Patnáctiletý souhrnný trest pro uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře za tunelování podniku Čepro a přípravy vraždy celníka v Česku platí. Potvrdil to nyní vrchní soud, když zamítl podnikatelovo odvolání. Trest je tak pravomocný. Krejčíř, který je v současnosti ve vězení v JAR, dostal i pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech firem. Advokátka Krejčíře věří, že její klient podá dovolání.
Odvolací senát odmítl argument Krejčířovy obhájkyně, že by se věc měla projednávat až v přítomnosti jejího klienta. To, že je muž nyní za mřížemi v Jihoafrické republice, je podle něho přímým důsledkem toho, že v roce 2005 utekl českým policistům při domovní prohlídce své vily.
Současný přístup Krejčíře je podle předsedy odvolacího senátu Martina Zelenky zcela účelový. „Proces jeho vydání není uzavřen a je to běh na dlouhý čas,“ uvedl soudce. Upozornil také na to, že Krejčířovu extradici do Česka komplikují další čtyři trestní řízení, která proti muži vede JAR mimo jiné pro vraždu a pro přípravu útěku z vězení.
Podnikatel si v Jihoafrické republice odpykává 35 let vězení za obchodování s drogami a pokus o vraždu. V zemi původně žádal o politický azyl, žádost však v roce 2016 stáhl.
„Svou žádost o azyl vzal zpět až v době, kdy bylo zřejmé, že mu v JAR hrozí nesrovnatelně vyšší trest než v České republice,“ podotkl Zelenka. Vycházel při tom ze zprávy českého ministerstva spravedlnosti, kterou si vrchní soud vyžádal.
Do Krejčířova českého souhrnného trestu jsou započítána i jeho dřívější odsouzení v Česku za půlmiliardový daňový únik, podvody, zpronevěru a další trestné činy.
Krejčíř, který se narodil 4. listopadu 1968 v Českém Těšíně, vystudoval Fakultu ekonomickou Vysoké školy báňské v Ostravě. Po škole podnikal v řadě společností, mimo jiné zasedal v orgánech společností Staviva, Corado Holding nebo Corimex. V současnosti je podle internetového obchodního rejstříku společníkem ve firmách TT Real Service, K plus G Invest a DKR Invest Praha.
Na přelomu tisíciletí začal být v České republice Krejčíř stíhán kvůli hospodářské trestné činnosti, v červnu 2005 ovšem zmizel do zahraničí. Podařilo se mu tehdy utéct policistům při domovní prohlídce v jeho vile v Černošicích a zamířil na Seychelské ostrovy, kde si již dříve zařídil občanství a kam za ním odjeli i manželka Kateřina se synem Denisem. V dubnu 2007 přicestoval Krejčíř pod falešnou identitou do JAR. Byl ihned zatčen a následně propuštěn na kauci.
V Jihoafrické republice začal být spojován se závažnými zločiny, od listopadu 2013 je za mřížemi. V květnu 2014 stanul před soudem a v únoru 2016 si vyslechl trest 35 let vězení za pokus o vraždu, únos, mučení a obchod s drogami. Případ se týká únosu a mučení Bhekiho Lukheleho, bratra drogového dealera, který údajně zmizel i s 25 kilogramy pervitinu. Krejčíř účast na zločinech odmítá, jeho snaha o odvolání ale byla neúspěšná. V JAR je spojován s řadou dalších zločinů včetně vražd.
Česká republika, která se domáhá Krejčířova vydání od roku 2007, po Krejčířově odsouzení v Jihoafrické republice oznámila, že chce dál usilovat o vydání.
Krejčíř stojí Jihoafrickou republiku v přepočtu miliony korun kvůli nezbytným bezpečnostním opatřením - podle tamních médií se několikrát pokusil o útěk z věznice. Pokud by byl skutečně vydán do Česka, mohl by si přitom požádat o nové projednání svých českých kauz, protože byl souzen a odsouzen jako uprchlý.
