Ministerstvo zahraničí zveřejní na internetu přes 40 tisíc depeší, které si mezi lety 1918 až 1939 vyměnilo se zastupitelskými úřady v cizině. Původně tajné, šifrované telegramy dokumentují, jak fungovala československá diplomacie od založení státu až do jeho likvidace nacistickou okupací.
Nejcennější dokumenty československé historie ukrývá trezor v podkroví ministerstva zahraničí. Desítky svazků s letopočty a nápisy telegramy došlé, telegramy odeslané obsahují depeše, které putovaly z ministerstva do celého světa a naopak.
Podle ředitele Archivu ministerstva zahraničních věcí Štěpána Gilara šlo mnohdy o velmi důležitá sdělení, která vyžadovala rychlé doručení. Jedním z nich je i depeše od velvyslance v Británii Jana Masaryka poslaná den po podpisu mnichovské dohody.
- „Churchill po poradě s mnohými radí a zapřísahá alespoň 48 hodin nedávat z ruky vitální opevnění. Je přesvědčen, že zde nastává a roste veliká reakce proti zradě na nás spáchané. “Jan Masaryk 1. října 1938
Depeše se posílaly telegrafem zašifrované. Systém na principu nekonečného klíče vyvinul tehdejší diplomat Otakar Tichý. Jednotlivé zastupitelské úřady dostávaly šifrovací klíče ve speciálních zapečetěných a zašitých obálkách. Předepsaný byl i postup k jejich otevírání.
Texty se následně šifrovaly i dešifrovaly pomocí tabulky a klíče se skupinami po pěti písmenech. „Klíč se operativně měnil. Dosáhlo se tak toho, že šifra byla dodnes neprolomená,“ doplnil Gilar.
Německé okupaci Československa ale nikdo zabránit nedokázal. Složky s telegramy tak v archivu končí 15. březnem 1939.
