Student pražského gymnázia, kterému hrozilo, že kvůli přístupu úřadů neodmaturuje z češtiny, ačkoli exceluje v matematice, nakonec dostane šanci. Dala mu ji svým rozhodnutím ministryně školství. Jde však pouze o individuální případ. Ministryně by proto chtěla změnit pravidla tak, aby byly úřady v podobných případech propříště pružnější. Strastiplnou cestu nadaného studenta k výjimce pro maturitu z češtiny sledoval pořad 168 hodin.
V matematice na něj nikdo nemá, ale sloh nezvládne. Šanci dala studentovi až ministryně
168 hodin: Dvojí výjimečnost (zdroj: ČT24)
Jak upozornila Česká televize, z rozhodnutí institutu CERMAT hrozilo Adriánu Mokrému, který pro Gymnázium Na Vítězné pláni vyhrává jednu matematickou olympiádu za druhou a je nadějným astronomem, že mu navždy zůstane jen základní vzdělání. Matematický génius totiž má problém napsat sloh, pokud má příliš neurčité zadání.
Nakonec to tak nejspíše neskončí. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) zvrátila rozhodnutí úředníků, kteří odmítli Adriánu Mokrému přiznat výjimku. Nakonec ji dostane. „Rozhodnutím ministra bude upraven požadavek na maturitní písemnou práci na sto slov,“ přiblížil ředitel Gymnázia Na Vítězné pláni Jaroslav Mervínský.
Žádost devatenáctiletého studenta s takzvanou dvojí výjimečností – tedy mimořádným nadáním v jednom oboru, ale handicapem v jiném – před ministryní posuzovaly tři instituce: speciální poradenské centrum, organizace CERMAT, která řídí maturity, i Národní ústav pro vzdělávání. Podle ministryně pochybily všechny. „Více se věnovaly formálnímu hledisku. Protože se Adrián nevešel do pravidel, tak nepostupovaly nijak,“ uvedla.
Vedoucí speciálního poradenského centra v Praze 5 Zdeňka Michalová uvedla, že problém je v tom, že jsou pravidla pro maturity nastavena tak, že se studenty s dvojí výjimečností zkrátka nepočítají. „Do obecně celostátně nastavených standardů se nevejdou,“ podotkla. Podle místopředsedkyně České středoškolské unie Lenky Štěpánové by se „systém měl přizpůsobovat potřebám toho žáka, a ne žák systému“.
Ministryně by právě to chtěla zajistit a pravidla změnit. „Ať má student jakákoli nadání, jakékoli potřeby, důležité je, že vzdělávací cesta skrze maturitu musí být plně otevřená,“ řekla Kateřina Valachová.
Sám Adrián Mokrý výsledek své anabáze ocenil. „Jsem raději, že budu mít maturitu nějak uzpůsobenou, než že bych se jí vyhnul,“ zdůraznil. Hlavní problém pro něj totiž nepředstavuje samotné psaní, ale zadání. Nedokáže napsat abstraktní úvahu nebo vyprávění bez jasně zadaných postav. „Pokud tedy bude mít správně zadané téma, tak slohovou práci dokáže napsat,“ ujistila jeho češtinářka Irena Bártová.
Písemná maturitní zkouška z českého jazyka bude dost možná nejobtížnějším testem, který Adriána Mokrého čeká. V matematice vždy exceloval a nikdo nepochybuje o tom, že bude pokračovat studiem na Matematicko-fyzikální fakultě. Tam po něm sloh již nikdo nebude chtít. „Těžiště práce je zaměřeno na získání originálních výsledků, jejich analýzu, diskuzi, interpretaci. Vytváření slohových cvičení určitě není předmětem studia,“ ujistil proděkan MFF UK pro studijní záležitosti František Chmelík.