K soudu si oběť může na svou podporu přivést důvěrníka, většina lidí o tom však neví

Oběti trestných činů mají během řízení nárok na doprovod. Možnost vzít s sebou na policii nebo k soudu důvěrníka ale využívají jen zřídka. O přítomnost blízkého musí sami požádat, lidé ale o možnosti většinou nevědí. Zjistila to organizace Bílý kruh bezpečí při šetření mezi policisty, soudci a státními zástupci.

Video Události
video

Události: O možnosti vzít s sebou na policii a k soudu důvěrníka lidé neví

Jako důvěrníka si člověk může vybrat kohokoli staršího 18 let, komu důvěřuje a kdo nebude zároveň u soudu svědčit. Podle Petry Vitoušové ze spolku Bílý kruh bezpečí sice neexistují přesné statistiky, kolik obětí v trestním řízení důvěrníci doprovází, zkušenosti od soudů a policie ale vypovídají o tom, že jde o vzácnost.

„My jsme si dělali průzkum mezi policisty, státními zástupci a soudci. Soudce téměř nezná institut důvěrníka u soudu a policisté říkají, že to stále je výjimečná záležitost,“ popsala Vitoušová. Problém je podle ní v tom, že lidé důvěrníka nedostávají automaticky tak, jako třeba oběti nejzávažnějších trestných činů zmocněnce.

Důvěrníka lidé musí přihlásit na policii. Oběti ale na začátku procesu dostanou často tolik informací najednou, že je všechny nedokážou ani správně vnímat, podotkl kriminalista Jiří Slovák. „Jsou poučeni, že mají právo a pak následuje výčet tolika práv, že mezi tím výčtem se důvěrník ztratí,“ vysvětlila Vitoušová. Až 80 procent lidí pak podle ní svému právu na důvěrníka nerozumí.

Oběti se často bojí

Potíže s výběrem důvěrníka mají zejména senioři, oběti sexuálního a domácího násilí, kteří ve svém okolí často nikomu nedůvěřují a stydí se. Často se prý také bojí, že aktivní prosazování vlastních práv vyvolá pochybnosti, zda jsou skutečně obětí. „Paradoxně ale právě oběti sexuálního násilí, pokud si vezmou důvěrníka, si velice pochvalují, jak to bylo důležité, že to emocionálně zvládly, že tam nebyly samy,“ líčí expertka.

Pracovníci Bílého kruhu bezpečí pomáhají lidem, kteří to nejvíce potřebují. Buď spolupracují s jejich vlastním důvěrníkem, nebo jim poskytnou svého. „V celé republice evidujeme v loňském roce minimálně 50 případů, kde jsme coby důvěrníci provázeli oběti,“ uvedla Vitoušová.

Podle ní se jedná o významnou psychickou a morální podporu oběti, jejíž doprovod jinak nemůže být u výslechů a zůstává v čekárně. „My po pěti letech konstatujeme, že institut je velmi, velmi účinný ve smyslu, že člověka zklidní,“ zdůraznila. Osvědčil se údajně zejména u obětí, které byly traumatizované.

Přítomnost důvěrníka vítají i policisté

Podle Slováka, který za svůj přístup od Bílého kruhu bezpečí dostal cenu Anděl za respektování práv obětí, je využívání důvěrníků výhodné i pro policii. Oběti jsou pak údajně v menším stresu a lépe spolupracují.

„Ideální je úplně na úvod si vybrat nějaké neutrální téma, nejít hned k jádru věci. Mnohdy jsou to lidé, kteří jsou v tu chvíli v těžkém zdravotním stavu, mají nějaké zranění,“ radí Slovák, který vyšetřoval například mediálně známou trojnásobnou vraždu v Mukařově.

„Za mě je ta účast důvěrníka velice pozitivní. Přispívá k tomu, že je v dobrém duševním rozpoložení a také informace, které nám podává jsou lepší, komplexnější,“ dodává Slovák.