Jeden z objektů, o který vězeňská služba projevila zájem, je dětský výchovný ústav v Králíkách. Před třemi lety ho ministerstvo školství nechalo zavřít. „Ten objekt je mimořádně výhodný pro nás, protože on je vlastně kompletně připravený. Obsahuje všechno vybavení, všechny technologie i vnitřní dispozici,“ zmiňuje ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Na místě by mohla vzniknout věznice s kapacitou 200 míst, určená primárně pro odsouzené ženy za mírnější delikty. Výhody přitom spatřuje i vedení obce. „Přineslo by to zhruba 70 pracovních míst - z toho částečně i pro vysokoškoláky pedagogy, protože by tam údajně měla být zřízena i jakási škola,“ dodává místostarosta Králík Martin Hejkrlík.
Vězeňská služba chce v příštím roce získat 700 nových míst. Vedle stavby nových se někde počítá i s úpravami věznic stávajících. Například rekonstrukcí nevyužívané ošetřovny rozšířila svou kapacitu už věznice v Ostrově na Karlovarsku. Sto nových míst má k dispozici po loňské rekonstrukci i budova pankrácké věznice.
Kapacita věznic - tři roky po amnestii se vrací starý problém
Vězeňská služba chce příští rok nabrat 467 nových lidí. Původně měly nárůst vězňů řešit tresty typu domácí vězení. Bez elektronických náramků – o jejichž distribuci se stále jedná - ho soudci ale moc nevyužívají.
Česko má páté nejdelší tresty odnětí svobody
Česká republika má oproti státům západní Evropy výrazně vyšší počet odsouzených. „Vězeňský index ukazuje počet odsouzených na sto tisíc obyvatel. Česká republika má index 203. Oproti tomu Německo 76 a Rakousko 95,“ popsal situaci právník Milan Svoboda, který byl vedoucím týmu provádějícího kontroly věznic.
Doplnil, že mezi státy Rady Evropy má naše republika páté nejdelší tresty odnětí svobody. „Delší dobu tráví odsouzení ve věznicích pouze v Moldavsku, Portugalsku, Ázerbájdžánu a Rumunsku,“ vysvětlil. Navíc české vězeňství se potýká s vysokou mírou recidivy. „Sedm z deseti propuštěných vězňů se vrací do výkonu trestu,“ dodal.
