Muž odsouzený za vraždu neuspěl se žádostí o obnovu procesu. Chtěl přezkoumat DNA

Případ Aleše Provazníka, odsouzeného v roce 2003 za vraždu šestnáctileté dívky z Rumburku, se znovu otevírat nebude. Rozhodl o tom Ústavní soud. Provazník si u něj stěžoval na zamítnutí žádosti o obnovu procesu a žádal přezkum klíčového důkazu – vzorků DNA. Provazník strávil 10 let ve vězení a dva a půl roku v ústavní sexuologické léčbě. Od začátku vinu odmítá. Nyní zvažuje žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva.

„Stížnost byla odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost. Ústavní soud se nechtěl pouštět do hodnocení dalších důkazů, které tvořily ucelený řetěz důkazů. My jsme zpochybňovali řetězec kvůli tomu, že hlavní důkaz – DNA – byl pochybný. To byl náš argument pro obnovu procesu, bohužel se tím Ústavní soud nechtěl zabývat,“ řekl ČT advokát Aleše Provazníka Jan Vobořil.

Aleš Provazník byl za vraždu z roku 2003 pravomocně odsouzen na 12,5 roku. O znovuotevření případu se snažil několik let. V roce 2005 obhajoba přišla s novým svědkem, ale ústecký krajský soud obnovu řízení odmítl.

Stejně soud rozhodl i v červnu 2016, kdy muž o znovuotevření žádal na základě nového znaleckého posudku o DNA. Genetické analýzy si tehdy znovu prohlédl soukromý forenzní genetik Daniel Vaněk. „Ze strany orgánů činných v trestním řízení došlo k nepříliš přesnému pochopení výsledků. Navíc v jedné části to vypadá, že došlo k záměně vzorků,“ vysvětloval důvody k obnově procesu. 

Devatenáctiletý Aleš Provazník (uprostřed) poslouchá odůvodnění rozsudku ústeckého krajského soudu, který ho 11. prosince odsoudil na 12,5 roku odnětí svobody za vraždu šestnáctileté studentky.

Zdroj: ČTK
Autor: Libor Zavoral

Provazník ale se stížností neuspěl ani u Vrchního soudu v Praze. Stěžoval si tak u Ústavního soudu, kde však podle informací ČT také nepochodil. „S klientem jsme se dohodli, že se do konce ledna rozhodne, zda podáme žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva,“ řekl Vobořil.  

Případ Aleše Provazníka zařadila organizace Iuridicum Remedium do projektu Nevina, který vychází z obdobných projektů ve Spojených státech. Jejich cílem je náprava justičních omylů zejména s pomocí nových metod, typicky právě analýz DNA.