Praha - Německo si je vědomo historické odpovědnosti za masakry v Lidicích a Ležákách, sdílí bolest nad obětmi. V dopise k 70. výročí vyhlazení Lidic a Ležáků to prezidentovi Václavu Klausovi napsal jeho německý protějšek Joachim Gauck. Teroristické činy při vyhlazení českých obcí ho naplňují hlubokým zármutkem a studem, uvedl. Prezident Václav Klaus dopis chápe jako pozitivní gesto vůči Česku. Rovněž starostka Lidic Veronika Kellerová si Gauckových slov velmi váží. Podle ní jde o gesto smíření.
Gauck v dopise rovněž připomněl odvahu Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše a dalších, kteří se podíleli na atentátu na zastupujícího řísského protektora Reinharda Heydricha. Právě jeho smrt byla příčinou německé brutální odvety. „Jejich život a jejich odpor proti okupaci a brutální diktatuře jsou povzbuzením pro náš vlastní život. Svět potřebuje takové příklady,“ píše v dopise Gauck. Německý prezident své psaní uzavřel tím, že Češi a Němci jsou dnes partnery a přáteli ve svobodné Evropě, která se cítí zavázaná lidským právům a svobodě.
Klaus Gauckovi v reakci napsal, že si dopisu velmi váží a že ho chápe jako pozitivní gesto vůči Česku. „I mně leží na srdci co nejlepší vztahy mezi našimi zeměmi, a proto jsem Váš dopis přijal jako významný signál k jejich dalšímu upevnění a prohloubení,“ napsal svému německému protějšku Klaus.
Přeživší z Lidic:
Poměrně překvapen byl zprávou o dopise německého prezidenta Pavel Horešovský, který je jedním z 13 žijících lidických dětí. Jeho otce nacisté zastřelili, matka strávila válku v koncentračním táboře. Podle něj by však byla na místě oficiální omluva za vyhlazení obce.
„Je to 70 let, co se to tady stalo. Kdyby ta omluva přišla, bylo by to v pořádku. Bez té omluvy se dá žít, žijeme bez ní už 70 let, ale když už o tom začínají mluvit, bylo by na místě to udělat oficiálně,“ řekl Horešovský.
Německá strana deklarovala odpovědnost Německa za nacistické zločiny a lítost nad utrpením, které bylo způsobeno Čechům, v česko-německé deklaraci z roku 1997. V poslední době se k německé okupaci českých zemí vyjádřil například v listopadu 2010 tehdejší německý prezident Christian Wulff. „Němci způsobili Čechům v době okupace nevýslovné utrpení a nikdy na to nesmějí zapomenout,“ řekl.
Výročí spojená s druhou světovou válkou nicméně v posledních letech ve vstřícná gesta mezi Klausem a německými politiky nevyústila. Před dvěma lety Klaus prohlásil, že poválečné násilí Čechů na Němcích bylo nesrovnatelně menší než násilí páchané nacisty na okupovaných územích. Loni v červnu odmítl s odkazem na výročí lidické tragédie výzvu sudetských Němců, aby se omluvil za jejich poválečné vysídlení z Československa.
Respektovaný a populární Gauck se stal německým prezidentem letos v březnu, poté co musel kvůli skandálu odstoupit Christian Wulff. Gauck byl před pádem komunismu spoluzakladatelem protestního protirežimního hnutí v Meklenbursku. Stal se členem a mluvčím rostocké organizace Nového fóra, jež zastřešovalo činnost opozičních skupin v tehdejší NDR. Dvaasedmdesátiletý evangelický teolog byl také prvním šéfem úřadu pro dokumentaci činnosti někdejší tajné východoněmecké policie Stasi.
