Rozřezaná těla v sudech. Před 20 lety padl rozsudek v případu orlických vražd

Nahrávám video

Před dvaceti lety byl vynesen rozsudek nad viníky jednoho z nejbrutálnějších kriminálních činů české polistopadové historie. Více než dva roky usilovné práce potřebovala policie k rozpletení případu pětinásobné vraždy. Kvintet pachatelů motivovaných touhou po majetku se těl tří z obětí zbavil pomocí sudů, jež vhodil do hlubin Orlické přehrady. Podle místa jejich nálezu se případu začalo přezdívat „orlické vraždy“.

Kauzu orlických vražd začali vyšetřovatelé rozplétat v roce 1993. Shromažďování důkazů trvalo zhruba dva roky. Ten klíčový totiž policii chyběl: bez těl obětí nebylo možné případ uspokojivě uzavřít.

Původní informace, jíž policisté získali z podsvětí, byla, že mizí podnikatelé, kteří končí na dně blíže nespecifikované přehrady. „Když se tipovala místa, kde by mohly sudy být, Orlická přehrada byla až na třetím místě,“ vzpomněla si Jiřina Hofmanová, která případ vyšetřovala.

V polovině července 1995 zavedla kriminalisty na Orlickou přehradu výpověď jednoho z podezřelých. Do hloubky asi padesáti metrů se ponořili potápěči Báňské služby Ostrava. Po několika dnech pátrání se v hlubině pod Žďákovským mostem našel zaletovaný sud obsahující rozřezané a louhem poleptané lidské tělo.

Po několika týdnech se policisté na přehradu vrátili znovu, tentokrát vybavení speciální miniponorkou s kamerami. Z bahnitého dna vyzvedli druhý barel s rozčtvrceným tělem a o několik dnů později ještě mrtvolu zabalenou do kovového pletiva.

Podle místa nálezu mrtvol začala média případu přezdívat orlické vraždy. Na dně přehrady nicméně skončily jen tři z pěti obětí. Další dva lidé byli pohřbeni přímo na místě, kde zemřeli. V obou případech šlo o blízké příbuzné pachatelů. Jedním byl manžel odsouzené Ireny Meierové a druhou obětí byla matka Vladimíra Kuny. Tu jako jedinou o život nepřipravila kulka, ale výbuch bomby.

Gang řídil bývalý policista

Už v červenci 1995 policie v souvislosti s případem zadržela skupinku pěti podezřelých. Dramatický průběh mělo zatýkání podnikatele a někdejšího člena policejní zásahové jednotky Karla Kopáče, který byl mozkem celého gangu. Během zásahu se postřelil.

Právě Kopáč byl tím, kdo určil Orlickou přehradu jako pohřebiště obětí. „Jako člen tehdejší URNY tam skákali na gumě do vody. Věděl, že pod přehradou je padesátimetrová hloubka. Doufal, že v tomto místě oběti nikdy nebudou nalezeny,“ vysvětlila Hofmanová.

Karel Kopáč s vyšetřovateli spolupracoval
Zdroj: Stanislav Peška/ČTK

Kopáč, který byl po vážné automobilové nehodě upoutaný na invalidní vozík, sehrál při vyšetřování případu hlavní roli. Ke všemu se přiznal, s vyšetřovateli spolupracoval a činnost skupiny podrobně popsal. Učinil tak poté, co se do médií dostaly záběry vytahovaných sudů.

Už během vyšetřování se Kopáč dvakrát pokusil spáchat sebevraždu. Uspěl až v dubnu 2004, kdy jej spoluvězni v kuřimské věznici nalezli oběšeného ve sprše.

Celkem 70 let a doživotí

Líčení ve věci orlických vražd začalo počátkem prosince 1996. Na lavici obžalovaných usedli čtyři muži a jedna žena. Podle obžalovacího spisu se dopustili pěti vražd a jednoho pokusu o ni. Navíc jim státní zástupce kladl za vinu i pojišťovací podvody a nedovolené ozbrojování.

Ludvík Černý byl odsouzen na doživotí
Zdroj: Stanislav Peška/ČTK

Verdikt padl v dubnu 1997. Vykonavatel všech pěti vražd a jednoho vražedného pokusu Ludvík Černý si vysloužil doživotí. Stejný trest si za účast na třech vraždách odnesl i Vladimír Kuna. Karel Kopáč ze soudní síně odcházel s výjimečným trestem v trvání 21 let, jeho sestře Ireně Meierové senát uložil dvanáctiletý pobyt ve vězení. Pátého odsouzeného, Petra Chodounského, poslal soud za mříže na 14 let.

Všichni odsouzení se proti uděleným trestům odvolali k Vrchnímu soudu. Ten v listopadu 1997 tři verdikty potvrdil a dva zmírnil. Kunovi namísto doživotí vyměřil 25 let vězení a Meierové trest snížil z 12 na 10 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 5 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 8 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 9 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.