Tisíce lidí v loňském roce přišly o sociální dávky. Podle úřadu práce je totiž čerpaly neoprávněně. Úředníci také zpřísnili kontroly. K neoprávněnému pobírání dochází hlavně v oblasti příspěvků na bydlení nebo živobytí. Po přezkoumání případů stát ušetřil téměř 50 milionů korun. Lidé, kterým byla dávka odebraná, se ale často hájí tím, že neměli správné informace nebo s nimi úřady dostatečně nekomunikovaly.
Stát zpřísnil kontroly lidí pobírajících sociální dávky. Loni tak ušetřil 50 milionů korun
Kvůli získání dávek lidé často falšují doklady (zdroj: ČT24)
Kvůli získání dávek lidé často falšují doklady, například fiktivně dělí rodiny, zatajují příjmy nebo nenahlásí nástup do zaměstnání. Úřad práce proto posílil kontroly v terénu, které se zaměřují na dlouhodobě nezaměstnané, kteří se chtějí vrátit do práce.
„Cílem šetření je získání informací o tom, zda buď trvá nárok na konkrétní dávku, výši a dobu výplaty, nebo naopak vznikl nárok,“ uvedla mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
- prošetřeno: 161 700 žádostí
- zamítnuto: 1 116 žádostí
- odebráno: 2 335 dávek
- Zdroj: Úřad práce ČR
Řada lidí, která o dávky přišla, tvrdí, že neví proč. Někteří je přestali dostávat proto, že se neodhlásili z bývalého bydliště, čímž porušili pravidla. Jiní zase pracují načerno nebo na úřad práce vůbec nedorazí. Podobné problémy se svými klienty řeší Armáda spásy opakovaně.
- mimořádná okamžitá pomoc: 24,5 milionu korun
- příspěvek na živobytí: 20 milionů korun
- doplatek na bydlení: 5 milionů korun
- Zdroj: Úřad práce ČR
Obce se snaží pomáhat doplatky na bydlení
S úřady práce více spolupracují i obce a městské obvody, především při vydávání souhlasů k doplatku na bydlení. V Brně, Opavě nebo Ostravě se společně snaží pomoci rodinám, které žijí v nevyhovujících bytech. Sami klienti ale někdy nechtějí situaci řešit, a o doplatek proto přicházejí.
V případě, že se prokáže, že člověk pobíral dávku neoprávněně, musí přeplatek vrátit. Pokud škoda přesáhne pět tisíc korun, přebírá případ policie. Strážníci také průběžně upozorňují na uživatele dávek, kteří hrají automaty nebo prodávají železný šrot.
Stát se snaží lidi pobírající dávky motivovat k práci
Od začátku února navíc platí změna zákona o hmotné nouzi. Zohledňuje se v ní snaha lidí o zvýšení příjmu vlastní prací. V případě, že klient nesplní zákonem dané podmínky, bude mu částka na živobytí snížena na existenční minimum, na 2200 korun.
Tato změna se týká i Gizely Mirgové, která už čtvrtým rokem žije na ubytovně v Ostravě-Hrabůvce. „Tady platím čtyři tisíce nájem, dávku beru 4300 sociál a na ubytovnu mi doplácejí,“ popsala svou situaci.
- 2013: 10,51 mld. Kč
- 2014: 11,29 mld. Kč
- 2015: 10,52 mld. Kč
- 2016: 7,77 mld. Kč
- Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ještě v loňském roce dostávala příspěvek v plné výši. Kvůli snižování doplatku na bydlení teď musí několikasetkorunový rozdíl doplácet z životního minima. Větší strach má ale z toho, jak se vyrovná s novými podmínkami přidělování dávky na živobytí. „Máme na to teď půl roku, abychom si našli práci. Když si ji nenajdeme, tak nám to sníží na dva tisíce,“ řekla.
S přísnějšími podmínkami přibývají i kontroly domácností. Sociální pracovníci si ověřují informace v přirozeném prostředí příjemce dávek. Zajímají se o to, v jakých sociálních i materiálních podmínkách žadatel o dávku skutečně žije, jaké jsou vztahy v celé rodině, zda zvládá zabezpečit chod domácnosti a zda jeho děti chodí do školy.