Syn Stanislava Humla se v době, kdy byl jeho otec poslancem za Věci veřejné a ministerstvo dopravy vedl Pavel Dobeš ze stejné strany, dostal k veřejné zakázce. Spolu s ním ji získala i firma spojená s dalším politikem – který tehdy podobně jako Huml pracoval přímo pro ministra – Stanislavem Berkovcem. Huml starší je dnes poslancem za ČSSD a Berkovec za ANO. Zjistil to Lukáš Landa z pořadu Reportéři.
Stanislav Berkovec získal zakázku od ministerstva, kde pracoval. Podílel se na ní i syn poslance Humla
12 minut
Reportéři: Poslanci Huml a Berkovec se zapletli do veřejné zakázky
Stanislav Berkovec, tehdy člen poradního sboru ministra dopravy, a jeho nynější poslanecký asistent Jaroslav Švehla usilovali v roce 2011 s firmou Lokeren o veřejnou zakázku. Ministerstvo dopravy plánovalo zaplatit 2 miliony korun za šest školení na motorkářských srazech o bezpečné jízdě na motorkách a první pomoci.
Poslanec Stanislav Berkovec (ANO)
Berkovec a Švehla ale neměli s pořádáním takových akcí zkušenosti a oslovili proto společnost Promo Point Romana Jakovce, která zkušenosti měla. A zakázku společnosti získali.
K zakázce se ale bez schválení ministerstva dostala na pozvání Berkovce a Švehly i společnost Pulzano, za kterou jednal syn poslance Humla Jan. O tom ale zkušený pořadatel kampaní Promo Point nevěděl a zjistil to až poté, co nastal mezi ním a firmou Lokeren spor o peníze.
„Došlo k tomu, že pan Švehla jako představitel firmy Lokeren za námi přišel a říká, hele, já tam do té zakázky musím zakomponovat pana Humla mladšího, kterého my jsme do té doby neznali, z firmy Pulzano. To je syn pana Humla staršího, poslance. A vzhledem k tomu, že pan Huml starší nám tu zakázku jako Lokerenu sehnal, tak si z toho potřebuje nějakým způsobem ukrojit nějaký peníz,“ uvedl v pořadu Reportéři k okolnostem, jak se k zakázce dostala firma Humla mladšího, majitel firmy Promo Point Jakovec. Jaroslav Švehla ale tuto verzi dnes popírá.
Spor mezi firmami Promo Point a Lokeren se týkal 436 tisíc korun. Ty Berkovec a Švehla nezaplatili společnosti Promo Point, která jako jediná měla s pořádáním akcí o bezpečnosti zkušenosti a byla hlavním realizátorem této dvoumilionové zakázky. Peníze – téměř 400 tisíc korun – naopak odešly na účet firmy Humla mladšího. A to poté, co se jeho otec do sporu vložil.
Na začátku roku 2012 nás navštívil Huml starší osobně. Řekl, doufám, že víte, kdo jsem, že mě znáte. Doufám, že vás nenapadne firmu Pulzano nebo jméno Huml popotahovat po nějakých soudech, který jste si teď začali s firmou Lokeren.
„K tomu se nebudu vyjadřovat, protože to řeší soud,“ odvětil Jan Huml, který je dnes společně se svou sestrou Terezou majitelem firmy, za niž v roce 2011 pouze jednal. Jeho otec si už nevzpomíná, proč do sporu vstupoval.
Berkovec i Humlové působili na ministerstvu
Oslovit tři firmy u zakázky malého rozsahu je v pořádku. Ale musí to být firmy, které mají reálnou zkušenost s realizací tohoto typu zakázek, musí mít nějakou historii a hlavně nesmí být v žádném střetu zájmů. To znamená že by neměly být ani personálně propojeny. Ani by ti lidé, kteří za nimi vystupují, neměli mít žádnou vazbu na toho zadavatele, což je ministerstvo dopravy. Tady se to evidentně nestalo.
Otázka je, zda mohl mít poslanec Stanislav Huml na udělení zakázky vliv. On i jeho syn na ministerstvu dopravy vedeném Pavlem Dobešem (VV) roce 2011 působili – Huml starší, v té době poslanec za Věci veřejné, byl členem meziresortní skupiny, která pracovala na otázkách bezpečnosti silničního provozu. A Huml mladší působil v nadaci Besip zřizované ministerstvem. Právě Besip a ministerstvo měly podle Berkovce zakázku připravit. A k resortu měl blízko i Berkovec coby člen poradního týmu několika ministrů.
Ministerstvo dopravy zakázku na školení o bezpečné jízdě na motorkách udělilo tak, že oslovilo napřímo tři společnosti. A to zmiňovanou firmu Lokeren Berkovce se Švehlou, společnost Humla mladšího – a sdružení, ve kterém působili opět Berkovec a Švehla.
Dopadlo to tak, že po poslední akci, když jsme vystavili fakturu, že nám má Lokeren zaplatit, tak už došlo k tomu, že pan Švehla řekl, ale já vám to nezaplatím, já prostě na to nemám, já jsem musel téhleté partě (Humlovi mladšímu) odvést půl milionu korun.
Vítězná firma neměla s pořádáním kampaní o bezpečnosti zkušenosti a firma, za kterou jednal syn poslance Humla, se ještě měsíc před zakázkou věnovala jen pronájmu nemovitostí. Práci na zakázce proto odvedla třetí firma Promo Point, jež ale nedostala zaplaceno. O neproplacené faktury se pak soudila několik let. V dubnu roku 2014 dal Městský soud v Praze Promo Pointu za pravdu.
Zakázka ministerstva
„Soud dospěl k závěru, že žalobkyně, to znamená společnost Promo Point, skutečně vykonala nafakturované služby. Žalovaná společnost Lokeren je povinna žalobkyni zaplatit 436 tisíc korun i s příslušenstvím,“ říká mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.
Po rozsudku se firma Promo Point obrátila na exekutora a požadovala své peníze. Jenže narazila – firma poslance Berkovce a jeho asistenta Švehly svůj účet dávno zrušila. „To znamená, jedná se o dlužníka, který už nemá žádné peníze. A pohledávka společnosti Promo Point je nedobytná,“ shrnuje nezávislá advokátka Petra Bielinová.
