Výsadkáři v Chrudimi rozšiřují aktivní zálohy

3 minuty
Výsadkáři v Chrudimi rozšiřují aktivní zálohy
Zdroj: ČT24

Armáda vybírá příslušníky aktivních záloh. Dobrovolně se přihlásit k branné povinnosti umožňuje lidem novela branného zákona. Hlásit se mohou například do Chrudimi, kde tamní, 43. výsadkový prapor zřizuje novou rotu, která má posílit oddíly profesionálních vojáků.

K výsadkářům se můžou hlásit muži i ženy různého věku i odborností i bez vojenských zkušeností. Důležitá je fyzická zdatnost, psychická odolnost a týmový duch. Výběrové řízení bude téměř totožné s tím, které absolvují uchazeči o vstup do profesionální armády. Výsadkáři navíc patří mezi nejlépe vycvičené vojáky a podobné požadavky mají i na vojáky v záloze.

„Ve vstupním atletickém přezkoušení je to, co musí zvládnout každý profesionální voják, to znamená Cooperův test, tedy dvanáctiminutový běh, lehy, sedy a přítahy a poté kolektivní disciplíny jako běh s kládou, překážkové dráhy a podobně,“ vyjmenoval Ivo Zelinka, zástupce velitel 43. výsadkového praporu.  

Nově zřízená 4. rota bude čítat více než sto lidí. Velet jí budou bývalí členové výsadkářů nebo ti právě odcházející.

Armáda roste

Vláda nově motivuje i civilní zaměstnavatele záložních vojáků. Za to, že je z práce uvolní na výcvik, dostávají od července finanční kompenzaci. Odměna pro aktivní zálohy se ze šesti tisíc novelou zvýšila na 18 tisíc ročně. 

Balík armádní legislativy začal platit od července, jejím cílem je zlepšit podmínky pro příslušníky aktivních záloh. Zavádí také možnost přihlásit se na dobrovolné cvičení. Ve Vyškově by se první cvičení mohla uskutečnit už v říjnu.

Počty vojáků v armádě mezi lety 1992–2015
Zdroj: Armáda ČR

Podle koncepce výstavby armády by v českém vojsku mělo sloužit přes 24 tisíc vojáků z povolání, 3720 občanských zaměstnanců a zhruba 5 tisíc vojáků aktivní zálohy. Další vojáci a civilisté jsou pak zařazeni přímo pod ministerstvo obrany, to by mělo celkem mít k dispozici asi 42 tisíc lidí. První etapa výstavby armády je stanovena do roku 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 6 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 10 mminutami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
04:21Aktualizovánopřed 12 mminutami

ŽivěSněmovna řeší odvody živnostníků

Poslanci projednávají zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Čeká je i novela ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Odpoledne by měli mít na programu volbu čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan. Opozice v pátek opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
před 17 mminutami

Lidé si připomínají památku Jana Palacha

Lidé si v pátek na několika místech v Česku připomínají památku Jana Palacha, který se před 57 lety polil hořlavinou a zapálil na pražském Václavském náměstí ve snaze vyburcovat společnost z letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si Palachův čin dopoledne připomněl u památníku v horní části Václavského náměstí. Stejně tak učinil předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD).
11:06Aktualizovánopřed 58 mminutami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali sněmovní důvěru Babišově vládě

Čtvrteční vyslovení důvěry vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) a rekordně dlouhé jednání sněmovny o této věci rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zástupci opozice i vládní koalice. „Legitimita, kterou vláda získala, je třešnička na dortu,“ uvedl poslanec David Pražák (ANO). Podle Radka Kotena (SPD) se může vláda s důvěrou naplno pustit do naplňování předvolebního programu. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že se na její vládnutí netěší, zmínil mimo jiné obavy z nezodpovědného hospodaření. Barbora Pipášová (Piráti) a Jan Berki (STAN) komentovali i samotné jednání. Podle Pipášové rozprava nebyla dostatečná, Berki míní, že téměř žádná skutečná debata mezi opozičními poslanci a vládními zástupci neprobíhala. Pozván byl také zástupce Motoristů – ti do debaty ale nikoho nevyslali.
před 3 hhodinami

Premiér ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Šéf ODS uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kterou vede premiér Andrej Babiš (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 5 hhodinami
Načítání...