Komu lidé přispívají na konspiračním webu? Peníze zřejmě plynou k člověku s exekucemi

Nahrávám video
Reportéři ČT: Pátrání po záhadném muži ze spikleneckého webu Aeronet
Zdroj: ČT24

Reportéři ČT se pokusili vypátrat, kdo vyrábí obsah pro jeden z konspiračních webů Aeronet. O vlastnické struktuře webu nelze z veřejně dostupných zdrojů zjistit vůbec nic, stejně jako o lidech, kteří za ním stojí. Určité stopy ale vedou v peněžních tocích. Ukázalo se, že jediným příjemcem všech peněz, které Aeronet vybírá od svých čtenářů, je totiž čtyřicetiletý Marek Pešl z Branišova v jižních Čechách. Pozoruhodné je, že se po něm slehla zem a ani příbuzní nevědí, kde se skrývá. Důvodem k jeho skrývání jsou ale spíš exekutoři než konspirační články.

O tvůrcích webu Aeronet ani vlastnické struktuře fakticky není jasno. Když zhruba před rokem zjišťoval časopis Respekt, jak se to má s údajným sídlem redakce v holandském Eindhovenu, redaktor časopisu Ondřej Kundra našel průmyslový dům na předměstí, pro jehož majitele bylo překvapení, že nějaký dezinformační server uvádí svoje sídlo v tomto místě.

Za šéfredaktora Aeronetu se pak označuje někdo, kdo sám sebe nazývá zkratkou VK, což znamená „vedoucí kolotoče“.

Ti, co vás nejvíce uráží, co z vás dělají toho největšího pitomce, tak ti jsou vždycky anonymní, ti se nikdy nepodepíší. Je to taková součást i lidské vlastnosti. Čím méně jsem dohledatelný, tím jsem statečnější a tím jsou moje názory radikálnější.
Andor Šándor
poradce a analytik v oblasti bezpečnosti

Reportéři ČT spolu s časopisem Respekt tak pátrali dál. Aeronet uvádí, že je plně financovaný z darů od svých čtenářů. Na svých stránkách své příznivce soustavně vyzývá, aby posílali peníze na uvedené účty u českých a slovenských bank.

Všechny účty Aeronetu jsou vedené na jméno Mariána Rohályho z Havířova. Ten však tvrdí, že účty pouze založil na žádost někoho z Aeronetu, s kým se seznámil na sociální síti. Jeho jméno prý nezná. Podle všeho se skutečně jedná o takzvaného bílého koně. Účty jsou sice vedené na Rohályho jméno, nemá k nim ovšem žádná dispoziční práva.

Jediným příjemcem všech peněz, které Aeronet vybírá od svých čtenářů, je někdo úplně jiný. Čtyřicetiletý Marek Pešl z Branišova v jižních Čechách. Ve svém rodišti, kde má stále uvedené trvalé bydliště, ale k nalezení není. Místní i příbuzní si dokonce myslí, že už ani nežije. Od roku 2003 o něm nemají žádnou zprávu, přestože s nimi po smrti své matky bydlel.

Podle jeho bratrance Jana Kramla měl snahu jet do Ameriky, a když se vrátil, začala ho hledat policie. „Vlastně dá se říct, že od té doby nějak zmizel,“ prohlásil Kraml.

Exekuce v Česku a další podnikání na Slovensku

Důvodem Pešlova zmizení mohly být dluhy. Pár měsíců poté byl dům v Branišově, který zdědil po své matce, prodán v exekuci kvůli dluhu u mobilního operátora. Další exekuce na něj v místě jeho rodiště probíhala i teď. O své poslední dědictví, dva kusy lesa za obcí, přišel kvůli dluhu bezmála sto tisíc u zdravotní pojišťovny. Navíc se ukázalo, že v současnosti na něj probíhají další čtyři exekuce za statisíce korun.

V posledních pár letech se Pešl pokoušel neúspěšně podnikat na Slovensku. Při registraci do slovenského obchodního rejstříku uvedl pokaždé jinou adresu trvalého bydliště v Plzni. V současnosti vlastní Marek Pešl na Slovensku firmu Megaton media, která by měla sídlit na adrese v Bratislavě. Podle slovenského novináře Eugena Kordy firma měla v místě schránku, ale fyzicky tam nebyla.

Marek Pešl by se mohl v současnosti skrývat před českými exekutory na Slovensku, čemuž nasvědčuje fakt, že si podle dokumentů, které získali Reportéři ČT, nechává peníze vybrané od čtenářů Aeronetu na účet u české banky přeposílat na své účty na Slovensku. Zároveň je na stránkách Aeronetu průběžně zveřejňováno, kolik je daný měsíc vybráno s tím, že pokud se nepodaří vybrat zhruba třináct set eur, další měsíc web zprávy svým čtenářům nebude moct přinést. Tuto částku, jak sami uvádějí, se zatím každý měsíc podařilo vybrat.

„Neodpovídá to ani hypotetickým reálným nákladům pro provoz tohoto webu. Je tudíž téměř nepochybné, že tyto peníze jsou klasickou výdělečnou činností člověka nebo lidí, kteří za tímto webem stojí,“ uvedl Korda.

„V obecné rovině mohu říci, že v každém případě se jedná o zdanitelný příjem. Pokud by se jednalo o soustavnou činnost, která vykazuje znaky podnikání, pak by se tento příjem zdaňoval jako příjem z podnikání. V opačném případě by se jednalo o ostatní příjem, který však také podléhá zdanění,“ upozorňuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Slovenská spořitelna už dokonce účet Aeronetu pro podezření z nekalých praktik zrušila. Financováním Aeronetu se teď zabývají i české finanční instituce.

Do ukrajinské krize byl Aeronet o IT technologiích

Aeronet se od dalších stejně se profilujících konspiračních a proruských webů liší tím, že pouze nepřebírá informace z jiných médií, které pak interpretuje svým způsobem, ale pravidelně také vytváří svoje vlastní dezinformace jako konspirační teorie.

Například o Lence Dusilové, která na předávání hudebních cen Anděl vystoupila s prohlášením kritizujícím prezidenta Miloše Zemana, napsali, že pomáhá americké ambasádě a že si tím zaplatila turné v USA. „Článek je lživý a poškozuje renomé více subjektů včetně mého jména a je právně napadnutelný. K tomu manifestu jsme se rozhodli absolutně ze svobodné vůle,“ uvedla Dusilová.

Dříve se přitom Aeronet politikou nezabýval. Ještě před ukrajinskou krizí v roce 2014 to byla uzavřená platforma, kde její členové diskutovali výhradně o novinkách v oblasti IT technologií. Potom došlo k zásadnímu obratu, web se otevřel pro veřejnost a začal šířit výhradně proruskou propagandu. Články jsou zaměřené proti Evropské unii a NATO, což jsou podle nich jen loutky americké politiky. Naopak chválí politiku Vladimira Putina a českého prezidenta Miloše Zemana.

„Domnívám, že za tím stojí jaksi oficiální ruské kruhy, že to není zájem nějakých malých skupin nebo nějakých politických hnutí,“ míní senátor a bývalý ředitel civilní rozvědky František Bublan (nestraník za ČSSD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...