Komu lidé přispívají na konspiračním webu? Peníze zřejmě plynou k člověku s exekucemi

Nahrávám video

Reportéři ČT se pokusili vypátrat, kdo vyrábí obsah pro jeden z konspiračních webů Aeronet. O vlastnické struktuře webu nelze z veřejně dostupných zdrojů zjistit vůbec nic, stejně jako o lidech, kteří za ním stojí. Určité stopy ale vedou v peněžních tocích. Ukázalo se, že jediným příjemcem všech peněz, které Aeronet vybírá od svých čtenářů, je totiž čtyřicetiletý Marek Pešl z Branišova v jižních Čechách. Pozoruhodné je, že se po něm slehla zem a ani příbuzní nevědí, kde se skrývá. Důvodem k jeho skrývání jsou ale spíš exekutoři než konspirační články.

O tvůrcích webu Aeronet ani vlastnické struktuře fakticky není jasno. Když zhruba před rokem zjišťoval časopis Respekt, jak se to má s údajným sídlem redakce v holandském Eindhovenu, redaktor časopisu Ondřej Kundra našel průmyslový dům na předměstí, pro jehož majitele bylo překvapení, že nějaký dezinformační server uvádí svoje sídlo v tomto místě.

Za šéfredaktora Aeronetu se pak označuje někdo, kdo sám sebe nazývá zkratkou VK, což znamená „vedoucí kolotoče“.

Ti, co vás nejvíce uráží, co z vás dělají toho největšího pitomce, tak ti jsou vždycky anonymní, ti se nikdy nepodepíší. Je to taková součást i lidské vlastnosti. Čím méně jsem dohledatelný, tím jsem statečnější a tím jsou moje názory radikálnější.
Andor Šándor
poradce a analytik v oblasti bezpečnosti

Reportéři ČT spolu s časopisem Respekt tak pátrali dál. Aeronet uvádí, že je plně financovaný z darů od svých čtenářů. Na svých stránkách své příznivce soustavně vyzývá, aby posílali peníze na uvedené účty u českých a slovenských bank.

Všechny účty Aeronetu jsou vedené na jméno Mariána Rohályho z Havířova. Ten však tvrdí, že účty pouze založil na žádost někoho z Aeronetu, s kým se seznámil na sociální síti. Jeho jméno prý nezná. Podle všeho se skutečně jedná o takzvaného bílého koně. Účty jsou sice vedené na Rohályho jméno, nemá k nim ovšem žádná dispoziční práva.

Jediným příjemcem všech peněz, které Aeronet vybírá od svých čtenářů, je někdo úplně jiný. Čtyřicetiletý Marek Pešl z Branišova v jižních Čechách. Ve svém rodišti, kde má stále uvedené trvalé bydliště, ale k nalezení není. Místní i příbuzní si dokonce myslí, že už ani nežije. Od roku 2003 o něm nemají žádnou zprávu, přestože s nimi po smrti své matky bydlel.

Podle jeho bratrance Jana Kramla měl snahu jet do Ameriky, a když se vrátil, začala ho hledat policie. „Vlastně dá se říct, že od té doby nějak zmizel,“ prohlásil Kraml.

Exekuce v Česku a další podnikání na Slovensku

Důvodem Pešlova zmizení mohly být dluhy. Pár měsíců poté byl dům v Branišově, který zdědil po své matce, prodán v exekuci kvůli dluhu u mobilního operátora. Další exekuce na něj v místě jeho rodiště probíhala i teď. O své poslední dědictví, dva kusy lesa za obcí, přišel kvůli dluhu bezmála sto tisíc u zdravotní pojišťovny. Navíc se ukázalo, že v současnosti na něj probíhají další čtyři exekuce za statisíce korun.

V posledních pár letech se Pešl pokoušel neúspěšně podnikat na Slovensku. Při registraci do slovenského obchodního rejstříku uvedl pokaždé jinou adresu trvalého bydliště v Plzni. V současnosti vlastní Marek Pešl na Slovensku firmu Megaton media, která by měla sídlit na adrese v Bratislavě. Podle slovenského novináře Eugena Kordy firma měla v místě schránku, ale fyzicky tam nebyla.

