Koalice se shodla s odbory: Zdravotníkům přidáme na platech deset procent

Špičky vládní koalice se s odboráři shodly na tom, že platy ve zdravotnictví od Nového roku vzrostou o deset procent. Navýšení mezd má zlepšit nedostatek sester a lékařů v českých nemocnicích. Sobotkův kabinet bude nyní zvažovat, kde dodatečné peníze sežene. V úvahu by mohlo připadnout navýšení plateb za státní pojištěnce, které by mělo nárůst sanovat. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce hledat úspory hlavně uvnitř resortu.

Zoufale nám chybí zdravotní sestry a lékaři. Je potřeba, aby lidé, kteří pracují ve zdravotnictví, měli šanci na vyšší platy. Jinak nám je budou přeplácet z Německa a stále častěji také ze Slovenska.
Bohuslav Sobotka
český premiér

„Je potřeba zvýšit tarifní platy u sester a lékařů od 1. ledna příštího roku o deset procent. Stát na to musí přispět tím, že se budou valorizovat platby za státní pojištěnce,“ prohlásil po jednání předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Obdobně se vyjádřil i vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) i druhý vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Špičky vlády resp. koaličních stran spolu s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD) se kvůli platům ve zdravotnictví sešly se zástupci odborů a krajů a České lékařské komory. 

Nízké platy sester a lékařů podle odborů a profesních organizací vedou k tomu, že odcházejí do zahraničí nebo zcela opouštějí tuzemské zdravotnictví. Česká lékařská komora uvádí, že nemocnice v současnosti zajišťují péči jenom kvůli nadměrným přesčasům a porušují tím zákoník práce; místo 416 hodin ročně mají lékaři tiscí hodin přesčasů, jinak by nefungovala většina nemocničních chirurgií, interen či porodnic.

Opozice s navýšením souhlasí, ne však plošným

V dohodnutém růstu nebude podle vyjádření představitelů stran bránit ani opozice. Poslanec ODS a bývalý prezident lékařské komory Bohuslav Svoboda však v Událostech, komentářích označil plošné přidání o deset procent za komunismus. „Navýšit všem deset procent je špatně, protože i ve zdravotnictví jsou lidé, kteří pracují špičkově, a lidé, kteří pracují hůř. Odměna musí být diferencovaná,“ řekl.

Náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp ovšem upozornil, že ministerstvo chystá motivační systém pro zdravotnická zařízení. Ten by měl spočívat především v tom, že nemocnice ponesou odpovědnost za chyby svých lékařů. „Jestliže lékař nebo zdravotnický personál udělá chybu, většinou se to projeví vedlejšími účinky, respektive komplikací. V tuto chvíli jsou systémy nastaveny tak, že ta komplikace není pro zdravotnické zařízení finanční zátěží. (…) Nebudeme platit komplikace, budou na náklady nemocnice nebo zdravotnického zařízení,“ řekl náměstek.

Odkud brát?

Rezervy takového objemu, aby vyřešily platy zdravotníků, ve zdravotnictví rozhodně nejsou.
Martin Engel
předseda Lékařského odborového klubu

Jednání potvrdilo, že na zvyšování platů zdravotnického personálu panuje shoda; spor se ale vede o zdroje. Ministr zdravotnictví Němeček navrhuje nárůst odvodů státu o 9,88 miliardy a žádá o další podporu státní kasu. „Minimální posílení zdrojů zdravotnictví o čtyři miliardy je nutné, bez toho to nemůžeme udělat. U ministerstva financí ale narážíme,“ prohlásil ministr zdravotnictví.

Andrej Babiš totiž nárůst lékařských a sesterských platů sice podporuje, chce na něj ale uvolnit jenom dvě miliardy – vedle devíti, které se vyberou na odvodech – protože má za to, že se úspory dají najít i v samotném systému, jejž v minulosti opakovaně označil za černou díru

„Resort dostane navíc jedenáct miliard. Na desetiprocentní navýšení stačí šest miliard,“ uvedl ministr financí po aktuálním jednání a vyzval Němečka, aby přesně uvedl, jak peníze rozdělí. Po šéfovi zdravotnictví také chce, aby provedl analýzu situace v personálním zabezpečení nemocniční péče v jednotlivých krajích.

