Odstupující ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a senátorka za ČSSD Eva Syková je rozhodnutá bránit se žalobou proti institucím i lidem, kteří podle jejího vyjádření rozpoutali kauzu, v jejímž důsledku rezignovala na svůj post v čele špičkové vědecké instituce. Uvedla to v pořadu ČT Události, komentáře.
Podám žalobu na instituce a lidi, kteří rozpoutali moji kauzu, oznámila Eva Syková
„Budu se samozřejmě bránit a budu se bránit i soudní žalobou na poškození dobrého jména. Nebude to proti předsedovi Akademie věd Jiřímu Drahošovi ani proti premiéru Sobotkovi, ale proti institucím a lidem, kteří vyvolali tuto kauzu. Jsou to někteří kolegové, kteří ji záměrně iniciovali,“ uvedla Eva Syková.
Dlouholetá šéfka ústavu a senátorka čelí kritice kvůli přijímání peněz od pacientů za účast v klinické studii týkající se léčby kmenovými buňkami. Na případ upozornili Reportéři ČT.
K rezignaci na místo ředitelky vyzvali Evu Sykovou premiér Bohuslav Sobotka a předseda Akademie věd Jiří Drahoš. „Neřekli žádné dlouhé zdůvodnění. Pracuji ve vědě čtyřicet pět let, publikovala jsem přibližně šest set publikací a mám okolo desíti tisíc citací. Jsem tudíž známá ve světě a výsledky mé práce jsou i v učebnicích,“ sdělila Eva Syková. „Takže bych očekávala, že to se mnou bude více diskutováno a že ty důvody budou se mnou více probrány.“
Jsou to vědci i lékaři, míní Syková
Senátorka a vědkyně už dříve uvedla, že cítí tlak od některých lidí, kteří zpochybňují léčbu kmenovými buňkami a snaží se tuto metodu brzdit. Odmítla však uvést konkrétní jména. „Jsou to někteří vědci a někteří lékaři,“ sdělila pouze.
19 minut
Události, komentáře: Eva Syková chystá žalobu
Podle Evy Sykové už od roku 2007 tito lidé soustředěně útočí proti aplikaci kmenových buněk v medicíně a označují ji jako něco, co není dostatečně vědecky zdůvodněno. „Začalo tu už dávno před tím, než jsme z peněz Evropské unie vystavěli biomedicínské centrum, jehož náplní je právě výzkum kmenových buněk a jeho aplikace v praxi,“ uvedla.
Vědecký tým lékařky, který v nemocnici v pražském Motole provádí experimentální léčbu nemoci známé jako ALS, si nechával od svých pacientů za terapii kmenovými buňkami vyplácet 150 tisíc korun jako sponzorský dar. Účast na studii je přitom ze zákona bezplatná, vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění se navíc dosud nepodařilo prokázat. Vedení Motola chystá žalobu na porušení dobrého jména.
Podle vědkyně jde o mediální lynč
Syková tvrdí, že žádný pacient za svou účast v klinické studii neplatil. „Stát ovšem nikdy neřekl, kde se mají finanční prostředky na takovou studii sehnat. Kdyby totiž nešlo o nemoc s tak vážným průběhem, tak bychom nikdy nezkoušeli postup urychlit a zde jsme neměli jinou možnost než sehnat finance na realizaci studie,“ popsala.
A co tedy rozhodlo o tom, že nakonec na místo ředitelky Ústavu experimentální medicíny sama rezignovala?
„Přivedl mě k tomu mediální lynč, který v té věci byl vytvořen. Poškozoval dobré jméno Ústavu experimentální medicíny. Byla jsem ředitelkou zvolena čtyřikrát a po ta čtyři období se mnou zřejmě byli pracovníci spokojeni, protože mne tolikrát zvolili. Usoudila jsem však, že nyní by neměli klid ke své práci, kdybychom dále tuto situaci hrotili. A také já potřebuji klid k práci,“ řekla v Událostech, komentářích Eva Syková.
Jednasedmdesátiletá vědkyně Eva Syková je autorkou více než 600 publikací a spoluautorkou několika patentů. V minulosti působila ve Fyziologickém ústavu ČSAV, Ústav experimentální medicíny vedla od roku 2001. V říjnu 2012 se dostala za ČSSD do Senátu a v září před dvěma lety se stala i poradkyní premiéra pro vědu a výzkum.
Jako lékařka se věnuje biomedicíně (oboru neurovědy) a její specializací je
výzkum chorob mozku a míchy. V posledním desetiletí se intenzivně zabývá výzkumem kmenových buněk. Podporuje rozvíjející se vědní obor – regenerativní medicínu.
V roce 2008 se Syková neúspěšně ucházela o místo předsedkyně Akademie věd ČR. Ve volbě prohrála s Jiřím Drahošem. Před rokem se o ní spekulovalo jako o možné nástupkyni odvolaného ministra školství Marcela Chládka.
Eva Syková
