Interview ČT24 s Danielou Zemanovou
Kárné žaloby nejsou podle Zemanové „denním chlebem“ a ani by jím být neměly, je to ale běžný kontrolní mechanismus. Mediální rozruch kolem případu soudkyně Králové je podle ní dán spíše povahou věcí, které rozhodovala, hodnotit její kauzu ale nechtěla.
„Já vůbec nemohu hodnotit, jestli podání té žaloby bylo na místě, nebo ne, protože neznám její obsah a vůbec nejsem seznámená s podrobnostmi činnosti paní soudkyně, takže to mně v žádném případě nepřísluší,“ vysvětlila prezidentka.
Obecně ale podle ní platí, že soudce nesmí být postižen za to, co souvisí s jeho rozhodovací činností. „Nesmí být postižen za nesprávný právní názor. To je nepřípustné. Pokud se soudce pohybuje v mezích zákona, v mezích, kde může odůvodnit já mám na věc právní názor z těch a těch důvodů, tak za to nikdy nesmí být postižen,“ dodala Zemanová.
Jedna z povinností soudce je nicméně ctít názor odvolacího soudu, upozornila. „Teď se opravdu nevyjadřuji k té kauze (soudkyně Králové), protože já nevím, jestli k tomu došlo nebo nedošlo – ale v mnoha kárných rozhodnutích je naprosto jasná judikatura kárných soudů, že nerespektování názoru odvolacího soudu ve věci soudcem zakládá kárné provinění,“ přiblížila Zemanová.
„Soudce nemůže nějakou vlastní ješitností tu věc, ve které byl vysloven jasný názor, protahovat a nemůže účastníky vystavovat dalším a dalším kolům řízení,“ doplnila.
Odvolání soudce přichází podle ní v úvahu ve dvou případech. „Musí to být buď opakované selhání, musí se jednat o soudce, u kterého už není pravděpodobnost, že by případná pochybení nebo nějaký špatný stav napravil, anebo pokud se jedná o zcela výjimečné a zásadní pochybení, které zpochybňuje osobnost a odbornost soudce, které zpochybňuje to, že by se takový člověk měl dále v soudní síni se objevovat,“ uzavřela Zemanová.
Prezidentka Soudcovské unie mluvila v Interview ČT24 také o délce soudních řízení nebo o tom, proč v Česku chybí nejvyšší rada soudnictví. Na celý rozhovor se podívejte ve videu.