Pavel Bělobrádek obhájil na volebním sjezdu post předsedy strany, když od delegátů získal 84 procent hlasů. Do boje o předsednictví se krátce před volbou nečekaně přihlásil i hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek, delegáti však jeho výzvu k větší razanci nevyslyšeli. Pozici prvního místopředsedy pak obhájil Marian Jurečka.
Bělobrádek s převahou porazil Čunka. Dál povede lidovce
14 minut
Události ČT: KDU-ČSL zvolilo Bělobrádka opět předsedou. Mandát má silný
On-line přenos
Sjezd KDU-ČSL
- 18:28
Lidovecký sjezd pokračuje i zítra, to už ale nebudou na programu tak ostře sledované body. Delegáti se budou zabývat evropskou problematikou a budou probírat směřování strany v nejbližších dvou letech.
- 18:27
Posledním bodem sobotního programu bude volba předsedy celostátní volební komise a předsedy rozhodčího sboru.
- 18:23
Jako jediná neuspěla současná místopředsedkyně strany Zuzana Roithová, i ta sice získala nadpoloviční počet hlasů (152), ale ve srovnání s ostatními kandidáty to bylo nejméně.
Ještě ráno a dopoledne vůbec nemluvil o kandidatuře, takže je to určitě překvapení. Čtu tak, že jde o signál, že v okamžiku, kdy projekt koalice se STAN nevyjde, je pan Čunek první na řadě, kdo nastoupí po Pavlu Bělobrádkovi.
Bělobrádek získal při volbě předsedy 227 z 270 platných hlasovacích lístků, což představuje 84 procent hlasů.
Po vyhlášení výsledků slíbil, že udělá vše pro to, aby KDU-ČSL byla úspěšná. Podle něj to bude ve prospěch všech obyvatel Česka. Poděkoval také Čunkovi, díky jeho kandidatuře nebyla podle Bělobrádka volba nudná.
„Máme nyní pět měsíců, abychom přesvědčili další statisíce voličů, že jediná síla, kterou má smysl volit, jsou lidovci a Starostové. Myslím si, že lidé si zaslouží mít možnost zvolit něco normálního,“ řekl Bělobrádek pro ČT bezprostředně po svém zvolení.
Čunek překvapil svou kandidaturou
Bělobrádek byl od rána považován za jediného kandidáta na šéfa lidovců, to se však v poledne změnilo. „Bylo ukončeno podávání návrhů na předsedu KDU-ČSL, celkem na tuto funkci kandidují dva kandidáti, a to Bělobrádek Pavel a Čunek Jiří,“ oznámil před pauzou na oběd předseda volební komise na sjezdu a řadu delegátů tím zjevně překvapil.
Jiří Čunek na sjezdu KDU-ČSL
„Někteří z vás mi radili, abych nekandidoval na předsedu strany z důvodu udržení jednoty strany. Myslím, že ani jeden z nás nemá tu sílu rozdělit stranu,“ prohlásil Čunek později ve svém kandidátském projevu. Zdůraznil, že sjezd je ze své podstaty volební a že právo přihlásit se do volby má každý účastník sjezdu.
Kompromis nás sráží, vyzval Čunek k razantnosti
„Příliš dbáme na to, abychom byli v médiích považováni za seriózní stranu,“ řekl Čunek poté, co si položil otázku, proč lidovci nemají už dávno v průzkumech přes deset procent. Považuje kompromisnost lidovců v politice za slabost, kvůli které má pak strana nálepku subjektu, který může spolupracovat s každým. Umírněné postoje podle něj působí jako moralizování, které voliči nemají rádi. Proto by lidovci měli být razantnější, soudí.
Jiří Čunek absolvoval Střední odborné učiliště Napajedla a Střední průmyslovou školu strojní ve Zlíně. Do strany KDU-ČSL vstoupil v roce 1990. V současnosti působí jako senátor (od 2006), zastupitel Zlínského kraje (od 2012) a donedávna byl také starostou Vsetína (od 2014).
Od konce roku 2006 byl Čunek vyšetřován kvůli korupci. Byl podezřelý z toho, že jako vsetínský starosta přijal v roce 2002 půlmilionový úplatek. Kauzu ale státní zastupitelství na podzim 2007 nadvakrát odložilo. V roce 2009 pak Nejvyšší soud konstatoval (již ale bez vlivu na samotný případ), že při vyšetřování údajné Čunkovy korupce byl porušen zákon.
Kontroverzní jsou také Čunkovy postoje a výroky k romské problematice. Velké protesty si vysloužil postup vsetínské radnice, která před deseti lety pod jeho vedením vystěhovala z centra města část místních Romů na okraj Vsetína, ale i do vzdálených okresů.
Čunek byl podezřelý i z toho, že v 90. letech pobíral od státu sociální dávky a příspěvky na bydlení, ačkoliv v té době uložil do bank celkem 3,5 milionu korun. Tuto kauzu odložila policie koncem ledna 2009 s tím, že se neprokázalo, že Čunek zamlčel příjmy důležité pro přiznání sociálních dávek.
Jiří Čunek (KDU-ČSL)
V projevu Čunek zmínil hned několik klíčových témat, mezi nimi zdůraznil podporu rodin s více dětmi – to v situaci vymírání obyvatel považuje za zásadní úkol. Mluvil o obnovení povinné vojenské služby, která podle něj slouží k větší sounáležitosti mezi sociálními vrstvami a podporuje vlastenectví.
33 minut
Kandidátský projev Jiřího Čunka: Musíme v politice mluvit vlastní řečí
„Řemeslníka si voláme, když se něco pokazí, lékaře, když jsme nemocní, a politika volíme, jen když v něj máme důvěru. Věřím, že se nám do voleb podaří přesvědčit o této koalici naše spoluobčany a dokážeme to jen tak, že s veselou myslí vykročíme dál,“ završil svůj proslov.
Bělobrádek: Lidovce zdobí jednota
Pavel Bělobrádek pojal svůj projev stručně. Podotkl, že strana se může opřít o jednotu. „Myslím si, že nám velice pomáhá určitá jednota. Že je naše strana konsolidovaná, nejsou tady žádné party a partičky, a že tak dokážeme uspět,“ prohlásil Bělobrádek.
6 minut
Kandidátský projev Pavla Bělobrádka: Pomáhá nám jednota
Bělobrádek má zato, že nyní je třeba přesvědčit voliče, že má cenu volit koalici KDU-ČSL a STAN. V projevu také uvedl, že lidovci musejí dbát na prosazování svých tradičních témat, jako je rodinná politika nebo solidarita. Zároveň je ale podle něj klíčové pro budoucnost podporovat vzdělávání, neboť na tom bude záviset budoucí prosperita Česka.
Svou řeč zakončil glosou: „Pan místopředseda ODS říkal, že by bylo dobré, kdyby oni získali víc než my. Domnívám se, že když my získáme 51 procent, pak nevím, jak to chtějí udělat,“ řekl dosavadní i příští předseda KDU-ČSL.
