Německo má novou vládu. V jejím čele stojí tatáž žena, která úřaduje na kancléřství již dvanáct let. Pro Česko to znamená, že vztahy s největším sousedem budou pokračovat podobným stylem jako dosud. Tuzemští politici se ale ve svém pohledu na kancléřku Angelu Merkelovou i česko-německé vztahy výrazně liší. Někteří se obávají německé unijní politiky, stále znějí i výhrady k činnosti Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Zástupci politických stran hovořili o česko-německých vztazích v Událostech, komentářích.
Česko-německý strategický dialog zavedený za Sobotkovy vlády je podle ministra zahraničí minulého kabinetu a nynějšího předsedy sněmovního zahraničního výboru Lubomíra Zaorálka (ČSSD) jasným důkazem nadstandardních vztahů obou zemí.
Očekává, že se znovu naplno rozeběhne, až budou v Německu i Česku plnohodnotné vlády a že ho obě země využijí k dalšímu prohloubení vztahů. „Měl by sloužit k tomu, abychom se vypořádali s věcmi, které nás čekají. To jsou nadstandardní vztahy. Nemá cenu pořád chválit česko-německé vztahy, ale je třeba nástroje, které jsme vytvořili, využít pro to, abychom si v této době dokázali ujasnit, co jsou zájmy, které jsme schopni společně prosazovat,“ řekl Lubomír Zaorálek.
Další člen zahraničního výboru Daniel Pawlas (KSČM) je však skeptičtější. Za zásadní překážku dobrých vztahů Česka a Německa považuje činnost Sudetoněmeckého krajanského sdružení.
„Byl bych rád, kdyby náš soused byl dobrým partnerem, abychom se vzájemně respektovali. Víme, že máme krajanské sdružení, které se neustále snaží připomínat historii ve svém výkladu. Je tady snaha o nabourání výsledků druhé světové války,“ uvedl.
Působení landsmanšaftu se nezamlouvá ani poslanci ODS Janu Skopečkovi. Ten však zároveň vnímá vznik nové německé vlády za potenciální problém s ohledem na budoucnost Evropské unie.
„Dá se očekávat, že francouzsko-německý model, který chtěl více federace, více integrace, znovu nastartuje. To pro mě není pozitivní,“ prohlásil. Zdůraznil však, že se přesto „musíme snažit, ať už je kancléřem kdokoli, o velmi dobré vztahy“.
Slova Jana Skopečka ovšem odmítl Lubomír Zaorálek. Míní, že od Německa nelze žádnou snahu o prohloubení evropské integrace očekávat. „Německu vyhovuje Evropa tak, jak je. Čas od času se ozvou hlasy o velkých reformách, ale jsem skeptický, že k nim bude síla,“ odhadl.
Vznik nové německé vlády ve staronovém složení s koalicí CDU-CSU-SPD však označil za politický neúspěch Angely Merkelové. „Vypadá to, že se Angela Merkelová chovala spíše jako anglická královna, spoléhala na svou autoritu. (…) Liberálové dnes říkají, že mají pocit, že o ně Angela Merkelová vážně nestála,“ poznamenal Lubomír Zaorálek.
Podle Daniela Pawlase je ale zvolení Merkelové kancléřkou zásadní – vstupuje již do svého čtvrtého kancléřského období. „Zařazuje se vedle Helmuta Kohla, Konrada Adenauera a další legendy německé politiky,“ poukázal.
Co ji nyní čeká, je podle něj jasné: „Zjevně se z chyb poučila a bude se snažit trochu usměrnit migrační politiku. To bude alfa a omega, s čím se bude muset potýkat.“
