Potřebuje kancléř nejvyšší prověrku? Je to „lex Mynář“, vadí některým poslancům

Bez jasného výsledku skončila debata poslanců ústavněprávního výboru o předloze Starostů a nezávislých, podle níž by musel mít prezidentův kancléř ze zákona prověrku na nejvyšší stupeň utajení. Výbor nedoporučil plénu předlohu schválit ani zamítnout. Z diskuse ale vyplynulo spíše to, že novela příliš šancí na přijetí nemá.

Poslancům vesměs vadilo, že míří na jednoho člověka, a to na současného kancléře prezidenta Miloše Zemana Vratislava Mynáře. Ani zpravodaj Jan Chvojka (ČSSD) nepokládá za šťastné, že jeho jméno figuruje přímo v důvodové zprávě.

„Je to v podstatě lex Mynář,“ řekl o předloze Zdeněk Ondráček (KSČM). „Nebudu zvedat ruku pro další zmetek, kterým lex Mynář je,“ prohlásila bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).

Ačkoli stejnou výtku, tedy že novela míří na jednoho člověka, vznesl také například Marek Výborný (KDU-ČSL), vzhledem k „nízké politické kultuře na Hradě“ by ji podpořil. Předsedovi výboru Marku Bendovi (ODS) zase vadí další část předlohy, podle níž by kancléř nesměl zastávat žádnou funkci v politických stranách a hnutích.

„Zpřísnění podmínek je na místě,“ hájila za předkladatele novelu Věra Kovářová (STAN). Skutečnost, že kancléř by musel mít nejpřísnější bezpečnostní prověrku, by podle ní mohla ochránit prezidenta. Kovářová rovněž zmínila naději, že by se zlepšila politická kultura na Hradě. „Je to určitý signál, který vysíláme směrem k Hradu,“ řekla Kovářová.

Dosavadní úpravu postavení kancléře pokládá hnutí STAN za nedostatečnou. Zákon jen uvádí, že kancléře jmenuje a odvolává prezident.

Pro návrh, aby výbor doporučil schválení novely, hlasovalo pět ze 16 jeho přítomných členů. Pro návrh předlohu zamítnout, jak jej podal Ondráček, zvedlo ruku osm poslanců a nebyl přijat o jediný hlas. Pokud by novela platila, kancléř by musel získat nejpřísnější prověrku do roka. 

Vláda Andreje Babiše (ANO) novelu odmítla pro nesystémovost. Uvedla také, že není třeba, aby měl hradní kancléř osvědčení pro nejvyšší stupeň utajení, neboť kancelář prezidenta pracuje pouze s informacemi podléhajícími stupni utajení Vyhrazené nebo Důvěrné. 

Zeman na prověrce trval, Mynáře si ale nechal

Mynář působí jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky od roku 2013. Prezident Miloš Zeman zpočátku na prověrce trval jako nutné podmínce, Mynář ji však nezískal. Národní bezpečnostní úřad později zamítl i jeho rozklad vůči rozhodnutí.

Zeman v reakci na rozhodnutí NBÚ uvedl, že pokud Mynář neuspěje s odvoláním, bude muset jako hradní kancléř skončit. Později však prezident uvedl, že by Mynář „v určité funkci“ na Pražském hradě mohl zůstat i bez prověrky a na Hradě pro něj „vždy bude důstojné místo“.

Kancléř se předloni obrátil na soud, ten dosud nerozhodl. Zeman si Mynáře ve funkci kancléře ponechal i po svém letošním znovuzvolení.

Vedoucí kanceláře prezidenta vystudoval obor ekonomika stavebnictví na Vysokém učení technickém v Brně a později se živil jako podnikatel. Až do roku 2005 zasedal mimo jiné v dozorčí radě Českomoravské železárenské.  

Mynář je předsedou krajské organizace Strany práv občanů (dříve Strana práv občanů Zemanovci) ve Zlínském kraji a zastupitelem obce Osvětimany. Od listopadu 2010 do března 2013 byl i předsedou SPOZ.

V Osvětimanech vlastní zimní sportovní areál a penzion. Na jaře 2013 informovala Mladá fronta DNES, že penzion vybudoval i díky třináctimilionové dotaci, kterou získal od ministerstva školství na „rekonstrukci objektu pro ubytování sportovců“.

