Poslanci nezvolili Ondráčka šéfem komise pro kontrolu GIBS. Na NBÚ dohlédne Rozner

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček nebyl v prvním kole zvolen předsedou sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. V tajné volbě získal 85 hlasů, pro zvolení jich bylo potřeba 94. Druhá volba by se mohla uskutečnit v úterý. Kritici poukazují na to, že Ondráček v roce 1989 zasahoval jako policista proti protirežimním demonstracím, komunisté však na Ondráčkovi trvali.

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček
Zdroj: ČT24

Ondráček obdržel v prvním kole 85 ze 186 odevzdaných hlasů, oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Pokud by Ondráček nebyl případně zvolen ani ve druhém kole, v lednu by se uskutečnila volba nová. V případě, že by KSČM chtěla nominovat někoho jiného ze svých poslaneckých řad, musela by Ondráčka z komise úplně odvolat, protože je jejím jediným členem za tuto stranu. 

Hnutí STAN ještě před volbou vyzvalo KSČM, aby nominaci Ondráčka do čela komise přehodnotila, řekl místopředseda Starostů Vít Rakušan. Ondráčka v čele komise považuje za nepřijatelného, protože podle něj nikdy neprojevil lítost nad tím, že se v roce 1989 podílel na policejních represích proti studentským demonstracím.

„Od pana Ondráčka jsme neslyšeli jedinkrát jakoukoli větu o tom, že to považoval za životní chybu a že ho to mrzí. Že prostě není rozumné mlátit lidi obuškem v době, kdy tady vládne totalita,“ řekl Rakušan. Komunisté podle něj navíc vnímají Ondráčkovo počínání v roce 1989 jako „téměř hrdinské“. „Pokud mají komunisté takový přístup, tak prostě nemohou počítat s naší podporou,“ doplnil.

Ondráčka odmítla podpořit i ČSSD. „Podporovat někoho, kdo se v rámci Palachova týdne podílel na potírání demonstrací, by nebylo úplně rozumné. Je to určitě v rozporu s demokratickými principy po roce 1989,“ řekl předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka. 

Kandidaturu Ondráčka naopak hájil předseda komunistické frakce Pavel Kováčik, podle kterého by se poslanci neměli nechat „hnát na barikády hlavním směrem kritického myšlení provokovaného některými prezidentskými kandidáty“. Zjevně tím narážel na výzvy podnikatele a textaře Michala Horáčka. Rovněž předseda KSČM Vojtěch Filip nabádal, aby sněmovna nesloužila kampani jednoho z prezidentských kandidátů. Zdůraznil, že Ondráček má bezpečnostní prověrku.

Druhé kolo volby by se mělo konat v úterý. Komunisti zatím nevědí, jestli budou znovu nominovat Ondráčka. Podle nich není ani jisté, zda jim zůstane nárok na vedení komise. „Nepochybně by nemělo smysl opakovat stejnou volbu dvakrát, ale poradíme se a uvidíme, jak s touto komisí naložíme. Je podstatné si říct, jestli platí, že předsedou této komise by měl být někdo z naší frakce,“ reagoval místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Spor vyvolalo i zvolení Kováčika a Roznera

Předsedou komise pro práci sněmovní kanceláře se stal Pavel Kováčik (KSČM), který porazil kandidáta Pirátů Ondřeje Profanta. Podle šéfa pirátského klubu Jakuba Michálka tak byly porušeny sněmovní dohody. Předseda KSČM Vojtěch Filip reagoval, že dohoda byla uzavřena bez komunistů a na jejich úkor.

Kritiku vyvolalo také zvolení Miloslava Roznera (SPD) do čela komise pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu. Ondřej Veselý (ČSSD) poukazoval na to, že je odborníkem na kulturu. „Pan Rozner je slušný člověk a nemá žádná negativa z minulosti,“ hájil ho předseda poslanců SPD Radim Fiala.

Do výborů dovoleni bývalí členové Sobotkovy vlády

Sněmovna odsouhlasila také některé změny ve výborech, týkají se hlavně členů bývalého kabinetu. Expremiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zasedne v sociálním výboru a ve výboru pro životní prostředí. Bývalý vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) bude působit v kontrolním a v petičním výboru a v čele komise pro BIS.

Exministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) zamířil do bezpečnostního výboru a do komise pro kontrolu GIBS. Bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) pak do zahraničního výboru, který má i vést.

Poslanci také obsadili vyšetřovací komisi k OKD, která má zkoumat okolnosti privatizace této těžební společnosti. Posuzovat je budou třeba Lubomír Zaorálek (ČSSD) nebo Václav Klaus mladší (ODS).