Komu lidé přispívají na konspiračním webu? Peníze zřejmě plynou k člověku s exekucemi

19 minut
Reportéři ČT: Pátrání po záhadném muži ze spikleneckého webu Aeronet
Zdroj: ČT24

Reportéři ČT se pokusili vypátrat, kdo vyrábí obsah pro jeden z konspiračních webů Aeronet. O vlastnické struktuře webu nelze z veřejně dostupných zdrojů zjistit vůbec nic, stejně jako o lidech, kteří za ním stojí. Určité stopy ale vedou v peněžních tocích. Ukázalo se, že jediným příjemcem všech peněz, které Aeronet vybírá od svých čtenářů, je totiž čtyřicetiletý Marek Pešl z Branišova v jižních Čechách. Pozoruhodné je, že se po něm slehla zem a ani příbuzní nevědí, kde se skrývá. Důvodem k jeho skrývání jsou ale spíš exekutoři než konspirační články.

O tvůrcích webu Aeronet ani vlastnické struktuře fakticky není jasno. Když zhruba před rokem zjišťoval časopis Respekt, jak se to má s údajným sídlem redakce v holandském Eindhovenu, redaktor časopisu Ondřej Kundra našel průmyslový dům na předměstí, pro jehož majitele bylo překvapení, že nějaký dezinformační server uvádí svoje sídlo v tomto místě.

Za šéfredaktora Aeronetu se pak označuje někdo, kdo sám sebe nazývá zkratkou VK, což znamená „vedoucí kolotoče“.

Ti, co vás nejvíce uráží, co z vás dělají toho největšího pitomce, tak ti jsou vždycky anonymní, ti se nikdy nepodepíší. Je to taková součást i lidské vlastnosti. Čím méně jsem dohledatelný, tím jsem statečnější a tím jsou moje názory radikálnější.
Andor Šándor
poradce a analytik v oblasti bezpečnosti

Reportéři ČT spolu s časopisem Respekt tak pátrali dál. Aeronet uvádí, že je plně financovaný z darů od svých čtenářů. Na svých stránkách své příznivce soustavně vyzývá, aby posílali peníze na uvedené účty u českých a slovenských bank.

Všechny účty Aeronetu jsou vedené na jméno Mariána Rohályho z Havířova. Ten však tvrdí, že účty pouze založil na žádost někoho z Aeronetu, s kým se seznámil na sociální síti. Jeho jméno prý nezná. Podle všeho se skutečně jedná o takzvaného bílého koně. Účty jsou sice vedené na Rohályho jméno, nemá k nim ovšem žádná dispoziční práva.

Jediným příjemcem všech peněz, které Aeronet vybírá od svých čtenářů, je někdo úplně jiný. Čtyřicetiletý Marek Pešl z Branišova v jižních Čechách. Ve svém rodišti, kde má stále uvedené trvalé bydliště, ale k nalezení není. Místní i příbuzní si dokonce myslí, že už ani nežije. Od roku 2003 o něm nemají žádnou zprávu, přestože s nimi po smrti své matky bydlel.

Podle jeho bratrance Jana Kramla měl snahu jet do Ameriky, a když se vrátil, začala ho hledat policie. „Vlastně dá se říct, že od té doby nějak zmizel,“ prohlásil Kraml.

Exekuce v Česku a další podnikání na Slovensku

Důvodem Pešlova zmizení mohly být dluhy. Pár měsíců poté byl dům v Branišově, který zdědil po své matce, prodán v exekuci kvůli dluhu u mobilního operátora. Další exekuce na něj v místě jeho rodiště probíhala i teď. O své poslední dědictví, dva kusy lesa za obcí, přišel kvůli dluhu bezmála sto tisíc u zdravotní pojišťovny. Navíc se ukázalo, že v současnosti na něj probíhají další čtyři exekuce za statisíce korun.

