V komunikaci s obcemi o trvalých úložištích jaderného odpadu udělal stát řadu chyb, proto s geologickými průzkumy nyní většina z nich nesouhlasí. V Otázkách Václava Moravce to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Nejvýhodnější je podle ní mít úložiště přímo v okolí jaderných elektráren Dukovany a Temelín.
„V komunikaci s dotčenými obcemi v těch sedmi lokalitách nadělal stát za posledních 10 až 15 let tolik – podle mě – závažných chyb, že bude trvat dlouho, než se napraví,“ tvrdí předsedkyně SÚJB.
Drábová však svou kritiku za špatnou komunikaci s vytipovanými obcemi podle svých slov nemíří na současného ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD), nýbrž na odpovědnou instituci, tedy na Správu úložišť radioaktivních odpadů.
„Já za tu nejhorší chybu považuji to, že když se mělo znova po přerušení průzkumných prací přistoupit k jejich obnovení, někde okolo roku 2010, padl ze strany Správy úložišť slib, že průzkumy nebudou zahájeny, aniž by s tím souhlasily všechny obce v té lokalitě,“ uvedla.
„A tenhle slib byl – já nevím, z jakých důvodů, snad to ani radši nechci vědět – porušen a SÚRAO zažádalo o průzkumná území, i když ty obce vyjadřovaly hlasitý nesouhlas,“ dodala předsedkyně SÚJB.
Trvalé úložiště bych postavila u jaderné elektrárny
Drábová se mimo jiné také vyslovila pro výstavbu trvalého úložiště radioaktivního odpadu přímo v místě jaderné elektrárny, ať už v Dukovanech na Vysočině, nebo v jihočeském Temelíně.
„Mohlo by to pomoci té patové situaci. Koneckonců některé obce z okolí Dukovan už projevily aktivní zájem o průzkumy. Protože tyto obce mají s kompenzacemi už určité zkušenosti, i co se týče úložišť radioaktivních odpadů, tak že by s určitými kompenzacemi nemusely být proti,“ uvedla Drábová.
Česko by mělo úložiště postavit do roku 2065. Náklady na jeho vybudování jsou odhadovány zhruba na 112 miliard korun, na jaderném účtu na jeho výstavbu je aktuálně 24 miliard. V současnosti se ukládá jaderný odpad do meziskladů, které jsou v areálech obou elektráren.
Při stavbách jaderných elektráren v Česku se původně počítalo, že se bude jaderný odpad vyvážet na území bývalého Sovětského svazu. To se po jeho rozpadu změnilo a odpad se začal vozit do meziskladů.
Drábová se bojí, aby se problém nepřehodil na další generaci
Podle Drábové je možné skladovat vyhořelé jaderné palivo v meziskladech více než 50 let, což je životnost kontejnerů určených právě na uchovávání tohoto paliva. Každých 10 let se pak provádí kontroly. „Jsme na samém začátku té životnosti. Nemáme za sebou ani první dvacítku let,“ uvedla Drábová s tím, že výsledky kontrol po prvních deseti letech byly vynikající.
Předsedkyně SÚJB však upozorňuje na jiný problém. „Člověk je tvor ve své podstatě líný, a když ho nic netlačí, tak problém odkládá a začne ho řešit, až když se problém stane naléhavým,“ říká. Dosavadní vyhořelé palivo je totiž v meziskladech možné uchovávat ještě více než 30 let.
„Proto se do toho nevkládá takové intenzivní úsilí, jako by se vkládalo, kdybychom to úložiště potřebovali za 10 let. To je prostě obecná lidská vlastnost. Když problém nemusím řešit, odsunu ho na ty, co přijdou po mně. Pro politiky v dnešní Evropě to platí obzvlášť,“ dodala Drábová.
