Senátor Čuba podal písemnou rezignaci. Dostane odstupné 300 tisíc korun

Někdejší šéf slušovického zemědělského družstva František Čuba (SPO) písemně rezignoval na senátorský mandát za Zlínsko poté, co v horní komoře parlamentu nebyl rok a půl. Notářský zápis byl ve středu před polednem doručen předsedovi Senátu Milanu Štěchovi (ČSSD). Čuba své odstoupení zdůvodnil tlakem, kterému čelil kvůli půldruhého roku trvající absenci. Jeho nástupce v horní komoře vzejde z doplňovacích voleb, které se budou muset konat před koncem května.

„Oznámení o zániku mandátu senátora zašle předseda Senátu ministrovi vnitra a také prezidentovi republiky, aby mohl vyhlásit doplňovací volby,“ sdělila senátní tisková tajemnice Eva Davidová. Volby musí Miloš Zeman vyhlásit tak, aby se uskutečnily do 90 dnů, nejpozději tedy 25. a 26 května.

Čubova rezignace znamená zánik senátorského Klubu nezávislých senátorů v čele s předsedou SPO Janem Velebou, který si na středeční odpoledne naplánoval zřejmě poslední zasedání. Frakce měla nejmenší počet pěti členů.

Mimo kluby tak bude v Senátu působit od března jedenáct členů horní komory místo dosavadních sedmi.

Velebova frakce, do níž patří ještě komunista Václav Homolka, bývalý komunista Jiří Doubrava (Severočeši.cz) a nestraník Jiří Cienciala, zánikem přijde o benefity. Patřil k nim příspěvek ve výši zhruba 65 tisíc korun měsíčně, služební vůz pro předsedu klubu nebo právo pořádat v Senátu akce.

Velebova strana pak jen letos přijde o čtyři pětiny státního příspěvku na senátorský mandát ve výši 900 tisíc korun ročně.

Na cestu dostane čtyři senátorské platy

Čuba naopak navzdory absenci dostane odchodné ve výši čtyř měsíčních platů, tedy 303 600 korun. Nárok na něj má díky tomu, že byl členem horní komory více než tři roky, od října 2014. Nový zlínský senátor bude zvolen jen do konce Čubova šestiletého mandátu, tedy do podzimu 2020.

Čuba se jednání v Senátu zúčastnil naposledy v srpnu 2016. Od té doby absentoval ze zdravotních důvodů, na výzvy k odstoupení však až dosud nereagoval. Na nemocenskou nenastoupil a až do poloviny loňského roku pobíral plný plat. Poté se ho po kritice vzdal ve prospěch Valentovy nadace.

Dvaaosmdesátiletý politik už vloni zdůvodnil svoji nepřítomnost na senátních schůzích zdravotním stavem po operacích. „Je to opravdu i doporučení některých lékařů a tak, že stále ještě je ta cesta. Já to na něm vidím, že by ho ta cesta unavila opravdu dost a přišel by do Senátu unavený,“ řekl už dříve Čubův asistent Milan Frnka.

Před Čubou dosud na mandát rezignoval pouze jeden senátor, a to v lednu 2007 ze zdravotních důvodu Petr Skála. Chomutovsko zastupoval jen tři měsíce.

Narodil se 23. ledna 1936 v Březové u Slušovic na Zlínsku. Vystudoval ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze, už tam v roce 1956 vstoupil do KSČ. V letech 1963 až 1990 byl předsedou JZD Slušovice, které se pod jeho vedením rozrostlo v obří podnik zaměřující se kromě zemědělství třeba i na výrobu počítačů a strojů.

V roce 1993 vstoupil do ČSSD. Od roku 2010 je členem Strany práv občanů, za niž dvakrát neúspěšně kandidoval do sněmovny. V krajských volbách ve Zlínském kraji v roce 2012 z posledního místa na kandidátce uspěl a stal se zastupitelem a radním pro zemědělství a spolupráci s východními trhy.

V únoru 2013 mu nabídl budoucí prezident Miloš Zeman místo poradce prezidenta v oblasti zemědělství a hospodářství, které Čuba přijal. Ještě v témže roce mu prezident Zeman udělil medaili Za zásluhy. 

V říjnu 2014 byl Čuba zvolen senátorem za obvod č. 78 Zlín, když porazil dlouholetou senátorku ČSSD Alenu Gajdůškovou. Stal se tak nejstarším senátorem v den zvolení. Senátorský mandát měl mít do října 2020, kdy mu bude 84 let.

Senátor František Čuba
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turek bude vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu, řekl Babiš

Vládním zmocněncem pro klimatickou politiku se stane poslanec Motoristů Filip Turek, oznámil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Čestný prezident Motoristů už ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) však není možné, aby ministerstvo řídil zmocněnec. Stejný názor mají i právníci.
01:02Aktualizovánopřed 4 mminutami

ŽivěBabišův kabinet schválil zřízení vládní rady pro duševní zdraví

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví. Vláda rovněž rozhodla o zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizace a strategickou bezpečnost, kterým se stal místopředseda ANO a poslanec Robert Králíček. Kabinet jmenoval i zmocněnce pro AI, jímž bude Lukáš Kačena. Filip Turek (za Motoristy) se stane zmocněncem pro Green Deal.
01:30Aktualizovánopřed 8 mminutami

D1 je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná

Provoz na dálnici D1 na Žďársku stál v obou směrech déle než hodinu kvůli nehodám několika aut okolo 153. kilometru. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři. Ve směru na Brno začala auta znovu jezdit po 9:30 a na Prahu v 10:30. Předtím se tvořily několik kilometrů dlouhé kolony aut.
10:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 6 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 6 hhodinami

Poprvé po volbách zasedne tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sejde poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by se měli zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po skončení tripartitního zasedání má večer následovat ještě vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro letošek pro hůř odměňované a státní službu zvýšení tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent.
před 11 hhodinami
Načítání...