Ministr spravedlnosti Robert Pelikán podal kárnou žalobu na soudkyni Helenu Královou kvůli pěti různým případům, které řešila. Česká televize zjistila, že jde kromě kauzy Jany Nečasové a manažerů Čepra také o případ někdejšího šéfa Správy železniční dopravní cesty. Návrh na zahájení kárného řízení Králové vyčítá, že kvůli opakovanému nerespektování pokynů nadřízeného soudu se projednání kauz neúměrně protahovalo.
Pelikán podal kárnou žalobu na soudkyni Královou kvůli kauze Nečasové či SŽDC
Pelikán podal kárnou žalobu na soudkyni Královou (zdroj: ČT24)
„Ve všech případech následně nadřízený soud, tedy Městský soud v Praze, rozhodl tak, že věcí se bude zabývat jiný samosoudce nebo jiný senát. Došlo tak mimo jiné k prodloužení trestních řízení v řádu roků,“ popisuje důvody pro podání návrhu na zahájení kárného řízení mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.
Takto například soud odebral Králové kauzu údajného zneužití Vojenského zpravodajství, tedy jednu z větví takzvané kauzy Nagyová bývalé šéfky sekretariátu premiéra Petra Nečase Jany Nečasové (dříve Nagyové). Králová ve věci rozhodla, že nikdo trestný čin nespáchal. Případ se však Králové z odvolacího Městského soudu opakovaně vracel. Od chvíle, kdy se jím soudkyně zabývala vůbec poprvé až po poslední její vydané rozhodnutí ve věci, uplynuly dva roky. A následně Městský soud rozhodl, že případ převezme jiná soudkyně. Kauza se tak v soudní síni projednává od začátku.
Takových případů však podle návrhu na zahájení kárného řízení, s nímž se ČT seznámila, bylo víc. Ministr podal kárnou žalobu kvůli kauze Vojenského zpravodajství či manažerů Čepra Tomáše Kadlece a Alexandra Houšky, kteří měli způsobit státní firmě škodu 156 milionů korun. Jde ale také podle zjištění ČT o případ někdejšího šéfa Správy železniční a dopravní cesty.
Králová se včera odmítla k celé věci vyjádřit s odkazem na tiskovou mluvčí soudu.
Případy zkoumal i městský soud, ten zatím kárnou žalobu nepodává
Kvůli četnosti těchto případů se na Králové rozhodování zaměřil i Městský soud v Praze. Ten však zatím nedospěl k závěru, že by kárný návrh podal. „Rozhodli jsme se, že ho zatím nepodáme – je to totiž velmi hraniční, protože jde o právní názor. To je vždy sporná a citlivá záležitost. Proto jsme se rozhodli, že uděláme další prověrku na podzim,“ uvedl předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.
Králové se zastávají někteří advokáti obžalovaných. „Já si kladu otázku, proč v tomto případě je soudkyně postihována za něco, co je evidentně spíše problémem různého názoru na vinu než cokoliv jiného. Nerozumím logice toho, že rozhodoval senát, ale odpovědná je jen profesionální soudkyně. S tím souhlasit nemohu. Ostatní bude věcí poměrně složitého dokazování, do jaké míry dospěje soud k závěru, že už to bylo za hranicí toho, co je třeba každému soudci tolerovat, a to je jeho individuální hodnocení důkazů,“ uvedl advokát Tomáš Sokol, který v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství zastupuje bývalého šéfa rozvědky Ondreje Páleníka.
V dokumentu, který ministerstvo spravedlnosti odeslalo Nejvyššímu správnímu soudu se však zmiňuje, že podstatou kárného návrhu není zpochybňovat právní názor soudkyně. „Jestliže nižší soud nerespektuje v dané věci funkčně vyšší soud, aniž by svůj názor podepřel komplexní, racionální a transparentní konkurující argumentací, může to vyvolat pochybnosti o správném fungování soudnictví jak uvnitř soudů, tak především navenek,“ stojí v dokumentu.
Události, komentáře: Kárné řízení proti soudkyni Králové (zdroj: ČT24)
V návrhu je však Králové přičítáno také to, že se její senát specializoval na hospodářské trestné činy a na takzvané „velké věci“. „Kárně obviněná je přitom velmi zkušená soudkyně s praxí přesahující 40 let. (…) Za této situace není možno na její rozhodovací činnost v daných věcech pohlížet jako na důsledek nezkušenosti. (…) Vzhledem k faktu, že kárně obviněná nerespektovala právní názor odvolacího soudu opakovaně, nese její jednání zcela jednoznačně rysy svévole,“ uvádí se v návrhu.
Ačkoliv ministr navrhuje soudu, aby Králová byla odvolána z funkce soudce, zatím nevyužil možnosti, že by rozhodl o dočasném zproštění výkonu funkce.
Kritika hned od tří ministrů spravedlnosti
Robert Pelikán v Událostech, komentářích upozorňoval, že podřízená soudkyně musí poslechnout názor odvolacího soudu: „Máme několikainstanční řízení, a jestli má fungovat, tak ten soudce prvního stupně prostě musí poslechnout, tak jak mu zákon ukládá, názor soudce odvolacího soudu. A není možné, aby soudkyně donekonečna vystavovala lidi tomu ping-pongu, kdy to nemůže dopadnout jinak, protože ten odvolací soud jí to zase bude vracet, až potom jednou dojde trpělivost a odebere jí to.“
Celý polistopadový vývoj v Česku tady bojujeme s nadměrnou délkou soudních řízení, a základním problémem je takzvaný soudní ping-pong.
S ministrem Pelikánem se shodovali i dva jeho předchůdci ve funkci. „Pokud platí teze, že soudkyně nerespektuje rozhodnutí odvolacího soudu, tak to není o tom, že má právo na svůj právní názor, ten má v první instanci, když rozhoduje. Ale ve chvíli, kdy soud stojící nad ní něco řekne, pak podle trestního řádu je tímto názorem vázána,“ upozorňoval exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (nestr. za TOP 09 a STAN). Navíc nebude v kárném řízení rozhodovat ministr – politik, ale pět soudců Nejvyššího správního soudu.
„Pokud došlo k nerespektování názoru odvolacího soudu v pěti případech, tak to je opakující se svévolné pochybení toho soudce. Nejspíš tam bylo i porušení základních zásad trestního řízení, takže vůbec nezpochybňuji právo ministra Pelikána na to kárnou žalobu podat,“ doplnila další bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (nestr. za ČSSD).