Kam peníze zmizely, však již vzkázaly vládě pravicové strany, které vládly v minulosti. „Zrušili jsme 30korunový poplatek. Je to směšná suma, ale chybí,“ poukázal Bohuslav Svoboda.

Svatopluk Němeček řekl, že padl návrh, aby peníze určené na zvýšení platů, vzal někomu jinému. To však nechce. „Mohli bychom udělat to, že to nedáme onkologicky nemocným pacientům na nové léky, že nezařadíme nemocné s roztroušenou sklerózou do nejmodernější léčby nebo to vezmeme praktickým lékařům. Ale myslím, že to řešení není,“ řekl ministr v rozohovoru pro ČT.

Kubek: Změna platů nestačí

Úkol navíc ministr zdravotnictví dostal i od premiéra. Do půle měsíce má vládě předložit akční plán, ve kterém uvede, co je stávající kabinet schopný do konce volebního období pro situaci ve zdravotnictví udělat. Vláda tím částečně vychází vstříc lékařské komoře, která po krizovém plánu pro české zdravotnictví volá už řadu týdnů.

Její prezident Milan Kubek akcentoval, že desetiprocentní nárůst není sám o sobě řešením „problémů, které se ve zdravotnictví vrství mnoho let“. „Není možné problémy ve zdravotnictví redukovat na jednorázové zvyšování platů, problémy jsou opravdu hluboké,“ podotkl.

Také podle šéfa Lékařského odborového klubu Martina Engela lékaři potřebují lepší výhled do budoucna, nejen zvýšení platů. „Je to také o tom, aby se vrátila do zdravotnictví část sester, které dnes pracují třeba v supermarketech nebo si našly práci jinde za vyšší platy, než mají ve zdravotnictví,“ dodala předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Ve zdravotnictví jsme zůstali na půli cesty mezi socialismem a kapitalismem a přiblížili se k Balkánu. Pokud chcete uspět, nestačí jen to, že děláte dobrou medicínu, ale ještě musíte znát správné lidi a umět se dostat k penězům.
Pavel Vepřek
zdravotnický expert ze sdružení Občan

Obdobně ve vysílání ČT24 hovořil i zdravotnický expert ze sdružení Občan Pavel Vepřek: „Nevím, jestli šedesát korun navíc na státního pojištěnce je to pravé ořechové, co zdravotnictví pomůže. Není zde chuť k prosazení vize. Černá díra je spíš v tom, že naše zdravotnictví nemá zrovna ideální strukturu a řada lékařů nebo sestřiček pracuje v zařízeních, která by zde vůbec neměla existovat.“

Lékaři
Zdroj: ČT24
Zdravotní sestry
Zdroj: ČT24

Největší problém je nedostatek sester

K největším problémům, se kterým se zdravotnictví bezprostředně potýká, je nedostatek sester, asistentů a pomocného personálu. Například v Karlovarské krajské nemocnici chybí podle mluvčího Vladislava Podrackého na interně „minimálně čtyři zdravotní sestry a čtyři zdravotní asistenti, aby byla situace optimální“. Tišnovská nemocnice potom musela kvůli nedostatku sester omezit provoz.

I samotný Sobotka navíc uvedl, že je potřeba rychle odsouhlasit zákon o vzdělávání lékařů a sester; ty musejí mít v současné době vysokou školu, nově by jim stačila roční nástavba, čímž by se stavy sestřiček mohly opět zvýšit. Finanční podporu přislíbil premiér i lékařským fakultám, jejichž kapacita podle něj není dostatečná – hlavně s ohledem na to, že stárne generace praktiků, které nemá kdo nahradit, a obtíže zdravotnictví tak mohou být vleklé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident pojede na summit NATO, v čele delegace bude premiér, oznámil Babiš