V Česku je poslední ze souzených kauz pokus o vytunelování státního podniku Čepro a příprava vraždy celníka, za což dostal Krejčíř souhrnný patnáctiletý trest. Už před tím totiž padly pravomocné verdikty, například za podvody s akciemi Tepláren Otrokovice, vytunelování firmy Technology Leasing a daňový únik firmy M5. Původně mu za ně soudy uložily 10,5 roku vězení, později je zahrnuly do trestu kolem kauzy Čepro. Loni v červenci český soud zastavil pro neúčelnost další stíhání za únos podnikatele Jakuba Konečného, který podle obžaloby zorganizoval v roce 2002.
Právnička Karolína Babáková zastupující Krejčíře trvá na tom, že trestná činnost nebyla prokázána. „Nejvíc mi vadí ten bod přípravy vraždy, tam je to úplně absurdní,“ uvedla k aktuálnímu rozsudku. Další kroky si podle ní musí rozhodnout Krejčíř. „Ale jak ho znám, tak samozřejmě bude bojovat dál, takže podáme dovolání,“ řekla Babáková.
Odvolání padělatelů peněz soud zamítl, stejně tak neuspělo Čepro s vyšší náhradou škody
Podle aktuálního rozsudku Krejčíř vytvořil fiktivní pohledávky firem Bena a Tukový průmysl Ostrava v hodnotě zhruba tří miliard korun vůči státnímu podniku Čepro. Peníze následně vymáhal soudně. O tom se ale podnik vůbec nedozvěděl. Člen Krejčířova gangu Aleš Kohoutek totiž přesvědčil úřednici Čepra, aby zatajila soudní obsílky.
Krejčíř chtěl také uložit v sídle Tukového průmyslu falešné švýcarské franky a podplatit některého z celníků, aby je naoko zabavil na úhradu celního dluhu a následně s penězi uprchl. Tak by firmě vznikla vůči státu dvoumiliardová pohledávka. Celníka se poté Krejčíř chystal zavraždit.
Krejčíře usvědčila výpověď dosazeného jednatele firmy Tukový průmysl Radka Zwierzyny, který měl sehnat úplatného celníka a asistovat při jeho pozdější likvidaci. Podle pražského vrchního soudu by muž vzhledem ke své roli v kauze i vzhledem ke svému předchozímu životu neoznámil chystanou vraždu na policii, kdyby plán nebral vážně.
Krejčířova právnička naopak označila Zwierzynu za nevěrohodného svědka, který navíc nevypověděl nic o tom, že by Krejčíř k vraždě podnikal jakékoliv konkrétní kroky. Zwierzyna je v programu na ochranu svědků.
Peníze, které chtěl Krejčíř použít v plánu s celníkem, pak padělali na jeho pokyn dva členové gangu, Ivo Hricik a Tomáš Pavlíček. Jejich odvolání proti tříletým podmíněným trestům vrchní soud zamítl.
U svůdce úřednice Kohoutka soudy od dalšího potrestání upustily, muž totiž dostal v jiné kauze osmiletý trest za krácení daní. Nynější verdikt potvrdil také dvouletou podmínku pro Krejčířova účetního a ekonoma Jaroslava Siudu, který podnikateli připravoval fingované smlouvy. Siuda se hájil tím, že o existenci gangu nevěděl a že jeho práce byla zneužita.
Vrchní soud zároveň nevyhověl Čepru, které namísto původně přiznaných 18,4 milionu požadovalo od Krejčíře a svého bývalého obchodního ředitele Martina Pechana náhradu škody ve výši 85 milionů korun.
Podle verdiktu se však Krejčíř má podílet na uhrazení škody 18,4 milionu korun. „Pro Čepro je podstatné, že dnešní trestněprávní rozhodnutí jednoznačně potvrzuje, že pohledávky, které občanskoprávní cestou už od roku 2003 různé nastrčené společnosti vymáhají od Čepra, jsou jednoznačně neexistentní a fiktivní,“ komentoval rozsudek zmocněnec podniku Jaromír Císař.
Pechan si má také za spolupráci s Krejčířem odpykat pětileté vězení, ale jeho odvolání bude soud teprve řešit. Stejně tak u Pechana není pravomocné rozhodnutí o uhrazení škody.
