V souvislosti s teroristickým útokem ve Španělsku se opět objevují otázky, do jaké míry hrozí podobné nebezpečí i Česku. Odborníci se většinou shodují, že je to nyní málo pravděpodobné. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý ale upozorňuje na přehlížený Balkán, kde podle něj vzniká podhoubí radikálního islámu. Útok v Česku je tak podle něj jen otázkou času.
Šedivý: V přehlíženém Balkánu roste radikální islám. Útok v Česku je otázkou času
„Dlouhodobě přehlížíme Balkán. Víme, že ve Francii vraždily bývalé jugoslávské samopaly. Balkán byl navíc už dříve Islámským státem (IS) označen jako místo, kam se mají zaměřit jako na výchozí prostor pro útoky v Evropě. Vytváří se tam nebezpečné podhoubí radikálního islámu,“ řekl Šedivý České televizi.
Na sílící radikalismus islamistů v zemi upozornily i zpravodajské služby Bosny a Hercegoviny. Podle oficiálních údajů také Bosna patří mezi balkánské země s nejvyšším počtem lidí, kteří odjeli bojovat za takzvaný Islámský stát.
„Praha je na spojnici mezi Balkánem a Německem a patří mezi jedno z nejvíce navštěvovaných měst. Na Staroměstském náměstí, které není nijak zabezpečeno proti útoku autem, jsou obrovské davy turistů. Jednou to někoho napadne a musíme na to být připravení,“ upozornil Šedivý.
Bezpečnostní analytik Univerzity obrany Lukáš Dyčka si ale nemyslí, že by mohlo dojít k teroristickému útoku i v Česku. Nevidí k tomu nyní žádný předpoklad. Pokud by ale k něčemu podobnému jako ve Španělsku došlo i u nás, byl by to podle něj pro zemi obrovský šok.
„Zatím je to pro nás jen příběh ze vzdálené země, který si prožijeme u televize, a dál si žijeme své životy. Nejsem si jistý, jestli by česká společnost byla schopná v nějakém krátkodobém horizontu rozdýchat teroristický útok této škály. Byl by to obrovský šok a hodně věcí by se potom změnilo,“ řekl ČT.
Selhání multikulturality
Teroristické útoky ve Španělsku si zatím vyžádaly 14 mrtvých a asi 130 zraněných. Tři ze zadržených kvůli útokům jsou Maročané, jeden Španěl. U žádného nebylo dříve podezření na terorismus.
Podle toho, jak proběhly i dřívější útoky v Evropě, se podle arabisty a islamologa Petra Pelikána nepotvrdilo, že by je páchali lidé, kteří odcházejí z území IS. „Nedá se vyloučit, že k tomu časem také dojde,“ dodal. Většinou šlo ale o lidi mezi 18 a 30 lety, kteří se v Evropě narodili, nebo zde nějakou dobu žili a ještě neměli rodinu.
Podle Pelikána tak za útoky stojí spíš mix sociální frustrace a islámu. Útočníci se nedokázali dobře začlenit do společnosti a „svůj dosavadní život chtěli vykoupit jedním velkým činem“. O selhání multikulturality mluví i Šedivý: „Jsou to lidé nespokojení sami se sebou. Nepodařilo se naplnit jejich očekávání.“
Radikalizace po internetu
Radikalizace mezi muslimy začala podle Pelikána pomalu růst už od 70. let, kdy technologie umožnily, aby na věřící neměli vliv jen přímí kazatelé. Kázání se tehdy začala nahrávat na magnetofonové kazety. Zlom přišel od 90. let, kdy se začal rozšiřovat internet. „Masovost internetových imámů je nyní obrovská. Jsou vlivnější než kamenná centra.“
Na chatech a sociálních sítích, kde se nejvíce šíří radikální myšlenky, také teroristé hledají podporu pro své útoky. Na Islámský stát ale podle Dyčky být vždy napojení nemusí. Zaštiťují se jím proto, že se díky tomu jejich útok dostane do větší pozornosti médií: „Islámský stát je mediální značka, která táhne. Útočníci vědí, že když se k němu přihlásí, dostanou se do médií.“
Španělská policie proto požádala, aby lidé nezveřejňovali fotky a videa z útoku. Pelikán to považuje za klíčové: „Je potřeba si uvědomit, že odměnou pro teroristy nejsou mrtví a zranění, ale obrovské mediální pokrytí. To je důvod, proč útoky dělají.“
Jakékoliv zveřejňování například amatérských videí navíc podle Dyčky vyvolává jen větší paniku, což je pro teroristy další motivace, proč provést za krátkou dobu další útok.