Průzkum: Češi se nejvíc bojí migrace a státního dluhu, Slováci nezaměstnanosti

26 minut
Daniel Prokop v Interview ČT24: Slováci na vstupu do EU vydělali více, proto hodnotí členství a euro
Zdroj: ČT24

Češi považují za nejdůležitější témata současnosti migraci, důchody a státní dluh, zatímco Slováci spíše ekonomiku, nezaměstnanost a stav zdravotnictví. Češi jsou také výrazně skeptičtější k Evropské unii a především k euru. Vyplývá to z průzkumu „Česká republika a Slovensko, 25 let po rozdělení“ agentury Median.

Významné výročí připomíná Česká televize v pátek 25. srpna celodenním vysíláním, které završí Události, komentáře. Pořad navštíví předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka, předseda vlády Slovenské republiky Robert Fico, bývalý předseda vlády Petr Pithart a bývalý slovenský ministr zahraničí Milan Kňažko.

Sociologové pracovali s daty z jiných výzkumů, které proběhly v minulosti, uvedl Daniel Prokop z agentury Median. Snažili se postihnout posledních třináct let – od vstupu obou zemí do Evropské unie.

14 minut
Události ČT: Jak se žije v ČR a na Slovensku 25 let od rozpadu federace
Zdroj: ČT24

Ekonomicky měli nesporně lepší výchozí situaci Češi. V roce 2005, těsně po vstupu obou zemí do EU, si neočekávaný výdaj ve výši cca 10 tisíc korun nemohlo dovolit výrazně více slovenských než českých domácností. Na Slovensku se ovšem jejich počet rychle snižoval a v období finanční krize se podíl takto ohrožených otočil v neprospěch Čechů. „Postupně nás doháněli, měli rychlejší růst ekonomiky, v ekonomické krizi jim pravděpodobně pomohlo euro,“ shrnul Daniel Prokop v Interview ČT24. Naopak v posledních dvou letech se situace v Česku zlepšuje a na Slovensku stagnuje.

V obou státech se také snižuje počet lidí ohrožených chudobou. Podle dat Eurostatu od roku 2005 klesl jejich podíl v Česku z 12 na 5 procent, na Slovensku z 22 na 8 procent. Rozdíl mezi oběma státy se ale postupně snižuje. 

Průzkum Česká republika a Slovensko 25 let po rozdělení
Zdroj: Median

Z hlediska příjmů jsou na tom Češi i Slováci velmi podobně. Pětina nejlépe vydělávajících má přibližně 3,5krát více než pětina lidí s nejnižšími příjmy. Oba státy patří podle tohoto ukazatele mezi státy s největší příjmovou rovností v EU – společně s Finskem, Slovinskem, Švédskem, Nizozemskem nebo Belgií.

Rozdílně odpovídali Češi a Slováci také na otázku, jaké jsou dva nejdůležitější problémy, před kterými v současnosti stojí jejich země. Téměř třetina lidí v obou zemích považuje za problém rostoucí ceny, dál už ale taková shoda nepanuje. Češi vidí jako hlavní problém migraci, důchody nebo státní dluh. Slováci se obávají o stav zdravotnictví a sociálního zabezpečení, ekonomickou situaci země a bojí se i nezaměstnanosti.

Daniel Prokop upozornil, že obavy z migrace vzrostly v Česku mezi lety 2014 a 2015, dříve byly podobně marginální, jako zůstávají dodnes na Slovensku. Současně s vnímáním migrace jako výrazného problému čtyřnásobně vzrostla i medializace tématu. Podle sociologa to ovšem byl i důsledek toho, že se tématu chopili politici. „Média reagují na politiky,“ podotkl.

Průzkum Česká republika a Slovensko 25 let po rozdělení
Zdroj: Median

V Česku se vzděláním víra roste, na Slovensku naopak

Na Slovensku je tradičně mnohem více věřících – 68 procent oproti 32 procentům v Česku. V obou zemích věří v Boha častěji ženy než muži, podíl věřících také roste s věkem. Odlišností je, že v Česku procentuální zastoupení věřících stoupá s dosaženým vzděláním, na Slovensku je to naopak a nejvíc věřících je mezi lidmi se základním vzděláním.

Podle Daniela Prokopa ale lidé v Česku nedostatek víry v Boha částečně nahrazují jinými nemateriálními hodnotami. „Například  více odpovídali, že je důležité být užitečný pro druhé. To je věc, která také přesahuje jednotlivce, ale není spjata s religiozitou,“ poukázal.

Průzkum Česká republika a Slovensko 25 let po rozdělení
Zdroj: Median

Rozdíly existují i ve vnímání rolí mužů a žen a některých aspektů rodinného života. Slováci si častěji myslí, že žena by měla dát vždy přednost rodině před kariérou. Výrazně častěji se také domnívají, že správnou výchovu může zabezpečit jen úplná rodina. Zastoupenější je i názor, že homosexualita je něco nepředstavitelného.

