Neznámý Čech koupil nejslavnější známky na světě

Nahrávám video
Nejslavnější známky jsou v držení Čecha
Zdroj: ČT24

Dvě nejslavnější známky, Modrého a Červeného Mauritia, koupil dosud utajený investor z Prahy. Obě známky koupil nejspíše v Londýně za cenu kolem sta milionů korun. U Modrého Mauritia jde o nejspíše jediný exemplář, který je aktuálně v soukromých rukách. V roce 1847, kdy vznikly, stály pár pencí. Aktuálně stojí desítky milionů korun. Jde o vůbec první známky britské koloniální říše vydané mimo Velkou Británii.

Nový majitel obou známek slíbil, že je vystaví na plánované světové výstavě Praga 2018 v českém hlavním městě. Expert na filatelii František Beneš bere prodej známek jako nový trend. „Známkám se nejlépe daří v nejistých dobách a zde vidím signál, že se chystáme do nejistých vod, protože cena známek stoupá již několik let,“ řekl.

Modrý Mauritius je známka modré barvy, která má hodnotu 2 pence. Její sestrou je Červený Mauritius s nominální hodnotou 1 pence. Obě známky byly vydány 20. září 1847 na ostrově Mauritius pouze v počtu 500 kusů. Mnoho z nich bylo využito na pozvánky k plesu, které posílal tehdejší mauricijský guvernér Sir William Maynard Gomm.

Nahrávám video
Modrý a Červený Mauritius v rukou Čecha
Zdroj: ČT24

Jejich největší vzácnost spočívá v tom, že pouze malý počet z nich je s nápisem Post Office (v překladu poštovní úřad). O rok později vznikly obdobné, ty ale měly nápis Post Paid, a protože jich bylo vyrobeno více, nemají takovou hodnotu. V současné době existuje 14 červených mauritiů a 12 modrých. Dva z nich jsou ve sbírce královny Alžběty II., další dva jsou ve sbírce berlínského muzea.

Cena modrého mauritia se v posledních aukcích pohybovala kolem 1,6 milionu švýcarských franků (39,84 milionů korun). Nejcennější jsou ale ty obálky, na kterých jsou nalepené obě známky. Jde o tzv. Bordeaux cover. Za tento dopis byly na aukcích zaplaceny i 4 miliony amerických dolarů (95,67 milionu korun).

Další vzácné známky pochází z Británie a Švédska

Mezi nefilatelisty jsou známé ještě další tři známky. Jednou z nich Chalonova hlava. Známka, která zobrazuje výřez akvarelového portrétu královny Viktorie od malíře Alfreda Edwarda Chalona. Série byla vytištěna na počátku 50. let 19. století a používaly se v Kanadě a dalších britských koloniích. Řada z těchto známek patří mezi první na světě a jsou velmi ceněné. Například známka ze série pro Kanadu s původní hodnotou 12 pencí byla v aukci prodána za 116 tisíc liber (3,6 milionu korun).

Další z nejznámějších známek je Penny Black. Černá jednopennyovka je vůbec první poštovní známkou světa. Byla vydána ve Velké Británii 1. května 1840 s oficiálním zahájením platnosti od 6. května téhož roku. V roce 2013 byl šestiblok těchto známek vydražen v Praze na aukci za 1,9 milionu korun.

Tříšlinková žlutá je název švédské poštovní známky z roku 1855. Jde o světový unikát, znám je totiž pouze jeden jediný kus. Do června roku 2014 šlo o nejdražší známku na světě, v roce 2010 byla vydražena za více než 2,3 milionu dolarů (55 milionů korun). Její vznik je velmi zajímavý. Žlutou barvou se totiž ve Švédsku tiskly pouze osmišilinkové známky. Dodnes není jasné, jak se povedlo vytisknout tříšilinkovou známku žlutou barvou.

V roce 2014 se prodala v aukci v New Yorku další velmi vzácná známka. Pocházela z britské Guyany a byla vytištěna v roce 1856. Neznámý kupec za ni utratil 9,5 milionu dolarů, tedy v přepočtu 192 milionů korun. Je jednou z nejcennějších na světě. Je to totiž jediný známý exemplář svého druhu, který původně neměl vůbec existovat. Vytištěna byla z nouze, když se v roce 1856 zpozdila dodávka poštovních známek z Velké Británie do Jižní Ameriky. Půl druhého století poté se známka s nominální hodnotou jednoho centu (tzv. Jednocentová karmínová) stala vůbec nejdražší na světě. Aukční síň Sotheby's ji tehdy dokonce nazvala „svatým grálem“ sběratelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 8 hhodinami

Vláda stupeň ohrožení terorismem kvůli dění v Íránu nezvýšila

Vláda v souvislosti s děním na Blízkém východě nezvýšila stupeň ohrožení terorismem. Nemá informace o možném ohrožení České republiky, uvedl po pondělní schůzi kabinetu ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Kabinet se zabýval i zpřísněním úpravy trestného činu neplacení výživného nebo zrušením nominačního zákona, který upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Ministři podpořili úpravy státního rozpočtu, schválili nový etický kodex pro členy vlády a vyjádřili se i k dvojici opozičních návrhů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Policie odložila část bitcoinové kauzy týkající se vrácení techniky Jiřikovskému

Kriminalisté odložili podezření, že došlo k pochybení při vrácení zabavené výpočetní techniky Tomáši Jiřikovskému, který je stíhán v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Právě kvůli navrácení elektroniky mohl Jiřikovský bitcoiny později darovat ministerstvu spravedlnosti. Případ byl dosud prověřován pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby, podle policie nejde o trestný čin, uvedlo v pondělí na webu Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Dozor nad kauzou darovaných bitcoinů přebírá Městské státní zastupitelství v Praze.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rozpočet měl na konci února schodek 16,9 miliardy korun. Ovlivnilo ho provizorium

Státní rozpočet byl na konci února ve schodku 16,9 miliardy korun po lednovém přebytku 32,4 miliardy korun. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Saldo bylo nejlepší od roku 2018, výsledek ale ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezuje státní výdaje. Loni byl únorový schodek rozpočtu 68,6 miliardy korun.
před 14 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Video„Nevíme, jak se vrátíme,“ říká turistka uvázlá v Ománu. Repatriační jsou jen některé lety

Na Blízkém východě uvázly kvůli zrušeným spojům tisíce Čechů. Potíže se týkají jak cestujících, kteří se nacházejí přímo v oblasti, ale i těch, kteří tam měli přestupný let. Turistka Nina Hradečná se vracela ze Zanzibaru a její spoj přistál v Ománu. „Nejprve jsme měli velkou radost, když byly oznámeny repatriační lety. Později po ověření u dopravce Smartwings jsme však zjistili, že se to týká pouze cestujících, kteří jsou vypravováni z Ománu cestovní kanceláří. (...) Nemáme tak stále představu, jak a kdy se vrátíme do Čech,“ řekla ve vysílání ČT Hradečná. Repatriační lety zatím vláda vysílá jen do Egypta a Jordánska. Na dotaz moderátora Jiřího Václavka, zda má Hradečná nějaké informace o možném vývoji situace, odpověděla, že zatím nedostala žádné informace od svého dopravce FlyDubai a ani od českých úřadů, přestože je registrovaná v systému DROZD. „Informace získáváme z médií,“ dodala.
před 15 hhodinami
Načítání...