Na rekordně nízké nezaměstnanosti v Česku se podílejí významnou měrou také senioři. Zatímco v roce 2015 jich pracovalo 108 tisíc, letos už je to přes 126 tisíc. Z nových detailních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že jde o více než patnáctiprocentní nárůst. Za posledních dvacet let se pak počet pracujících starších šedesáti let zvýšil o 188 tisíc na 356 tisíc ke konci loňského roku. Prosazují se například na řídících a specializovaných pozicích.
Mezi pracujícími staršími 65 let převažují důchodci v řádném starobním důchodu. Loni jich bylo 99 tisíc ze 108 tisíc všech pracujících v tomto věku. Zatímco podíl absolventů vysokých škol mezi staršími lidmi dosahuje 23,3 procenta ze všech pracujících, ve skupině 65letých a starších je více než třetinový.
Se stárnutím přicházejí změny zejména ve fyzické kondici. To se odráží v profesích, které starší lidé vykonávají. Ve skupině 60–64 let nejsou tyto rozdíly v porovnání s mladšími ročníky výrazné. Méně jsou zastoupena povolání technických a odborných pracovníků a pracovníků ve službách a prodeji, zjistil úřad. Více naopak pozice řídících pracovníků, specialistů, řemeslníků a opravářů.
Situace se podstatně mění po dosažení 65 let. Rapidně klesá počet řemeslníků a opravářů nebo osob v dalších fyzicky náročných profesích, jako je obsluha strojů a zařízení. Naopak vysoký je podíl pracujících starších 65 let v řídících funkcích a mezi specialisty.
V celé Evropské unii pracovalo v minulém roce 5,1 milionu osob ve věku 65 a více let. Jejich podíl na celkovém počtu pracujících činil 2,3 procenta. V Česku je tento podíl 2,1 procenta.
Rozdíly mezi zeměmi jsou značné. Ve 14 zemích je podíl starších pracovníků vyšší než u nás. Vysoký je zejména v Portugalsku, pobaltských a severských státech, ve Velké Británii i v Rumunsku. Na Slovensku je vůbec nejnižší.
Jaké bude pracovní uplatnění?
Počet osob ve věku 65 let a více v Česku v příštím roce překročí hranici dvou milionů.
„V roce 2020 dosáhne 2,2 milionu a v roce 2030 2,5 milionu. O to naléhavější bude potřeba vytváření vhodných příležitostí pro pracovní uplatnění starších mužů a žen,“ uvedl Bohuslav Mejstřík z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
Veřejnost zůstává kritická k důchodovému zabezpečení v Česku. Podle 83 procent lidí nejsou starobní důchody přiměřené a 74 procent si současně myslí, že ani nestačí pokrýt základní potřeby penzistů. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu agentury STEM. Od loňského průzkumu se výsledky téměř nezměnily. V porovnání s listopadem 2014, kdy byli lidé v názoru na důchodovou politiku nejkritičtější od roku 1998, se zlepšily o tři, respektive dva procentní body.
Průměrná starobní penze v Česku byla na konci letošního prvního čtvrtletí 11 400 korun.
Lidé se v průzkumu vyjadřovali i k tomu, zda podle jejich názoru současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří. S tímto tvrzením souhlasila jen necelá pětina z nich (19 procent). Kritičtí byli dotázaní i v názoru na práci současného politického vedení ohledně zabezpečení sociálních jistot. Podle 63 procent občanů to vláda podceňuje.
Názory na starobní důchody byly v letech 1998 až 2002 stabilní, v případě přiměřenosti důchodů a zajištění důstojného stáří převažovaly kritické postoje, v souvislosti s dostatečností důchodů s ohledem na základní životní potřeby byla veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů. Od roku 2003 se kritika veřejnosti ale začala hrotit, zvláště silná byla v květnu 2008. Poté se hodnocení výše důchodů zlepšovalo, po roce 2011 začalo opět klesat.
