat.
„Proč si dnes připomínáme tyto pohnuté doby? Protože z mého pohledu je potřeba si uvědomovat, že svoboda, která dnes vypadá tak samozřejmě, samozřejmá není. Měli bychom proto bojovat s každým, byť malým, projevem nesvobody a netolerovat nesvobodu ani v těch místech, která se nás zdánlivě netýkají. Neboť před těmi více než 73 lety to tak mohlo také vypadat,“ uvedl.
U příležitosti státního svátku se pro veřejnost otevřely i budovy parlamentu. Lidé si tak mohou prohlédnout prostory obou jeho komor - tedy Poslanecké sněmovny i Senátu. Ve Valdštejnském paláci se navíc návštěvníci budou moci seznámit i s kopií mnichovské dohody. Od jejího podpisu letos uplyne 80 let.
Druhé světové války se zúčastnila většina států světa. S více než 60 miliony obětí se stala dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Češi bojovali proti německým nacistům ve válce na západní i východní frontě.
