Polská elektrárna Turów plánuje výstavbu dalšího bloku, a s tím i rozšíření přilehlého hnědouhelného dolu. Pro lidi z Frýdlantska je to ale noční můra. Obávají se, že prohloubení dolu může v celé oblasti ovlivnit podzemní i povrchové zdroje vody pro 30 tisíc obyvatel. Už nyní jsou zde přitom kvůli dolu s vodou problémy.
Poláci rozšiřují důl u hranic. Třicet tisíc lidí na Frýdlantsku může přijít o vodu
7 minut
Obyvatelé Frýdlantska mají kvůli polskému dolu strach o vodu
Zatímco dnes dělí důl od česko-polské hranice jeden kilometr, po rozšíření to má být pouhých tři sta metrů. Postupně navíc má jít těžba až do hloubky 80 metrů pod úroveň hladiny moře, což by znamenalo pokles podzemní vody.
Podle starosty Frýdlantu Dana Ramzera (ODS) už se s rozšiřováním dolu fakticky začalo. Odtěžuje se vrch mezi silnicí u Oldřichova a stávajícím těžebním prostorem, kácí se i lesy.
Voda přitom podle starostů z Frýdlantska postupně mizí kvůli těžbě uhlí už nyní. Z potoka, který před lety tekl v Oldřichově, zbylo jen vyschlé koryto. Místní lidem ubývá i voda ve studních. Všichni proto mají obavu, co se stane po dalším rozšíření těžby.
Na dně dolu Turów musí být kvůli těžbě sucho, a tak se odsud velké množství vody odčerpává. Hladina podzemní vody se proto stále snižuje. Pokud se důl rozšíří na jih směrem k české hranici, může se podle geologů posunout i klesající hladina podzemní vody. Pocítil by to například Hrádek nad Nisou, který ji odebírá.
Poláci ale přičítají úbytek vody změně klimatu. Bez přesvědčivých důkazů nechtějí o žádných kompenzacích pro české sousedy slyšet. Ministerstvo životního prostředí proto schválilo 30 milionů korun na vrty, které budou stav spodních vod monitorovat.
„Česká strana udělá všechno proto, aby čeští občané nepřišli o vodu. Především potřebujeme informace z dokumentace EIA, které nám polská strana slíbila do konce letošního roku,“ uklidňuje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Pracovní schůzka s polskou stranou je naplánovaná na 7. září.
Vše navíc zkoumají také geologové. Hladina vody podle nich poklesnout může, ale také nemusí. „V cestě hladiny je několik zlomů a my zcela jistě nevíme, jakou mají funkci. Zda vodu propouští, nebo nepropouští,“ poznamenal geolog z Přírodovědecké fakulty UK David Mašín.
Podzemní voda a těžba v Žitavské pánvi
Vodohospodáři zároveň hledají možnosti, jak vodu v oblasti zachránit. „V současné době se připravujeme, abychom byli schopni realizovat propojení všech vodovodů na Frýdlantsku v jeden velký celek a na částečném zkapacitnění stávajících zdrojů,“ uvedl ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti Petr Olyšar.
Zářící skleníky a zplodiny z továren
Sever Čech v minulosti trápily i polské obří skleníky firmy Citronex. Společnost pěstuje rajčata a okurky a svými reflektory způsobila světelné znečištění, které lidem až na vzdálenost šedesáti kilometrů vadilo nejen při spaní. Po intervencích se podařilo domluvit s majitelem, že objekt zakryje.
Polské sousedy pak sledují i v Moravskoslezském kraji, kde je problémem zase špatné ovzduší. Továrny v regionu sice mají od Evropské komise dané limity, Poláci si ale vymohli výjimku, díky které mohou do vzduchu vypouštět více emisí. Moravskoslezský kraj naopak vypouštění prachu do ovzduší ještě zpřísnil.
Zástupci obou států spolu kvůli tomu dlouhodobě spolupracují. Jedním z bodů posledního jednání byly kotlíkové dotace. Zatímco na české straně díky nim lidé vyměnili více než čtyři tisíce starých kotlů, v Polsku žádný takový program neexistuje.
