Vynikající česko-německé vztahy, které panují v současnosti, nejsou samozřejmostí, ale způsob, kterým se obě země vypořádaly s problematickou vzájemnou minulostí, může posloužit jako příklad pro jiné země. V projevu na konferenci k dvacátému výročí podpisu Česko-německé deklarace to řekl český premiér Bohuslav Sobotka.
Česko-německou deklaraci podepsal za českou stranu v roce 1997 tehdejší premiér Václav Klaus, který dnes říká, že šlo o reakci na to, že „byla přepisována druhá světová válka a její dějiny“. Podle současného premiéra Bohuslava Sobotky však právě deklarace před dvaceti lety ukončila staletí vzájemné řevnivosti.
„Překonali jsme dlouhé období vzájemných vztahů, které svého času definoval František Palacký jako období vzájemného stýkání a také období vzájemného potýkání. Zásadním a z dnešního pohledu možná klíčovým přínosem deklarace je, že vytvořila mezi našimi lidmi prostor pro budování vzájemné důvěry,“ řekl předseda české vlády.
Zdůraznil, že česko-německé vztahy jsou nebývale dobré a stále se zlepšují. Připomněl například zahájení česko-německého strategického dialogu v roce 2015. Nejde však podle něj o samozřejmost. „Tento stav není samozřejmostí a nesmí být za samozřejmost považován. Naopak by nás měl zavazovat, abychom se společně o tuto kvalitu i do budoucna maximálně zasazovali,“ podotkl Bohuslav Sobotka.
Zieleniec: Cesta do EU a NATO byla automatická, deklarace ne
Na konferenci vystoupil i bývalý ministr zahraničí Josef Zieleniec, který se na přípravě Česko-německé deklarace podílel. Prohlásil ji za nejvýznamnější výsledek své činnosti v úřadu. „Těch věcí bylo hodně. Nasměrovat zemi na evropskou integraci, vstup do Severoatlantické aliance. Ale to jsou věci, které zcela přirozeně vycházely z toho, co se tady stalo v listopadu 1989,“ řekl. Vznik deklarace naproti tomu za automatický nepovažuje.
Připomněl, že se jednání vedla co nejvíce utajeně. V části českých médií se totiž tehdy objevily zmínky o údajném ohrožení národních zájmů a identity. To považuje Josef Zieleniec za výsledek komunistické propagandy. „Česko-německé vztahy byly komunistickým režimem využívány k tomu udržet nás za železnou oponou, vysvětlit nám, že není jiné varianty než komunismus a komunistický blok. Že jinak padneme za oběť německým ambicím,“ míní.
Vzor pro jiné?
Bohuslav Sobotka naproti tomu vnímá, že mladá generace obavami již zatížena není. Že se Češi a Němci dokázali vyrovnat s minulostí, již Sobotka charakterizoval jako „ne vždy jednoduchou“, podle něj může posloužit i jako vzor. „Může posloužit jako model pro další evropské země. Země, které hledají vlastní cesty, jak posilovat vzájemnou důvěru, stavět mosty porozumění a mosty smíření,“ věří premiér.
Česko-německou deklaraci podepsali 21. ledna 1997 v Praze Václav Klaus a tehdejší německý kancléř Helmut Kohl. Obě strany v ní mimo jiné konstatovaly, že spáchané křivdy náležejí minulosti. Nynější premiér Bohuslav Sobotka při následné ratifikaci v parlamentu hlasoval jako poslanec opoziční ČSSD proti.
Že dnes deklaraci a její vliv hodnotí příznivě, vzbudilo pozornost. Václav Klaus proto Sobotku v minulém týdnu v přednášce věnované dvaceti letům Česko-německé deklarace kritizoval. Ředitel Česko-německého fondu budoucnosti Tomáš Jelínek je ale přesvědčen, že se pouze ukázalo, že „deklarace byla otevřená i těm, kteří s ní primárně nesouhlasili, ale dnes z ní profitují“.
