Soud zamítl žalobu muslimky na školu kvůli zákazu nosit hidžáb

Události ČT: Soud nošení muslimského šátku neřešil. Dívka ze Somálska se studentkou nestala (zdroj: ČT24)

Obvodní soud pro Prahu 10 zamítl žalobu Ayan Jamaal Ahmednuurové na pražskou střední zdravotnickou školu kvůli zákazu nosit hidžáb. Dívka požadovala omluvu a odškodné 60 000 korun. Podle soudkyně Daniely Čejkové se ale dívce diskriminaci nepodařilo prokázat a především nesplnila podmínky pro zahájení studia. Rozsudek není pravomocný.

„Podstatné bylo zkoumat, zda žalobkyně vůbec splnila předpoklady pro to, aby se stala studentkou. Jen tak by mohla uplatňovat svůj nárok podle antidiskriminačního zákona,“ konstatovala soudkyně. 

Dívka, která má v Česku azyl od roku 2011, podle soudu nepředložila do zahájení školního roku navzdory dohodě požadované povolení k pobytu. Do formuláře o zanechání studia navíc vyplnila jako důvod zákaz nošení hidžábu až následně. Soud tak dal za pravdu ředitelce školy Ivance Kohoutové, podle které se dívka vůbec studentkou nestala. „Samozřejmě jsem ráda, že zvítězil zdravý rozum a spravedlnost,“ uvedla ředitelka po vynesení rozsudku.  

Ahmednuurová tvrdila, že školu opustila kvůli tomu, že ji ředitelka Ivanka Kohoutová při zahájení školního roku v září 2013 vyzvala, aby si sundala hidžáb. Původně prý přitom byly domluvené na tom, že šátek bude odkládat pouze při ošetřovatelské praxi. Ředitelka údajně nepřistoupila ani na alternativu, že by dívka měla při vyučování zahalený pouze krk.

Ivanka Kohoutová
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

„Žádné z těchto tvrzení prokázáno nebylo. (…) Lze nanejvýš učinit závěr, že ředitelka školy se mohla dne 2. 9. 2013 v přítomnosti žalobkyně pozastavit nad tím, že má na hlavě hidžáb, či vyjádřit nad tím určitou nelibost, a mohla též poukázat na příslušná ustanovení školního řádu,“ uvedla soudkyně.

Ahmednuurová podle soudu sama projevila vůli nezahájit studium, když se po pohovoru s ředitelkou vrátila s formulářem o zanechání studia, do nějž jako důvod vyplnila zákaz nošení hidžábu. „Nedala žalované (škole) prostor k dalšímu jednání, které by mohlo vést ke smírnému řešení, tedy nošení hidžábu v prostorách školy. Nebylo povinností školy, aby žalobkyni sama nabízela smírné řešení,“ uzavřela soudkyně.

Bez komentáře: Po skončení soudu zazněla na chodbě před soudní síní česká hymna (zdroj: ČT24)

Dívku zastupoval exministr Ruml

Ohledně údajné diskriminace tak podle soudu právní zástupkyně Somálky neunesla důkazní břemeno. Za diskriminaci nelze podle soudu považovat ani to, že ředitelka dívku upozornila na školní řád, ve kterém je zakázané nosit ve škole pokrývky hlavy.  

Jan Ruml
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Dívka k soudu nedorazila. Už dříve uvedla, že má strach z negativní atmosféry. Při vyhlášení verdiktu ji zastupoval exministr vnitra Jan Ruml. „Počkáme na písemné vyhotovení rozsudku včetně odůvodnění a pak se naše kancelář rozhodne, jakým způsobem bude postupovat dál,“ řekl novinářům. Odůvodnění rozsudku nechtěl komentovat.

Soudní jednání opět vyvolalo velký zájem veřejnosti. Hodně lidí přišlo podpořit ředitelku. K soudu dorazil i protiislámský aktivista Martin Konvička nebo předseda českých republikánů Miroslav Sládek. Na chodbě před soudní síní opět zazněla česká hymna. Po ukončení jednání začali lidé tleskat. 

Druhy muslimského zahalování
Zdroj: ČT24

Ředitelka školy ale od začátku považovala celou kauzu za absurdní. Podle školy navíc rozpoutala „hysterii“ kolem případu až zpráva ombudsmanky Anny Šabatové, která předjímala vinu ústavu ještě před zahájením šetření.

Šabatová: Soud neřešil soulad školního řádu s českým právem

Šabatová v reakci uvedla, že rozhodnutí soudu respektuje: „Jak ale zatím vyplynulo z ústního odůvodnění, soud se nezabýval souladem školního řádu s českým právem v otázce nošení šátku. Rozhodnutí je nepravomocné, a konečné hodnocení tedy předčasné.“

Události, komentáře: Má škola právo omezit nošení muslimského šátku? (zdroj: ČT24)

Škola trvá na tom, že má právo stanovit pravidla odívání i omezit náboženskou svobodu, a to mimo jiné proto, že zajišťuje bezpečnost žáků a také zachování sekulárního školství. Právnička dívky i Šabatová naopak upozorňují na to, že projev víry lze omezit jen zákonem, nikoliv podzákonnými předpisy včetně školního řádu.