Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) chce podpořit odvolání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka z čela sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Pokud to nikdo nenavrhne, udělám to sám, dodal Babiš. Proti Ondráčkovi, který v roce 1989 zasahoval proti pokojné demonstraci, budou v pondělí protestovat lidé v řadě měst.
V 11 městech se konají protesty proti Ondráčkovi v čele komise pro GIBS. Babiš chce navrhnout jeho odvolání
„Můj osobní postoj je známý už dlouho. Jsem proti. Svůj názor jsem řekl už v prosinci minulého roku,“ uvedl Babiš na svém Facebooku, že je proti tomu, aby se Ondráček stal šéfem komise.
„Dohodou všech stran ve sněmovně připadla pozice předsedy na KSČM. Ti nominovali Zdeňka Ondráčka. Byli jsme, jak víte, proti. Opakovaně. Třikrát nebyl zvolen. Žádali jsme je, ať nominují jiného kandidáta. Vyzývali jsme je. Nevyhověli nám,“ napsal Babiš.
Přestože byl Ondráček zvolen díky hlasům jeho hnutí ANO, podle Babiše za jeho zvolení mohou poslanci jiných stran, kteří v pátek na hlasování chyběli. Sám Babiš přitom nehlasoval a z jednání sněmovny se stejně jako někteří další omluvil. „Nechtěl jsem být u toho,“ vysvětlil.
Ondráček dostal 79 hlasů, ke zvolení jich potřeboval alespoň 78. Uspěl až na pátý pokus, v druhém kole třetí volby. Hlasování bylo tajné. Chybělo při něm několik poslanců ze všech stran, například kvůli nemoci nebo pracovní cestě.
„Jsem zvědavý, zdali navrhnou odvolání Ondráčka. Pokud ano, tak já budu samozřejmě hlasovat pro jeho odvolání,“ uvedl Babiš. Tentokrát prý přesvědčí i poslanecký klub ANO. „A pokud by to náhodou někdo nenavrhl, navrhnu to já,“ dodal.
„Nebudu to komentovat, dokud o tom nebudu osobně mluvit s Andrejem Babišem,“ reagoval na Babišovo vyjádření předseda KSČM Vojtěch Filip. V televizi Prima v neděli prohlásil, že důvody demonstrací nechápe a jejich účastníci podle něj nejsou demokraté. Ondráček podle něj jako policista pouze konal svou povinnost, nejednal nad rámec rozkazů a nemělo by mu to být vyčítáno.
Fiala a Gazdík rozhodnutí uvítali
Předseda ODS Petr Fiala poté na Twitteru oznámil, že Babiše bere za slovo a že Ondráčkovo odvolání navrhnou. „Věřím, že pan premiér Babiš dodrží své slovo. Společně máme 103 hlasů, pojďme do toho,“ uvedl s poukazem na počet poslaneckých hlasů ANO a ODS.
Rovněž předseda STAN Petr Gazdík Babišův krok vítá. Podle něj to ukazuje, že veřejné mínění má ještě sílu něco změnit. „Tohle jsme si ovšem mohli ušetřit, kdyby poslanci ANO Ondráčka nepodpořili už při volbě,“ sdělil Gazdík.
„Babiš je neuvěřitelný, když se volil Ondráček, tak v Poslanecké sněmovně nebyl, nikdo z vedení ANO se vůči Ondráčkovi jasně nevymezil, poslanec Bláha z ANO nám vysvětloval, jak je Ondráček v pohodě. A teď až lidé jdou do ulic, tak Babiš pragmaticky otáčí a chce Ondráčka odvolat. Blbce z nás dělá!“ reagoval Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Mám velkou radost z tak mohutné občanské aktivity. Jenom za boha nedokážu pochopit, proč mlátička v čele sněmovní komise vadí víc, než estébák v čele vlády. Z hlediska mravního selhání tenkrát i pravomocí dnes to nesnese srovnání,“ komentoval na Twitteru Miroslav Kalousek (TOP 09).
Organizátoři pondělních demonstrací očekávají, že se protestů zúčastní desetitisíce lidí. Akce svolali celkem v 11 městech. Chtějí mimo jiné podepisovat petice za novou volbu předsedy komise.
Zřejmě největší účast bude mít dnešní akce na pražském Václavském náměstí. Petiční archy budou na místě připravené už v 17:00. Akce v Praze vyvrcholí krátkým happeningem, který bude mít podobu pozvednutí petičního listu či bílého listu papíru, srolovaného do symbolického bílého obušku.
Protesty se chystají také v Brně, Ostravě, Olomouci, Plzni, Písku, Jihlavě, Českých Budějovicích, Liberci, Hradci Králové a Rožnově pod Radhoštěm.
- Hned po vojně v roce 1988 začal Zdeněk Ondráček pracovat u tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. V lednu 1989 při tzv. Palachově týdnu se podílel na tvrdém zásahu proti demonstrujícím studentům. Pro časopis Mladý svět tehdy přiznal, že mlátil lidi a obuškem dvakrát uhodil dívku, když na něj plivla a dala mu facku.
- V rozhovoru pro tehdejší Československou televizi Ondráček jako tzv. agitátor čety odůvodňoval brutální zákroky tím, že demonstranti byli ozbrojeni kudlami, řetězy i boxery. Do KSČ vstoupil v srpnu 1989, tři měsíce před pádem režimu. Hned v únoru následujícího roku ze strany vystoupil.
- Později Ondráček pracoval u policie a byl vyšetřovatelem Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, vedl mimo jiné vyšetřování kauzy Opencard či záležitosti týkající se prezidenta NKÚ Františka Dohnala. Od policie odešel v říjnu 2011.
- Do KSČM vstoupil v roce 2012, o rok později se stal poslancem. Ve sněmovně vede podvýbor pro Policii České republiky, obecní policie a soukromé bezpečnostní služby a je členem ústavně právního výboru. Po jeho zvolení do sněmovny vznikla petice, která ho vyzývala k rezignaci. Ondráček se dostal do sporu i s Miroslavem Kalouskem, který ho ve sněmovně vzhledem k jeho minulosti označil za „komunistickou mlátičku“ a „komunistického fízla“. Mandátový a imunitní výbor Kalouskovi přikázal se Ondráčkovi omluvit, ten to odmítl.