Průzkum Česká republika a Slovensko 25 let po rozdělení
Zdroj: Median

Slováci chtějí silnější roli státu

V hodnocení současného společenského dění se občané obou států na řadě věcí shodnou: 20 až 25 procent z nich důvěřuje současné vládě a je spokojeno s vývojem státu, ve kterém žijí. Na druhou stranu, výrazně větší procento Slováků si myslí, že jejich země je v současné době v krizi, zároveň však disponují větší důvěrou v demokratický proces a možnost osobně ovlivnit vývoj účastí ve volbách.

„V obou zemích je nízká důvěra v instituce. V Česku je trochu vyšší důvěra v instituce typu justice, policie a podobně. V politiku věří všichni poměrně málo,“ interpretoval výzkum Daniel Prokop.

Dále je na Slovensku patrná větší tendence k rovnostářství a omezování trhu státními zásahy se těší větší podpoře na Slovensku. Stejně jako teze, že úpadek může být zastaven pouze prosazením tvrdších zákonů, a názor, že stát by měl zabezpečit přijatelnou životní úroveň pro každého.

Průzkum Česká republika a Slovensko 25 let po rozdělení
Zdroj: Median

V Česku má znatelně větší podporu konzervativně-liberální směr, zatímco na Slovensku je výrazněji podporována křesťanskodemokratická orientace. Sociálnědemokratické směřování podporuje v obou zemích více než třetina lidí. Pravo-levé rozdělení pak odhaluje, že výrazně více Slováků se hlásí k politickému středu. 

Průzkum Česká republika a Slovensko 25 let po rozdělení
Zdroj: Median

Euro podporuje jen pětina Čechů

Průzkum také ukazuje mnohem pozitivnější vztah Slováků k Evropské unii. Největší rozdíl mezi oběma státy představuje názor na společnou měnu euro: v Česku má euro podporu pouhých 20 procent lidí, zatímco na Slovensku (kde se evropskou měnou platí od roku 2009) celých 80 procent. 

Slováci také významně více souhlasí s členstvím své země v EU – pro jsou takřka tři čtvrtiny respondentů, zatímco v Česku těsně nadpoloviční většina. Češi se svým euroskepticismem odlišují i od dalších zemí visegrádské čtyřky – v Polsku členství v EU podporuje 88 procent lidí, v Maďarsku 82 procent.

„Rozdíl je extrémní. Myslím si, že je to dané tím, že Slovensko za těch 13 let členství výrazně ekonomicky rostlo. Vstupovalo jako relativně chudé a růst HDP byl výrazně vyšší v té době. Více zbohatli,“ srovnal sociolog. Míní také, že vstup do EU následoval nedlouho po konci vlády Vladimíra Mečiara. Toto období završené právě vstupem do Unie představuje na Slovensku výrazný předěl.

Průzkum Česká republika a Slovensko 25 let po rozdělení
Zdroj: Median

S polistopadovým vývojem jsou spokojenější Češi

V Česku zklamal vývoj po listopadu 1989 očekávání více než poloviny respondentů, kterým bylo v době změny režimu alespoň 15 let. Důvodem může být podle výzkumu agentury Median jak nespokojenost s vývojem, tak výrazná a částečně nenaplněná očekávání v době revoluce.

Naplnění očekávání častěji uváděli lidé z měst, s čistým příjmem nad 20 tisíc korun a vysokoškolským vzděláním. Lidé zklamaní vývojem pocházejí z opačných pólů společnosti a častěji volí levici, nebo nechodí volit.

Na Slovensku nenaplnil vývoj očekávání u 70 procent lidí. „Lidé si s tím více spojují 90. léta mečiarismu. Pak je tam předěl, vstup do EU,“ upozornil Daniel Prokop. V Česku naproti tomu je porevoluční období vnímáno spíše jednolitě.

Nejčastěji lidé uváděli, že se splnila očekávání v demokracii a osobních svobodách, více Slováků než Čechů také zmínilo možnost cestovat a otevřenost světu, třetí je pak lepší životní úroveň a možnost uplatnění.

Průzkum Česká republika a Slovensko 25 let po rozdělení
Zdroj: Median

Na rozdělení vydělalo Česko, myslí si Slováci

V Česku převládá názor, že ani jedna ze zemí nezískala rozdělením federace výraznější výhodu. Vnímání vlivu rozdělení Československa na život v obou zemích je v Česku silně podmíněno věkem: lidé do 39 let si častěji myslí, že na rozdělení vydělalo Česko, u starších tento názor neplatí.

Vnímání rozdělení federace je na Slovensku výrazně negativnější, převažuje názor, že na rozdělení vydělalo především Česko. Podle výzkumu to lze připisovat mimo jiné tomu, že na hodnocení má největší vliv doba deseti let po rozpadu federace, kdy se Slovensko potýkalo s politickou a ekonomickou krizí. Tomu odpovídá i fakt, že mladí Slováci (15–29 let), kteří tuto dobu nezažili, hodnotí rozpad federace výrazně pozitivněji pro Slovensko.

Průzkum Česká republika a Slovensko 25 let po rozdělení
Zdroj: Median

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...