V posledních pár letech se Pešl pokoušel neúspěšně podnikat na Slovensku. Při registraci do slovenského obchodního rejstříku uvedl pokaždé jinou adresu trvalého bydliště v Plzni. V současnosti vlastní Marek Pešl na Slovensku firmu Megaton media, která by měla sídlit na adrese v Bratislavě. Podle slovenského novináře Eugena Kordy firma měla v místě schránku, ale fyzicky tam nebyla.

Marek Pešl by se mohl v současnosti skrývat před českými exekutory na Slovensku, čemuž nasvědčuje fakt, že si podle dokumentů, které získali Reportéři ČT, nechává peníze vybrané od čtenářů Aeronetu na účet u české banky přeposílat na své účty na Slovensku. Zároveň je na stránkách Aeronetu průběžně zveřejňováno, kolik je daný měsíc vybráno s tím, že pokud se nepodaří vybrat zhruba třináct set eur, další měsíc web zprávy svým čtenářům nebude moct přinést. Tuto částku, jak sami uvádějí, se zatím každý měsíc podařilo vybrat.

„Neodpovídá to ani hypotetickým reálným nákladům pro provoz tohoto webu. Je tudíž téměř nepochybné, že tyto peníze jsou klasickou výdělečnou činností člověka nebo lidí, kteří za tímto webem stojí,“ uvedl Korda.

„V obecné rovině mohu říci, že v každém případě se jedná o zdanitelný příjem. Pokud by se jednalo o soustavnou činnost, která vykazuje znaky podnikání, pak by se tento příjem zdaňoval jako příjem z podnikání. V opačném případě by se jednalo o ostatní příjem, který však také podléhá zdanění,“ upozorňuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Slovenská spořitelna už dokonce účet Aeronetu pro podezření z nekalých praktik zrušila. Financováním Aeronetu se teď zabývají i české finanční instituce.

Do ukrajinské krize byl Aeronet o IT technologiích

Aeronet se od dalších stejně se profilujících konspiračních a proruských webů liší tím, že pouze nepřebírá informace z jiných médií, které pak interpretuje svým způsobem, ale pravidelně také vytváří svoje vlastní dezinformace jako konspirační teorie.

Například o Lence Dusilové, která na předávání hudebních cen Anděl vystoupila s prohlášením kritizujícím prezidenta Miloše Zemana, napsali, že pomáhá americké ambasádě a že si tím zaplatila turné v USA. „Článek je lživý a poškozuje renomé více subjektů včetně mého jména a je právně napadnutelný. K tomu manifestu jsme se rozhodli absolutně ze svobodné vůle,“ uvedla Dusilová.

Dříve se přitom Aeronet politikou nezabýval. Ještě před ukrajinskou krizí v roce 2014 to byla uzavřená platforma, kde její členové diskutovali výhradně o novinkách v oblasti IT technologií. Potom došlo k zásadnímu obratu, web se otevřel pro veřejnost a začal šířit výhradně proruskou propagandu. Články jsou zaměřené proti Evropské unii a NATO, což jsou podle nich jen loutky americké politiky. Naopak chválí politiku Vladimira Putina a českého prezidenta Miloše Zemana.

„Domnívám, že za tím stojí jaksi oficiální ruské kruhy, že to není zájem nějakých malých skupin nebo nějakých politických hnutí,“ míní senátor a bývalý ředitel civilní rozvědky František Bublan (nestraník za ČSSD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Mezi seniory roste zájem o digitální kurzy

Jeden ze tří seniorů v Česku je podle statistik digitálně vyloučený. Tedy nemá internet, chytrý telefon či neumí například použít eRecept ani komunikovat s úřady on-line. Týká se to přibližně 700 tisíc lidí. Další statisíce sice digitální pomůcky mají, ale neumí je efektivně využívat. Zájem o digitální kurzy proto roste.
před 20 mminutami

