Senátor Čuba podal písemnou rezignaci. Dostane odstupné 300 tisíc korun

Někdejší šéf slušovického zemědělského družstva František Čuba (SPO) písemně rezignoval na senátorský mandát za Zlínsko poté, co v horní komoře parlamentu nebyl rok a půl. Notářský zápis byl ve středu před polednem doručen předsedovi Senátu Milanu Štěchovi (ČSSD). Čuba své odstoupení zdůvodnil tlakem, kterému čelil kvůli půldruhého roku trvající absenci. Jeho nástupce v horní komoře vzejde z doplňovacích voleb, které se budou muset konat před koncem května.

„Oznámení o zániku mandátu senátora zašle předseda Senátu ministrovi vnitra a také prezidentovi republiky, aby mohl vyhlásit doplňovací volby,“ sdělila senátní tisková tajemnice Eva Davidová. Volby musí Miloš Zeman vyhlásit tak, aby se uskutečnily do 90 dnů, nejpozději tedy 25. a 26 května.

Čubova rezignace znamená zánik senátorského Klubu nezávislých senátorů v čele s předsedou SPO Janem Velebou, který si na středeční odpoledne naplánoval zřejmě poslední zasedání. Frakce měla nejmenší počet pěti členů.

Mimo kluby tak bude v Senátu působit od března jedenáct členů horní komory místo dosavadních sedmi.

Velebova frakce, do níž patří ještě komunista Václav Homolka, bývalý komunista Jiří Doubrava (Severočeši.cz) a nestraník Jiří Cienciala, zánikem přijde o benefity. Patřil k nim příspěvek ve výši zhruba 65 tisíc korun měsíčně, služební vůz pro předsedu klubu nebo právo pořádat v Senátu akce.

Velebova strana pak jen letos přijde o čtyři pětiny státního příspěvku na senátorský mandát ve výši 900 tisíc korun ročně.

Na cestu dostane čtyři senátorské platy

Čuba naopak navzdory absenci dostane odchodné ve výši čtyř měsíčních platů, tedy 303 600 korun. Nárok na něj má díky tomu, že byl členem horní komory více než tři roky, od října 2014. Nový zlínský senátor bude zvolen jen do konce Čubova šestiletého mandátu, tedy do podzimu 2020.

Čuba se jednání v Senátu zúčastnil naposledy v srpnu 2016. Od té doby absentoval ze zdravotních důvodů, na výzvy k odstoupení však až dosud nereagoval. Na nemocenskou nenastoupil a až do poloviny loňského roku pobíral plný plat. Poté se ho po kritice vzdal ve prospěch Valentovy nadace.

Dvaaosmdesátiletý politik už vloni zdůvodnil svoji nepřítomnost na senátních schůzích zdravotním stavem po operacích. „Je to opravdu i doporučení některých lékařů a tak, že stále ještě je ta cesta. Já to na něm vidím, že by ho ta cesta unavila opravdu dost a přišel by do Senátu unavený,“ řekl už dříve Čubův asistent Milan Frnka.

Před Čubou dosud na mandát rezignoval pouze jeden senátor, a to v lednu 2007 ze zdravotních důvodu Petr Skála. Chomutovsko zastupoval jen tři měsíce.

Narodil se 23. ledna 1936 v Březové u Slušovic na Zlínsku. Vystudoval ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze, už tam v roce 1956 vstoupil do KSČ. V letech 1963 až 1990 byl předsedou JZD Slušovice, které se pod jeho vedením rozrostlo v obří podnik zaměřující se kromě zemědělství třeba i na výrobu počítačů a strojů.

V roce 1993 vstoupil do ČSSD. Od roku 2010 je členem Strany práv občanů, za niž dvakrát neúspěšně kandidoval do sněmovny. V krajských volbách ve Zlínském kraji v roce 2012 z posledního místa na kandidátce uspěl a stal se zastupitelem a radním pro zemědělství a spolupráci s východními trhy.

V únoru 2013 mu nabídl budoucí prezident Miloš Zeman místo poradce prezidenta v oblasti zemědělství a hospodářství, které Čuba přijal. Ještě v témže roce mu prezident Zeman udělil medaili Za zásluhy. 

V říjnu 2014 byl Čuba zvolen senátorem za obvod č. 78 Zlín, když porazil dlouholetou senátorku ČSSD Alenu Gajdůškovou. Stal se tak nejstarším senátorem v den zvolení. Senátorský mandát měl mít do října 2020, kdy mu bude 84 let.

Senátor František Čuba
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, který to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 4 mminutami

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 5 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 6 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 17 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 17 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.