Kvůli regulovanému nájemnému v 90. letech přišli stěžovatelé údajně o peníze. Podle soudu nižší instance byl jejich nárok na náhradu škody už promlčený. Nyní se jich ale zastal Ústavní soud (ÚS), který rozhodl, že tomu tak není. Majitelé nemovitostí, kteří se na ÚS obrátili, požadují po českém státu náhradu škody přes 12 milionů korun. O tom, zda odškodné získají, budou na základě ústavního nálezu opět rozhodovat nižší soudy.
Dva majitelé nemovitostí, kteří se obrátili na Ústavní soud, si stěžovali právě na to, že předchozí soudy označily jejich nárok jako promlčený. Žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 se domáhali, aby jim stát zaplatil 12,2 milionů jako náhradu za roky 2002 až 2006. Jenže regulace nájemného neplatí už několik let let a podle soudů stěžovatelé podali svou žalobu pozdě.
ÚS ale nyní rozhodl, že pokud stát uplatňuje námitku promlčení ve sporech o odškodnění majitelů bytů za dřívější regulaci, je to v rozporu s dobrými mravy. Podle něho to byl totiž právě stát, který vytvořil nepřehlednou a matoucí situaci, v níž pronajímatelé mnohdy nevěděli, kdy a kam se mají obracet. „Stát navzdor svým povinnostem i opakovaným apelům ze strany ÚS ignoroval trvající zásah do základních práv stěžovatelů spočívající v protiústavní regulaci nájemného,“ stojí v nálezu. Za druhé pak stát prostřednictvím soudů udržoval dlouhodobou nejistotu stran toho, jak se majitelé mohou vlastně domáhat náhrady újmy.
Spory mezi státem a majiteli domů pokračují
Deregulace nájemného začala v roce 2007 a skončila poslední den roku 2013. Týkala se zhruba 700 tisíc domácností. Podle odborníků pomohlo uvolnění činží snížit tržní nájemné, na druhou stranu lidem žijícím v dosud regulovaných bytech se náklady na bydlení výrazně zvýšily. I po deregulaci ale pokračovaly četné spory mezi státem a majiteli domů, kteří žádali náhradu škody způsobené regulací v předcházejícím období. Některé pokračují dosud.
K deregulaci nájmů vyzval před deseti lety obecné soudy také ÚS. Chtěl, aby o ní začaly samy rozhodovat i přes chybějící právní úpravy. Nájemné podle něj mělo odpovídat místním podmínkám tak, aby nedocházelo k diskriminaci některé ze stran.
Právní předpis upravující regulované nájemné chyběl republice od listopadu 2002. Zákon o jednostranném zvyšování nájemného vstoupil v platnost až 31. března 2006. Podstatnou změnou, kterou zákon přinesl, je, že v některých případech může pronajímatel vypovědět nájem i bez souhlasu soudu. Zákon majitelům domů umožnil, aby tak učinili například v případech, kdy jim nájemníci po dobu více než tří měsíců neuhradí nájemné, popřípadě když budou porušovat dobré mravy v objektu.