Mynář nemá bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné. Nemůže proto například zastupovat prezidenta na některých důležitých jednáních. Koncem října 2013 Zeman řekl, že si ji musí co nejrychleji dodělat, jinak o místo přijde. Mynář následně o prověrku požádal. NBÚ mu ji ale odmítl udělit.

Podle médií mohly úřadu vadit některé Mynářovy podnikatelské kontakty, mimo jiné z dob jeho působení ve firmě Petrcíle. Z byznysu se zná i s lobbistou Miroslavem Šloufem.

V roce 2014 Mynář koupil vilu v pražských Strašnicích. Nemovitost získal od právníka Víta Širokého za 5,5 milionu korun, což bylo podle některých expertů výrazně pod cenou. Široký mimo jiné zastupuje lobbistu Romana Janouška. 

Mynář
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Silná bezpečnost vyžaduje i silnou ekonomiku, řekl Fiala před summitem EPC

Premiér Petr Fiala (ODS) se v pátek účastní summitu Evropského politického společenství (EPC), který hostí Tirana. Před odletem se vyjádřil, že s lídry evropských zemí bude jednat především o ekonomických tématech. Od setkání si slibuje otevřenou diskusi. Rovněž se v albánském hlavním městě sejde s šéfkou Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou, s níž chce řešit situaci ohledně dostavby Jaderné elektrárny Dukovany.
07:41Aktualizovánopřed 53 mminutami

Boti i „neochotná“ Meta. Jak se kontroluje volební kampaň na sítích?

Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční 3. a 4. října, oznámil prezident. Předvolební kampaň již podle komentátorů dávno začala, až teď se na ni však zaměřuje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH). Ten například sleduje, zda strany v reklamách označily zadavatele a zpracovatele kampaní, nebo kontroluje výroční zprávy. Musí se ale potýkat třeba i s tím, že největší provozovatelé sociálních sítí, kam se politická reklama distribuuje stále častěji, nekomunikují, sdělil v rozhovoru pro ČT24 člen rady Jan Outlý.
před 1 hhodinou

Objem hypoték v dubnu klesl meziměsíčně o dvě procenta

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypotéky za 32,2 miliardy korun, což je proti březnu pokles o téměř dvě procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly o čtyři procenta na 26 miliard korun. Úrokové sazby v březnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,68 procenta na 4,65 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
06:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čeští lékaři našli nečekanou příčinu nebezpečné genetické nemoci

Fabryho chorobou trpí v tuzemsku podle odhadu asi tisíc lidí. Lékaři a vědci si dlouho mysleli, že má jedinou příčinu, teď ale tým pražských expertů našel i další. Objev přináší naději na možnou léčbu.
před 3 hhodinami

Bílé sanitky posílí výjezdy záchranářů

Podle statistik řeší záchranná služba jeden telefonát každých patnáct sekund, k výjezdu sanitky pak dochází každou půlminutu. Klasické žluté vozy zřejmě v budoucnu doplní bílé – pro pacienty s méně naléhavými potížemi. Provoz rok a půl testovali pražští záchranáři. Podle dat je výjezd bílé sanitky skoro o šedesát procent levnější. Posádky žlutých sanitek se tak můžou věnovat naléhavějším případům.
před 4 hhodinami

Bezpečnost byla tématem speciálního dílu Událostí, komentářů

O bezpečnosti Česka, klíčových otázkách týkající se obrany nebo o tom, kolik peněz investovat a co má mít prioritu, debatovali hosté speciálního dílu Událostí, komentářů. Hovořili i o plánovaném vyjednávání Ruska a Ukrajiny. Na otázky moderátora Daniela Takáče odpovídal bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL), senátor Ondřej Lochman (STAN), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Petr Beitl (ODS), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) a předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
před 10 hhodinami

Panuje shoda, že členství v EU a NATO je garancí bezpečnosti, sdělil Pavel

Prezident Petr Pavel po čtvrteční sérii schůzek s lídry parlamentních stran řekl, že panuje shoda na tom, že české členství v NATO a Evropské unii je v současnosti nejlepší garancí bezpečnosti a prosperity. Všichni včetně opozice se podle hlavy státu shodli také na tom, že bezpečnost vidí komplexně či že výsledek ruské války na Ukrajině jednoznačně ovlivní bezpečnost Česka, sdělil na tiskové konferenci. Předtím přijal předsedy Pirátů, SPD, STAN, ANO a stran koalice SPOLU.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Při útoku ze zahraničí by vlast bránilo 81 procent Čechů, uvádí průzkum

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.
před 16 hhodinami
Načítání...