Azylová a migrační pravidla patrně čeká zpřísnění

Azylová a migrační pravidla pravděpodobně čeká zpřísnění. Senát schválil novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Horní komora podpořila také koaliční návrh zákona, podle kterého zaměstnavatelé pravděpodobně budou muset od ledna příštího roku přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Senátoři odsouhlasili i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které má nahradit až 25 současných formulářů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stát znovu zvažuje aukci zámku Štiřín, obec Kamenice má zájem o část areálu

Majetkový úřad by mohl v budoucnu vyhlásit novou elektronickou aukci zámku Štiřín. Nabízel by ho ale s menším areálem než teď. O část nemovitosti má dlouhodobě zájem obec Kamenice. Její vedení jedná s úředníky o bezúplatném převodu. Kolem zámku vede cesta, chodník však chybí, obec má projekt hotový, ale pozemek patří státu. Kromě chodníku chce Kamenice získat i další část zámeckého areálu pro školku. Jednání se státem pokračují.
před 9 hhodinami

Tichý hrdina odboje. František Moravec se narodil přesně před 130 lety

Přesně před sto třiceti lety se narodil brigádní generál František Moravec. Jako šéf tajné služby byl mozkem operace vedoucí k likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha. Výrazně tak přispěl k uznání československé exilové vlády a zrušení mnichovské dohody. Po únoru 1948 musel znovu uprchnout na Západ. V roce 2022 se do země, kterou pomáhal zachránit, vrátil. Jeho ostatky spočinuly v rodné Čáslavi. Dnes patří k legendám vojenského zpravodajství.
před 9 hhodinami

„Cítil jsem, že mi ochrnulo tělo.“ S létem přibývá úrazů po skocích do mělké vody

S létem v Česku opět přibývá těžkých úrazů po skocích do mělké vody. Jen na jihu Čech se v červenci staly tři takové případy. Z toho dva o minulém víkendu. Pro zraněné lidi tyto úrazy končí často poraněním krční páteře, porušením míchy a někdy také ochrnutím.
před 9 hhodinami

Benzen v Hustopečích musíme odčerpat do zimy, řekl Hladík

Více než polovina uniklého benzenu z cisteren v Hustopečích nad Bečvou je stále v přírodě. Potřebujeme zvládnout odčerpat maximum do zimy – jakmile klesne teplota, benzen tuhne a pak už to nepůjde, uvedl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zhruba sto tun benzenu se už podle něj odvezlo. Ministr předpokládá, že se sanace během letních měsíců výrazně zrychlí. Zároveň dodal, že přes zasažené území jezdí železniční doprava a bylo prioritou ji obnovit.
před 9 hhodinami

Soud zastavil trestní stíhání pohraničníka Muzikáře

Obvodní soud pro Prahu 1 zastavil trestní stíhání bývalého zástupce náčelníka pohraniční stráže Jana Muzikáře. Podle lékařského posudku trpí jednadevadesátiletý muž demencí a není schopný chápat účel trestního řízení. ČT to sdělil zástupce obětí a pozůstalých Lubomír Müller. Státní zástupkyně může proti rozhodnutí podat stížnost. Muzikáře vinili žalobci z toho, že pod jeho vedením pohraničníci zranili a usmrtili několik lidí snažících se za komunismu o přechod státní hranice.
před 11 hhodinami

Dívám se na to trochu jinak, debata s vládou o Gaze přijde, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel předpokládá debatu s vládou o stanovisku Česka v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy. Tuzemsko se nepřipojilo ke skupině 29 zemí, které tento týden ve společném prohlášení vyzvaly k okamžitému zastavení války a odsoudily zabíjení civilistů i zadržování izraelských rukojmí teroristickým hnutím Hamás. Zástupci vlády později řekli, že je potřeba situaci v Pásmu Gazy stabilizovat a že civilistům je nutné doručovat humanitární pomoc. Co se převodu téměř miliardy korun z rozpočtu ministerstva obrany na platy hasičů a policistů týče, vládní rozhodnutí prezident označil za „nesystémové řešení“.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...