V pondělí uplyne přesně čtyřicet let od zveřejnění Charty 77. Dokument vyzýval k dodržování mezinárodních smluv o lidských právech, které komunistický režim sice ratifikoval, ale nedodržoval. Do listopadu 1989 Chartu 77 podepsalo 1900 lidí.
Text vznikl v prosinci 1976. Napsali ho zejména Václav Havel a spisovatel Pavel Kohout. Jedním z podnětů k jeho vzniku bylo zadržení členů skupiny The Plastic People of the Universe.
„Na několika schůzkách, které se konaly od 11. prosince, vzniklo přesvědčení, že by mohlo vzniknout nějaké nové hnutí, které by se orientovalo na dodržování lidských a občanských práv,“ komentoval okolnosti sepsání dokumentu historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek.
Samotný sběr podpisů pod Chartu mělo na starosti jen několik lidí. „Dali každému signatáři ten text přečíst a on napsal na samostatnou kartičku: Souhlasím s prohlášením Charty 77 z 1. 1. 1977,“ vysvětlil badatel Centra pro dokumentaci totalitních režimů Radek Schovánek.
Signatář uvedl i svou adresu. Ještě před samotným lednem nasbírali 241 prvních podpisů a postupovali podle přesných instrukcí. „Tady je hlavní sběrač,“ uvedl Petr Blažek. „Každý sběrač měl obálku, která obsahovala to prohlášení, vzor podpisového lístku a samotné podpisové lístky.“
Uhde: Žil jsem v domnění, že nás bude 20 v celém Československu
Kromě Pavla Kohouta sbíral podpisy i disident Jiří Müller. Zazvonil mimo jiné na dveře dramatika a spisovatele Milana Uhdeho.
„Byl pohublý, čerstvě propuštěný z vězení. Přinesl mi text charty a řekl, že naši společní přátelé mu řekli, že jsem statečný a že bych to mohl podepsat. A já mu řekl: ‚To se šíleně pletete. Já vůbec nejsem statečný, já se strašně bojím,‘“ vzpomínal Milan Uhde.
Druhý den Jiří Müller přišel znovu a Milan Uhde mu podepsaný papírek předal. O tom, kdo další Chartu podepsal, ale nevěděl. „Až do ledna, kdy přišly zprávy o dalších signatářích, jsem žil v přesvědčení nebo v domnění, že nás bude kolem dvaceti v celém Československu a že nás všechny zavřou,“ řekl.
Sběrači podpisů se sešli v dejvickém bytě Václava Havla, kde domlouvali další postup. „Bylo domluveno, že Charta 77 bude zveřejněna v zahraničí, že to bude velmi sofistikovaná akce a bude připravena tak, aby měla velký ohlas,“ uvedl Petr Blažek.
Velkou roli při zveřejnění Charty v zahraničí hráli i diplomaté. Například ze sídla Západoněmeckého velvyslanectví odešla na konci prosince depeše se zněním charty do Bonu, Varšavy a Moskvy, odkud se šířila dál.
