Návrat o 70 let zpět začne v neděli 25. února na webovém speciálu, kde se už ve 4:30 objeví první příspěvek na „časové ose“, která ukáže, co se během dne dělo. Právě v těchto ranních hodinách skončilo jednání Ústředního výboru KSČ, po kterém předsednictvo strany v čele s Klementem Gottwaldem zamířilo na Pražský hrad s ultimátem.
Do roku 1948 se vrátí i vysílání České televize. „Budeme předstírat, že 25. února 1948 už existuje zpravodajská televize. Budeme mít vstupy, reportáže a rozhovory s hosty v den, kdy se rozhodovalo o naší budoucnosti. Nehrajeme si ale na to, jak by vysílala tehdejší televize, používáme současný jazyk a divákům dobře známé prostředky moderního zpravodajství,“ řekl ke speciálu moderátor Jakub Železný.
Breaking news z převratu
Diváci se v neděli budou dozvídat informace v čase, kdy se skutečně odehrávaly. Třikrát během dne (v 9:40, 15:30 a 17:20) se tak na obrazovkách ČT1 například objeví takzvané breaking news se zpravodajským vstupem. Situaci přiblíží i reportáže přímo z míst dění a archivní záběry. Pozadí únorových dnů budou analyzovat historici, ale i doboví aktéři.
„Lidé dostávají možnost vnořit se do událostí, jako by je prožívali sami. Krok za krokem můžou sledovat zprávy dne, z nichž si obvykle všichni vybaví jen vystoupení komunistického předsedy Klementa Gottwalda na Václavském náměstí a jeho památnou větu o návratu od prezidenta Beneše, který demisi ministrů a všechny jeho požadavky přijal,“ uvádí autoři projektu.
„25. únor je pro mě velkým mementem. Dnem, kdy začala komunistická totalita, vraždění, mučení, zbavování svobody a majetku… Některé události je lepší nezažít, ale je potřeba na ně nezapomenout.“
Jakub Železný
Jak by to vypadalo, kdyby měl prezident Edvard Beneš v únoru 1948 mobilní telefon?
„Informací je obrovské množství a na obrazovce samozřejmě nemůžeme odehrát všechny. Diváci, kteří se o problematiku budou zajímat hlouběji, proto mohou jít na náš web, kde se dozví podstatně více,“ řekl autor námětu a spoluautor scénáře k únorovému výročí Milan Kruml.
Mezi zajímavosti, které lidé na webu najdou, patří i náhledy stránek novin. „Hodně vypovídají o tom, jaká tehdy byla situace a atmosféra,“ poznamenal Kruml, z jehož soukromého archivu většina deníků pochází.
Upozornil i na videa pořadů, které tehdy vyráběla Československá televize (ČST): „Nečekaně pro nás obsahují informace, které potvrzují, jak se dnes 25. únor hodnotí. Lidé tehdy ještě nevěděli, že přijde změna režimu a že to, co říkají, se bude později hodnotit jinak. S určitou bezelstností mluví o tom, jak se cesta k moci dělala. Milicionáři vypráví, jak objížděli sekretariáty ostatních stran, aby je zastrašili.“
Pozoruhodný je v tomto ohledu čtyřdílný dokument s názvem Únor 1948, který v roce 1988 natočil pro ČST režisér Karel März. Videa mapují únorový převrat z pohledu komunistické propagandy a obsahují i řadu materiálů z dřívěji natočených pořadů. V dokumentu vystupují také pamětníci, kteří hráli v Únoru podstatnou roli.
Kronika našeho života - Lidové milice (1984)
Kruml ale v této v souvislosti upozornil, že někteří protagonisté převratu se ve snímku z konce 80. let naopak záměrně neobjevují. Zmínil například Josefa Pavla, který během Února velel milicím. V roce 1968 ale z pozice ministra vnitra podporoval mimo jiné rehabilitaci obětí politických procesů a po srpnu byl donucen k demisi a později i vyhozen z KSČ. „Velká část lidí, kteří převrat aktivně uskutečnili, na něj později doplatila. Někteří velmi brzy,“ podotkl Kruml.
Vítězný lid
Ukázkou dobové propagandy je na webu i snímek Vítězný lid z roku 1949, který únorový převrat rekonstruuje. „Spousta lidí si myslí, že jde o dokument, je to ale celé natočené s herci, aby byl mýtus Února spojený s hezkými obrázky,“ upozornil Kruml.
Vítězný lid (1949)
Na webovém speciálu nebudou chybět ani medailonky tehdejších osobností a protagonistů. V interaktivní aplikaci zájemci uvidí, jak se v únorových dnech postupně měnilo složení vlády ve prospěch komunistů.
Obavy z toho, že by si lidé spletli posun o 70 let se současností, ale Železný nemá: „Jsem přesvědčen, že diváci “hru„ na výlet do minulosti pochopí a autentický pohled do naší, ne příliš vzdálené historie, pro ně bude stejně zajímavý jako pro nás.“
