Od roku 2009 počet ukončených odposlechů pět let trvale narůstal, až v roce 2015 se situace změnila a počet poklesl na necelých sedm tisíc, vyplývá z údajů policie. Informace ze 13 procent odposlechů ukončených předloni se navíc v trestním řízení vůbec nevyužily. Nejen o tom diskutovali v Otázkách Václava Moravce vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Odposlechy se šíří jako ebola, tvrdí kritici. Je to rozvojem techniky, oponuje Bradáčová i Šámal
Otázky Václava Moravce (zdroj: ČT24)
Kritici dlouhodobě tvrdí, že se odposlechy nadužívají. Advokát a člen prezidia Unie obhájců Petr Toman, který kandiduje do vedení České advokátní komory, dokonce prohlásil, že se odposlechy šíří jako ebola.
Podle vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové má však vývoj počtu odposlechů logické vysvětlení. „V roce 2008 zákonná úprava odposlechů zaznamenala výraznou změnu ve smyslu posílení práv odposlouchávaných osob. V roce 2012 ale zákonodárci rozšířili katalog trestných činů, u kterých je možné nasadit odposlech a záznam. Rozšíření mělo dopad i na počet odposlechů,“ vysvětlila.
Upozorňuje, že tzv. odposlech a záznam telekomunikačního provozu se navzdory svému označení netýká pouze mobilních telefonů a pevných linek, ale jakékoli elektronické komunikace.
„Počet odposlechů je dán jednak sofistikovaností trestné činnosti, i tím, jak se využívají elektronické prostředky – dnes daleko více než před deseti lety, takže se dá předpokládat nárůst,“ říká předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.
Otázky Václava Moravce
Nutná je proto podle něj účinná kontrola, kterou provádí právě i Nejvyšší soud. „V roce 2016 jsme shledali nezákonnost, porušení zákona, v pěti případech. V jedenácti případech jsme řekli, že zákon porušen nebyl a tři případy jsme odmítli,“ uvedl Šámal.
Vrchní státní zástupkyně podotkla, že údaje ve statistikách odposlechů se týkají uživatelských adres, tedy například telefonních čísel. Z počtu odposlechů tak podle ní rozhodně nelze dovozovat počet odposlouchávaných lidí.
„Pokud jedna osoba během jednoho dne vymění desetkrát mobilní telefon, pak bylo odposloucháváno deset čísel – v počtu to vidíme jako deset, ale jedná se o jednu osobu. U nás je odposlech vázán na zařízení, nikoli na odposlouchávanou osobu,“ dodává Bradáčová.
Válková: Chybí odpovědnost
Bývalé ministryni spravedlnosti a nynější místopředsedkyni ústavně-právního výboru sněmovny Heleně Válkové (ANO) vadí především to, že za odposlechy, které jsou později vyhodnoceny jako nezákonné, nenese nikdo odpovědnost.
„Není možné, aby si státní zástupci jako v minulosti vybírali vhodné soudce, kteří povolí odposlech, domovní prohlídku, vazbu. Tato praxe už nebude, doufejme,“ uvedla Válková s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu z loňského dubna. „Každý nástroj, i ten sebeužitečnější, může být zneužitelný,“ dodala.
„Nejsem proti využívání odposlechů, zejména v oblasti organizovaného zločinu – to je i kauza Davida Ratha. Ale jsem pro to, aby se státní zástupce striktně držel zákona a aby v případě, kdy ho překročí, vůči němu byla vyvozována odpovědnost. A aby ji nesl i po hmotné stránce, to znamená aby zaplatil za to, co způsobil,“ řekla.
Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková
Často se na ni prý obrací lidé, kteří jsou i několikrát trestně stíháni, ale pak se řízení zastaví, protože se skutek nestal, nebo se ho nepodařilo prokázat. Dostanou sice omluvu a odškodnění, které však zaplatí daňoví poplatníci, a státního zástupce se to nijak nedotkne.
„Vůbec nemám pocit, že by si státní zástupci někdy uvědomovali to, že trestní stíhání by bylo vhodné vést vůči konkrétní osobě v okamžiku, kdy už mají dostatek důkazů. Nejen odposlechy, ale i dostatek dalších důkazů. Jinak to může vést k podlomení důvěry v justici,“ upozornila bývalá ministryně spravedlnosti.