Opravy silnic jdou pomalu. Zatímco na nich silničáři pracují, rozpadají se jim jiné

3 minuty
UDÁLOSTI: Skoro 17 miliard plánují kraje vydat za opravy silnic, podle odborníků je to málo
Zdroj: ČT24

Výmoly, záplata přes záplatu, chybějící krajnice. Takový pohled je na silnicích v Česku docela běžný. Je tomu tak bez ohledu na kraj a jeho bohatství – děravé silnice jsou v Praze, na Vysočině i na severu Čech. Neustále se hovoří o dluhu vůči silnicím, který navíc příliš neklesá. I když letos slibují kraje v souhrnu sedmnáctimiliardovou investici do komunikací, je to podle odborníků stále málo.

Podle některých expertů totiž není potřeba opravovat silnice, které chátrají již po desítky let, silničáři se musí vracet i k těm, které opravovali poměrně nedávno. Životnost asfaltu je totiž maximálně patnáct let. Na řadu by tedy měla přijít nikoli ta místa, kde se naposledy pokládal asfalt třeba v 70. letech, nýbrž ta, kde proběhla poslední rekonstrukce v minulém desetiletí.

Například ulice U Seřadiště v pražských Vršovicích platí už léta za nejhorší komunikaci v zemi. Má vše, co k rozbité silnici patří – hluboké díry, popraskaný asfalt, zbytky vzájemně se překrývajících záplat a ještě k tomu je úzká. Již třikrát „vyhrála“ anticenu Výmol roku, ačkoli nyní by ji měla čekat vytoužená oprava.

Naštěstí však ulice U Seřadiště nemá příliš velký dopravní význam a slouží především jako parkoviště autobusů. Je však plno jiných silnic, které jsou mnohem důležitější, ale tlumiče na nich i tak dostanou zabrat téměř stejně.

Ilustrací toho může být silnice III/3587. Na první pohled zapadlá silnička od prosince 2015 přímo navazuje na severní část obchvatu Chrudimi. Řidiči tudy mohou pokračovat směrem na Chrast, aniž by si zajížděli přes centrum Chrudimi, což by jinak bylo nutné kvůli chybějícímu obchvatu.

Cesta po silnici III. třídy je však nanejvýš problematická. Je plná výtluků, na vodorovné dopravní značení mohou řidiči zapomenout, a navíc je silnice velmi úzká. „Jednou mi tady sebrali zrcátko,“ vzpomněla na zážitek z jízdy po chrudimské silnici řidička Marie Lešáková.

SÚS Pardubického kraje slibuje, že se situace na silnici navazující na chrudimský obchvat zlepší. „Budeme to realizovat v horizontu měsíce,“ slíbil ředitel SÚS Miroslav Němec.

Pardubický kraj chystá i další opravy, do silnic chce letos dát miliardu. V celé republice pak půjde do krajských silnic II. a III. třídy 17 miliard korun. Podle dopravních expertů však dopad řidiči sotva poznají. Zatímco se totiž některé silnice opravují, jiné se rozpadají. Životnost asfaltu je zhruba patnáctiletá, v současnosti by tedy opět potřebovaly opravu silnice rekonstruované po roce 2000.

  • Praha 2,75
  • Jihomoravský 1,8
  • Středočeský 1,54
  • Jihočeský 1,47
  • Královéhradecký 1,35
  • Olomoucký 1,2
  • Plzeňský 1,2
  • Vysočina 1,2
  • Liberecký 1
  • Pardubický 0,94
  • Zlínský 0,93
  • Karlovarský 0,92
  • Ústecký 0,39
  • Moravskoslezský 0,22
  • CELKEM 16,9
  • zdroj: krajské úřady, TSK

Navíc způsob, kterým se některé cesty opravují, životnost ještě snižuje. Podle předsedy České silniční společnosti Petra Mondscheina se řada zakázek dodělává až ke konci roku, kdy už není vhodné klima. Aby se to změnilo, musely by mít kraje jasnější výhled do budoucna.

„Správci by měli vědět, s jakými finančními prostředky budou plánovat. Ale ne z roku na rok, ale v delším časovém období,“ podotkl Petr Mondschein.

V současnosti totiž dostávají kraje peníze na opravy silnic nižších tříd od státu, ale ne systémově – vláda je vždy až dodatečně schvaluje. Zajistit systémové financování krajských silnic teď mají za úkol resorty dopravy a financí. Návrh je v připomínkovém řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...