Pro práci s jádrem bude v Česku potřeba bezpečnostní prověrka

Sněmovna schválila nový atomový zákon, který zpřesňuje technické požadavky a pravidla pro provoz stávajících a spouštění nových bloků jaderných elektráren. Bezmála tři tisíce lidí pracující v jaderné energetice také budou muset nově získat bezpečnostní prověrku.

Přijetí novely atomového zákona představuje v oboru výraznou změnu, protože až dosud platila zastaralá norma z roku 1997, nový zákon navíc vstřebává i evropské směrnice. Podle vlády zpřesnění technických a procesních pravidel státní správě umožní efektivnější rozhodování při umisťování, výstavbě a provozu případných nových jaderných bloků.

Norma také v souvislosti s jádrem stanovuje takzvané „citlivé činnosti“, které podléhají zákonu o ochraně utajovaných skutečností. Osoby, které budou tyto citlivé záležitosti vykonávat, musí projít bezpečnostní prověrkou.

Národní bezpečnostní úřad tak podle kabinetu čeká rozsáhlé prověřování, kdy si pod lupu bude muset vzít nejméně 2700 osob. A protože tuto zátěž podle kabinetu ve svém současném složení nezvládne, rozšíří své řady asi devět nových zaměstnanců. Další náklady pro státní rozpočet by ale nový atomový zákon podle vlády už přinést neměl.

Za možné jaderné úložiště dostanou obce víc

Poslanci schválili návrh výboru pro životní prostředí, který zvyšuje jednorázový příspěvek obcím z jaderného účtu za to, že v jejich katastru bylo stanoveno chráněné území pro ukládání jaderného odpadu do podzemí. Vláda navrhla původně 30 milionů korun, výbor tuto částku zvýšil až na 50 milionů korun.

Neuspěl poslanec Václav Zemek (ČSSD), který chtěl ze zákona vypustit tresty pro vlastníky obytných budov, v nichž byla zjištěna vysoká hodnota radonu. Tito vlastníci jsou podle zákona povinni učinit potřebná opatření k nápravě, a pokud je nesplní, navrhla vláda až čtvrtmilionovou pokutu. Zemek chtěl ustanovení o pokutě vypustit, povinnost přijmout opatření by ale zůstala.

Sněmovna naopak schválila návrh Jana Birkeho (ČSSD) na snížení sazby pravidelného poplatku pro původce jaderného odpadu, který provozuje jadernou elektrárnu. Poplatek se má vypočítat jako sazba násobená množstvím vyrobené elektřiny v megawatthodinách. Vláda původně navrhla, aby sazba činila až 80 korun za megawatthodinu, Birkeho návrh ji ale stanovil přesně na 55 korun.

Vydáno pod