V čele české delegace na summit NATO bude premiér, oznámil po jednání vlády její předseda Andrej Babiš (ANO). Potvrdil zároveň, že na summit byl akreditován i prezident Petr Pavel. Doplnit na seznam Pavla uložil vládě Ústavní soud. Pro prezidenta Pavla schválil kabinet jeho vlastní let do Ankary. Vláda také řešila regulaci cen pohonných hmot, pokračovat mají do 19. července.
02:12Aktualizovánopřed 11 mminutami

„Zážitkové násilí“ je mezi mladistvými na vzestupu, uvádí úřad

Kriminalita v Česku zůstala loni podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2024. Přibývá ale případů s vysokou agresí, a to především u dětí, řekl mluvčí NSZ Petr Malý. Pravidelně se také začíná objevovat takzvané zážitkové násilí, tedy násilné chování dětí a dospívajících, které vzniká hlavně kvůli touze něco zažít, vyzkoušet si hranice nebo získat adrenalinový pocit. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v pondělí NSZ zveřejnilo.
13:10Aktualizovánopřed 18 mminutami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 1 hhodinou

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 1 hhodinou

NKÚ: Policie stále nemá nové vrtulníky, hangár je v havarijním stavu

Letecká služba Policie ČR (PČR) měla už osm let používat minimálně tři nové lehké vrtulníky. Měly sloužit k zajištění nepřetržité pohotovosti a záchranné služby. Měla mít i nejméně dva velkokapacitní vrtulníky schopné přepravit celé speciální policejní nebo hasičské jednotky. Ještě loni v prosinci ale nemělo ministerstvo vnitra tyto vrtulníky k dispozici. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz, které resort vynaložil na leteckou službu. Peníze na policejní drony vynaložilo vnitro účelně. Ministerstvo v reakci uvedlo, že letecká služba funguje plnohodnotně a že podniká veškerá opatření, aby měla dostatek techniky.
08:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Teplotní rekordy opět padají, podívejte se kde

Na řadě míst v Česku padají i v pondělí dopoledne rekordy pro daný kalendářní den. Novou nejvyšší teplotu pro 29. červen zaznamenali na řadě měřicích stanic Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) už před 11:00. Především jde o místa na Moravě a ve Slezsku, ale týká se to i Jičína. Děje se tak po dosud nejteplejší noci v rámci současné vlny veder, která sužuje nejen tuzemsko, ale i mnoho dalších evropských zemí. V sobotu padl v Doksanech po čtrnácti letech absolutní teplotní rekord pro Česko o hodnotě 40,9 stupně Celsia, který byl v neděli tamtéž o celý stupeň překonán.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali vypískání politiků na festivalu ve Strážnici

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali reakci návštěvníků folklorního festivalu ve Strážnici na účast ministra kultury Ota Klempíře (Za Motoristy) a ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) i vyjádření samotných politiků. Tématem bylo také rozhodnutí Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře, výstražná stávka veřejnoprávních médií, ukrajinské útoky na cíle na Ruskem okupovaném Krymu nebo teplotní rekordy. Pozvání přijali matematik a sociální inovátor Karel Janeček, šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová, hudebník Ladislav Jakl, diplomat a bývalý ministr Karel Kühnl a novinář z Deníku N Filip Titlbach. Debatou provázela Klára Radilová.
před 7 hhodinami

VideoBabiš nechtěl svědka, míní o summitu Hřib. Dle Rajchla bude Pavel tlačit své lidi

Ústavní soud vydal předběžné opatření, kterým vládě nařídil zařadit prezidenta Petra Pavla a jeho doprovod do delegace na summit NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba hodlá vláda na summitu lhát o tom, že v tomto roce splní závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu, a kvůli tomu v delegaci Pavla nechtěla. „Je to zjevně důvod, proč (premiér) Andrej Babiš (ANO) nechtěl od počátku mít svědka u těch jednání, nechtěl mít někoho u toho stolu, kdo bude vědět, že zjevně lže naším spojencům,“ řekl Hřib v Duelu ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Poslanec Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) to odmítl. Pavla označil za „lídra opozice“, kterému půjde o zájmy lidí, kteří budou na summitu v jeho doprovodu. „Pavel tam bude jednoznačně zase jen tlačit své sponzory, své lidi,“ míní Rajchl.
před 7 hhodinami

Evropský pohled