Rodná čísla jsou bezpochyby velmi choulostivým údajem. Na Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) i kancelář ombudsmana se kvůli jejich ochraně v posledních měsících obracejí nespokojení podnikatelé. Nelíbí se jim, že se jejich rodná čísla teď častěji zveřejňují v souvislosti s EET. U fyzických osob totiž takzvaný DIČ, který je na účtenkách povinný, kopíruje právě rodné číslo. Ministerstvo financí o problému ví, již loni na to ostatně upozorňoval právě i ÚOOÚ. Změnit to se však ministerstvo nechystá a nelíbí se mu ani snaha opozice upravit daňová čísla tak, že již nebudou odpovídat rodným číslům.
O rodných číslech na účtenkách ministerstvo ví, odstranit je ale nechce
TÉMA UDÁLOSTÍ: Lidem je čím dál dražší soukromí a starají se, aby ho pokud možno nikdo nenarušoval (zdroj: ČT24)
Ochrana osobních údajů má od loňského prosince nové téma – elektronickou evidenci tržeb. Na účtenkách pochopitelně není třeba uvádět rodné číslo jako takové (tedy údaj s lomítkem), zato na nich musí být daňové identifikační číslo (DIČ). To však u fyzických osob vychází z jejich rodného čísla.
„Přijde mi to jako nesoukromé,“ podotkl kadeřník Jaroslav Andr, který zatím dává účtenky zákazníkům jen na vyžádání, ale v příštím roce se povinná evidence tržeb dotkne i jeho.
Ministerstvo financí o výhradách podnikatelů ví, ale zabývat se jimi nechce. Upozorňuje, že rodná čísla jako identifikační nástroj stejně zaniknou, přestanou se takto využívat na konci roku 2025. Podle náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové by byla změna příliš složitá. „Není to jednoduché. Vemte si, že celá státní správa používá pro fyzické osoby jako obecný identifikátor rodné číslo,“ upozornila.
Přesto téma uchopila opozice. Michal Kučera z TOP 09 by chtěl změnit způsob, kterým se vytváří DIČ. „Mým cílem je, aby fyzické osoby – plátci daně měli podobný způsob tvoření DIČ jako právnické osoby, tedy z IČO,“ nastínil.
Rodnými čísly na účtenkách se zabýval i Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten již při první vlně zavádění EET loni v prosinci uvedl, že ačkoli to považuje za velmi problematické, „nemá kompetenci, aby mohl zákonný podklad pro stávající praxi používání rodných čísel změnit“. ÚOOÚ však zdůraznil, že s rodným číslem zjištěným z účtenky nikdo nemůže dále nakládat.
Sousta pro ÚOOÚ: Spamy i bezpečnostní kamery
Úřad se loni zdaleka nezabýval jen problémy s účtenkami z EET. Pokuty, které udělil, dosahují téměř 7,5 milionu korun. Nejčastěji se na něj lidé obraceli kvůli spamům, dostal bezmála čtyři tisíce podnětů. „Úřad na základě vyhodnocení stížností postupuje dál, například kontrolně nebo ve správním řízení,“ uvedl mluvčí ÚOOÚ David Pavlát.
Nevyžádaná obchodní sdělení (2016)
Udělené pokuty ÚOOÚ (2016)
Kromě nevyžádané reklamy si lidé stěžují i na bezpečnostní kamery, které je sledují. Kamery totiž provozují nejen města, policie či záchranáři, ale také firmy i lidé, kteří takto chrání své domy a byty. ÚOOÚ dostal stížnost například z Vysočiny, kde se přou dvě chalupářské rodiny. Jedna umístila na svoji chalupu kameru, sousedům se však nelíbí, jak je umístěna. Podle Marie Linhartové jim sousedé míří kamerou přímo na dům. „S kýmkoli se vítáme, všechno sleduje,“ poukázala.
S podobnými podněty se na ÚOOÚ obrátilo za poslední roky asi 70 lidí. Umístěním bezpečnostních kamer se zabývá také úřad veřejného ochránce práv. Podle zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka je to ale složitý problém. „Musíme zvážit, zda je ochrana bezpečí opravdu tak významná, aby to narušilo zásah do soukromí,“ shrnul.
V případě pochybení při ochraně osobních údajů je možné udělit pokutu až 10 milionů korun. Loni ostatně dospěl k pravomocnému rozsudku spor kvůli pokutě, kterou dostal majitel obchodu s jízdními koly, jenž zveřejnil záznam se zlodějem. Sankce však nebyla v řádu milionů, byla pětitisícová.
Od roku 2018 se možný postih zvýší, a to až na stovky milionů kvůli sjednoceným pravidlům pro celou Evropu.