Marek Pešl by se mohl v současnosti skrývat před českými exekutory na Slovensku, čemuž nasvědčuje fakt, že si podle dokumentů, které získali Reportéři ČT, nechává peníze vybrané od čtenářů Aeronetu na účet u české banky přeposílat na své účty na Slovensku. Zároveň je na stránkách Aeronetu průběžně zveřejňováno, kolik je daný měsíc vybráno s tím, že pokud se nepodaří vybrat zhruba třináct set eur, další měsíc web zprávy svým čtenářům nebude moct přinést. Tuto částku, jak sami uvádějí, se zatím každý měsíc podařilo vybrat.

„Neodpovídá to ani hypotetickým reálným nákladům pro provoz tohoto webu. Je tudíž téměř nepochybné, že tyto peníze jsou klasickou výdělečnou činností člověka nebo lidí, kteří za tímto webem stojí,“ uvedl Korda.

„V obecné rovině mohu říci, že v každém případě se jedná o zdanitelný příjem. Pokud by se jednalo o soustavnou činnost, která vykazuje znaky podnikání, pak by se tento příjem zdaňoval jako příjem z podnikání. V opačném případě by se jednalo o ostatní příjem, který však také podléhá zdanění,“ upozorňuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Slovenská spořitelna už dokonce účet Aeronetu pro podezření z nekalých praktik zrušila. Financováním Aeronetu se teď zabývají i české finanční instituce.

Do ukrajinské krize byl Aeronet o IT technologiích

Aeronet se od dalších stejně se profilujících konspiračních a proruských webů liší tím, že pouze nepřebírá informace z jiných médií, které pak interpretuje svým způsobem, ale pravidelně také vytváří svoje vlastní dezinformace jako konspirační teorie.

Například o Lence Dusilové, která na předávání hudebních cen Anděl vystoupila s prohlášením kritizujícím prezidenta Miloše Zemana, napsali, že pomáhá americké ambasádě a že si tím zaplatila turné v USA. „Článek je lživý a poškozuje renomé více subjektů včetně mého jména a je právně napadnutelný. K tomu manifestu jsme se rozhodli absolutně ze svobodné vůle,“ uvedla Dusilová.

Dříve se přitom Aeronet politikou nezabýval. Ještě před ukrajinskou krizí v roce 2014 to byla uzavřená platforma, kde její členové diskutovali výhradně o novinkách v oblasti IT technologií. Potom došlo k zásadnímu obratu, web se otevřel pro veřejnost a začal šířit výhradně proruskou propagandu. Články jsou zaměřené proti Evropské unii a NATO, což jsou podle nich jen loutky americké politiky. Naopak chválí politiku Vladimira Putina a českého prezidenta Miloše Zemana.

„Domnívám, že za tím stojí jaksi oficiální ruské kruhy, že to není zájem nějakých malých skupin nebo nějakých politických hnutí,“ míní senátor a bývalý ředitel civilní rozvědky František Bublan (nestraník za ČSSD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 40 mminutami

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 10 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 11 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 11 hhodinami

Osobnosti, témata i strany, příběhů bude hodně, říkají experti o volbách

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.
před 14 hhodinami

Policie vyzývá uživatele systému Bakaláři, aby zkontrolovali zabezpečení účtů

Policie vyzvala uživatele informačního systému Bakaláři, který slouží ke komunikaci školy s žáky a rodiči, aby si zkontrolovali zabezpečení svých účtů. Reaguje tím na situaci z tohoto úterý, kdy neznámý pachatel pravděpodobně prolomil účet studenta a jeho jménem poslal do jedné pražské školy výhrůžnou zprávu. Společnost provozující systém Bakaláři uvedla, že situaci řeší a spolupracuje s policií i školami.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.