183 poslanců řeklo ANO stíhání Ratha pro korupci

Praha – Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s vydáním poslance Davida Ratha k trestnímu stíhání. Pro hlasovalo 183, dva hlasovali proti a pět poslanců se zdrželo a jeden (David Rath). Poslanec David Rath (dříve ČSSD) tak může být dál stíhán pro podezření z korupce související s opravou buštěhradského zámku. Někdejší středočeský hejtman David Rath obviněný z převzetí sedmimilionového úplatku předtím promluvil o svém případu na plénu sněmovny. Mandátu se vzdát odmítl, zároveň popřel, že by vzal úplatek. Po projednání prvního bodu projednají poslanci ještě církevní restituce. Poslanci si proto odhlasovali, že budou v případě potřeby jednat i po půlnoci. Poslanci ještě před hlasováním zamítli návrh Jiřího Paroubka, aby na plénu vystoupil advokát Davida Ratha Adam Černý.

Proti Rathovu stíhání byli jen Pavel Ploc (ČSSD) a nezařazený Jaroslav Škárka, jenž byl sám nepravomocně odsouzen pro podezření z podvodu v korupční aféře ve Věcech veřejných. Pět poslanců se hlasování zdrželo. Rath nehlasoval. Hned po rozhodnutí ho policisté zase odvedli.

Adam Černý, advokát Davida Ratha:

Je zvláštní, že jsem nemohl vstoupit, když v této věci existuje precedens. Navíc by poslancům podle svých slov mohl sdělit další argumenty a věc tak více objasnit.

Kvůli Rathově účasti na veřejném zasedání dolní komory sněmovna změnila zasedací pořádek. Poslanec tak neusedl do řad sociální demokracie, ale ke stolku parlamentních zpravodajů proti poslaneckým lavicím v blízkosti vládních lavic. Doprovází jej tříčlenná eskorta v civilu, pouta na rukou Rath nemá.

Předseda mandátového a imunitního výboru a Rathův bývalý stranický šéf Bohuslav Sobotka v úvodu rekapituloval práci výboru v Rathově případu. Poté zahájila místopředsedkyně sněmovny Vlasta Parkanová všeobecnou rozpravu. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc záhy odsoudil hysterii, která se kolem Davida Ratha rozpoutala. „K čemu ty zbraně? Znamená to, že někdo, kdo pozdraví Davida Ratha nebo projde kolem něj, bude zastřelen?“ Podle Tejcova vyjádření nemá takové zacházení ani norský atentátník Breivik.

Rath: Úplatek jsem nevzal, mandátu se nevzdám

Obdobně se ve svém projevu vyjádřil i sám Rath. „Ještě se nestalo, aby na půdě Poslanecké sněmovny seděli ozbrojení policisté, posouváme se z parlamentní demokracie do policejní demokracie,“ uvedl někdejší čelný představitel ČSSD a dnes nezařazený poslanec, který se krátce po zatčení přirovnal k vězněné ukrajinské expremiérce Juliji Tymošenkové. Poslaneckého mandátu se vzdát odmítl; uvedl, že pro něj představuje jedinou možnost, jak vyvrátit dezinterpretace, které se kolem jeho případu rozšířily a které údajně dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová záměrně nevyvracela.

David Rath:

„Byl jsem připraven vzdát se i poslaneckého mandátu. V okamžiku, kdy mě vsadili do vazby, uvědomil jsem si, že to není možné. Nežijeme v kulturní zemi, kde by vazba odpovídala tomu, co říká trestní zákon. Žijeme v zemi, kde je vazba novodobá tortura. Lámání, týrání lidí.“

Podrobnosti o Rathově projevu sledujte v online přenosu, nebo ve shrnujícím článku věnovaném jeho promluvě zde.

  • David Rath ve sněmovně zdroj: ČT24
  • David Rath při projevu v Poslanecké sněmovně zdroj: ČT24

Na Rathovu podporu s relativizujícím projevem vystoupil i někdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek. Upozornil na to, že zatímco proti Rathovi postupovala sněmovna jednotně a rázně; zejména předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) usilovala podle Paroubka o Rathovu rezignaci. „Když rezignovat, pak tedy všichni, vážená paní předsedkyně. Aby náhodou nehrozilo použití dvojího metru,“ konstatoval Paroubek s odkazem na to, že nepravomocně odsouzený Vít Bárta nadále zasedá v poslanecké lavici. 

Restituce, druhé horké téma sněmovny

Poslanci by měli ještě dnes jednat také o vyrovnání státu s církvemi, pomalejším růstu penzí a rozpočtovém určení daní. Rozhodli o tom v úvodu schůze na návrh předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury s tím, že sněmovna může jednat i po půlnoci.

Vládní návrh na majetkové vyrovnání s církvemi čeká druhé čtení, kdy je možné podávat pozměňovací návrhy. Církve by podle vládního návrhu zákona měly dostat zhruba polovinu svého někdejšího majetku v hodnotě kolem 75 miliard, který je ve vlastnictví státu. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun během příštích 30 let. Novela o nižším růstu důchodů kvůli snižování rozpočtového deficitu počítá s tím, že penze se budou po příští tři roky valorizovat o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálných mezd. V prvním čtení by měli poslanci ještě dnes projednat vládní návrh novely rozpočtového určení daní. Podle ní příjmy většiny menších měst a obcí stoupnou, naopak velká města dostanou o 1,1 miliardy korun méně.

