Posílení policejní spolupráce mezi Českem a Vietnamem a omezení především obchodu s drogami patří k cílům smlouvy, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Dohodu, jež se týká rovněž nelegální migrace nebo financování terorismu, nyní posoudí zahraniční výbor.
Podnět k uzavření smlouvy vzešel podle důvodové zprávy z vietnamské strany, která první návrh dokumentu předala české straně v roce 2007. „Význam dokumentu vzrostl v souvislosti s nárůstem kriminality, zejména pak drogové, ve vietnamské komunitě žijící na území ČR,“ uvádí vláda.
Národní protidrogová centrála již v roce 2014 ve výroční zprávě uvedla, že drogové podsvětí v Česku ovládly zločinecké skupiny z Vietnamu, které se v posledních letech zaměřily na výrobu marihuany a pervitinu. Podle zprávy za rok 2016 však klesl podíl Vietnamců na produkci pervitinu proti předcházejícímu roku z 80 na 40 procent.
Smlouva se týká nejen obchodu s drogami, zahrnovat bude i policejní spolupráci například v boji s obchodem se zbraněmi nebo s dětskou pornografií. Týkat se bude i boje s nelegální migrací, korupcí nebo s porušováním duševního vlastnictví. Obě země se mimo jiné zavázaly poskytovat si vzájemnou pomoc při prevenci i odhalování trestných činů a zjišťování pachatelů. Policisté obou zemí budou spolupracovat i při pátrání po pohřešovaných lidech.
Smlouva upravuje také vysílání styčných důstojníků do druhé země. Budou mít podpůrnou funkci a nebudou mít žádná policejní oprávnění. Obě strany budou také chránit získané osobní údaje i předávané utajované informace.
Sněmovna podpořila rovněž smlouvu s Japonskem o vízech k pracovní dovolené. Jejím cílem je podle ministra zahraničí Martina Stropnického (ANO) umožnit lidem od 18 do 30 let přivydělat si v druhé zemi při nejvýše ročním poznávacím pobytu. Také tato smlouva zamířila do zahraničního výboru. Obdobné dohody má Česko podle ministra například s Novým Zélandem, Kanadou, Izraelem nebo s Chile.
Vyšší ochrana klientů pojišťoven a zprostředkovatelů
Návrh nového zákona o distribuci pojištění a zajištění, který v úvodním kole podpořila sněmovna, nyní čeká projednávání v rozpočtovém výboru. Má za cíl zvýšit ochranu klientů i důvěryhodnost celého pojišťovacího sektoru.
Norma mimo jiné reaguje na směrnici EU z roku 2016 o distribuci pojištění a nahrazuje dosavadní zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, který reguloval činnost pouze těchto zprostředkovatelů.
Pojišťovnám a zprostředkovatelům klade výslovnou povinnost jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníka. Půjde tedy nejen o spotřebitele, ale o všechny osoby, které si sjednávají pojištění.
Zákon se nebude vztahovat na pouhé poskytování obecných informací například o pojištění nebo zprostředkovatelích, pokud účelem nebude napomáhat sjednání nebo změně pojištění. Za stejných podmínek se nebude vztahovat i na srovnávání pojištění.
V registru by mohlo zůstat jenom 30 tisíc aktivních zprostředkovatelů
Premiér Andrej Babiš (ANO) již dříve řekl, že v tuzemsku je asi 175 tisíc pojišťovacích makléřů. Podle výkonného ředitele Unie společností finančního zprostředkování a poradenství Jiřího Šindeláře budou muset mít všichni zprostředkovatelé pojištění novou registraci a absolvovat povinnou odbornou zkoušku a maturitu (pokud ji dosud nemají). Šindelář očekává, že v registru zůstanou jen aktivní zprostředkovatelé, což by podle něj mohlo být 20 tisíc až 30 tisíc lidí.
Prodej a zprostředkování pojistek budou možné pouze tak, aby osoby vyjmenované v zákoně trvale splňovaly podmínku odborné způsobilosti. K ní patří maturita a případně doklad o vyšším vzdělání.
Zprostředkovatelé a stanovení pracovníci, kteří maturitu nemají, budou mít ze zákona 42 měsíců na to, aby si ji dodělali. Budou muset skládat odbornou zkoušku a absolvovat následné vzdělávání. Za udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele se bude platit poplatek 10 tisíc korun.
Zákon má podle předloženého znění vstoupit v účinnost letos 23. února, do kdy musí Česko převzít příslušnou evropskou směrnici. Sněmovna tak bude muset tuto účinnost odložit.