Vláda odsouhlasila povýšení čtyř veteránů z druhé světové války. Vyšší generálskou hodnost by měl na začátku května získat stíhací pilot Emil Boček. Dosavadní brigádní generál by se měl nově stát generálmajorem. Z plukovníků do hodnosti brigádní generál mají být povýšeni bojovník z východní fronty Václav Kuchyňka a piloti britské RAF Pavel Vranský a Miroslav Antonín Liškutín. Oceněni mají být za hrdinství.
Povýšení do generálských hodností se každoročně koná k 8. květnu a 28. říjnu. Hodnosti uděluje prezident Miloš Zeman, který povýšení může odmítnout. Hrad tradičně jména oceněných nekomentuje.
Emil Boček odešel na konci roku 1939 z okupovaného Československa přes Balkán do Bejrútu, kde se přihlásil do armády. Po kapitulaci Francie v roce 1940 odcestoval do Anglie, kde byl přijat k letectvu.
Nejprve sloužil jako mechanik, později absolvoval pilotní výcvik. V říjnu 1944 byl přidělen k 310. československé stíhací peruti RAF, se kterou létal do konce války. Zúčastnil se s ní 26 operačních letů nad Německem, Francií, Nizozemskem, Belgií a Dánskem.
Loni v létě se ve svých 93 letech opět nad Londýnem proletěl v legendárním stíhacím letounu Spitfire, který pilotoval ve druhé světové válce. V roce 2010 obdržel státní vyznamenání Řád bílého lva.
Hrdinové od Dukly i Tobruku
Václav Kuchyňka se od počátku roku 1942 aktivně podílel na činnosti závidovské odnože ilegální organizace volyňských Čechů Blaník. Na jaře 1944 prodělal výcvik v Jefremově u Moskvy a vstoupil do 1. československého armádního sboru.
Působil jako spojovací technik-radista, později byl velitelem spojovací čety. Zúčastnil se bojů od polského Krosna přes Duklu a Liptovský Mikuláš až do Prahy. V bojích byl dvakrát raněn.
Miroslav Antonín Liškutín odešel z okupovaného Československa v dubnu 1939 přes Polsko, Švédsko a Velkou Británii do Francie, kde vstoupil do cizinecké legie, se kterou byl vyslán na šestiměsíční výcvik do Afriky.
Po pádu Francie se dostal do Velké Británie, kde dokončil výcvik stíhacího pilota a od srpna 1941 létal u 145. britské perutě RAF. Později byl převelen k 312. československé stíhací peruti RAF a v květnu 1945 k 313. československé stíhací peruti RAF.
Nalétal 465 operačních hodin a 130 letů nad nepřátelským územím, čímž se zařadil mezi jedny z nejvíce bojově nasazených českých stíhacích pilotů během druhé světové války. Liškutín v současné době žije ve Velké Británii.
Pavel Vranský odešel v roce 1939 do Polska, kde vstoupil do řad Československého legionu. S ním se dostal v září 1939 do sovětského zajetí, z něhož byl propuštěn na jaře 1941 a odeslán k československým jednotkám na Střední východ, kde se zúčastnil bojů v Sýrii a u Tobruku.
Koncem roku 1942 se přihlásil k letectvu. Ve Velké Británii prodělal výcvik palubního radiooperátora a od dubna 1944 operačně létal u 311. československé bombardovací peruti RAF. Nalétal asi 600 operačních hodin. V roce 2013 obdržel státní vyznamenání Medaili za zásluhy.