Neuspěl návrh předsedy NS-LEV 21 Jiřího Paroubka, aby ministr financí a ministr pro místní rozvoj informovali sněmovnu o tom, jaká opatření vláda přijme, aby obnovila možnost čerpání peněz z evropských fondů. Sněmovna neschválila ani návrh předsedkyně klubu VV Kateřiny Klasnové, aby poslanci v pátek projednali jako první dva body návrhy rozšiřující kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu.

Výběr případů, kdy byli zákonodárci zbaveni imunity:


Josef Krejsa (poslanec)

- Poslanec za SPR-RSČ Josef Krejsa byl v roce 1997 zbaven imunity hned dvakrát - v únoru za údajné výtržnictví při česko-německém pietním aktu v Terezíně v roce 1994 a v červenci za články s protiromskou tematikou. Obžalobu z výtržnictví zastavila v únoru 2008 obecná amnestie prezidenta republiky a za články byl v listopadu 1998 potrestán soudním příkazem.

Miroslav Sládek (poslanec)

- V únoru 1997 sněmovna zbavila imunity předsedu SPR-RSČ Miroslava Sládka, a umožnila tak jeho trestní stíhání za protiněmecké výroky, jež pronesl na demonstraci při podpisu česko-německé deklarace. V říjnu 1998 byl Sládek zproštěn obžaloby a žalobce se neodvolal.

Rudolf Šmucr (poslanec)

- V únoru 1997 byl zbaven imunity poslanec SPR-RSČ Rudolf Šmucr, který se spolu s Krejsou údajně dopustil výtržnictví při pietním aktu v Terezíně. V dubnu začal obžalobu projednávat soud, v únoru 2008 jí však zastavila obecná amnestie prezidenta republiky.

Alexandr Novák (senátor)

- V listopadu 2003 vydala horní komora k trestnímu stíhání senátora ODS Nováka, podezřelého ze zneužití pravomoci veřejného činitele a přijímání úplatku. Případ dosud není uzavřen, v prosinci 2010 mu uložil okresní soud za přijetí úplatku dvouletou podmínku a pětimilionovou pokutu. Novák se odvolal.

Vladimír Železný (senátor)

- V lednu 2003 senátoři vydali k trestnímu stíhání tehdejšího šéfa televize Nova Vladimíra Železného, který čelil podezření z poškozování věřitele a z daňových deliktů. Železný byl poté v roce 2004 zvolen do Evropského parlamentu, a probíhající soudní proces byl tak přerušen. Policie znovu požádala o zbavení imunity, Evropský parlament jí v říjnu 2005 vyhověl a soudy poté řešily několik Železného kauz. V kauze krácení daní při dovozuobrazů ze zahraničí dostal Železný dvouletý trest vězení s dvouletým podmíněným odkladem.

Vladimír Doležal (poslanec)

- V prosinci 2005 vydala sněmovna k trestnímu stíhání Vladimíra Doležala (ODS), kterého policie vinila ze zprostředkování úplatku. Obvodní soud Doležala nejprve třikrát osvobodil, odvolací senát však kauzu vždy vrátil k novému projednání. V roce 2010 pak pražský městský soud uložil exposlanci ze nepřímé úplatkářství stotisícový peněžitý trest, rozsudek ale zrušil Nejvyšší soud. Loni v létě pak uložil městský soud Doležalovi stejný peněžitý trest, ale tentokrát za pokus o podvod.

Josef Vondruška (poslanec)

- V září 2007 sněmovna zbavila imunity poslance KSČM Josefa Vondrušku, který je podezřelý, že za minulého režimu jako vězeňský dozorce týral vězně. Loni v dubnu Okresní soud v Liberci Vondrušku zprostil obžaloby, v prosinci pak hradecký krajský soud verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání.

Pavel Trpák (senátor)

- V lednu 2009 Senát zbavil imunity Pavla Trpáka (ČSSD), který čelil podezření, že jako porodník pochybil u porodu v trutnovské nemocnici; chlapec krátce poté zemřel. Krajský soud v Hradci Králové jej ale loni v prosinci zprostil obžaloby. Předtím okresní soud Trpákovi opakovaně uložil podmíněný trest.

Petr Wolf (poslanec)

- V listopadu 2009 vydala sněmovna k trestnímu stíhání nezařazeného poslance Petra Wolfa (dříve ČSSD) kvůli podezření z úvěrového podvodu, zkreslování údajů o stavu hospodaření a z porušování autorských práv. Letos v lednu pak ostravský krajský soud poslal exposlance za zneužití státní dotace do vězení na pět let. Rozsudek je nepravomocný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 5 hhodinami

Armáda nabírá nové posily

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.
před 6 hhodinami

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 15 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 16 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 23 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
včera v 11:08

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:30

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
včera v 09:00
Načítání...