Na letošním Foru 2000 by měl v říjnu vystoupit tibetský duchovní vůdce dalajlama. Nelíbí se to ale čínským diplomatům, kteří požádali ministerstvo zahraničí, aby dalajlamovi buď zabránili přijet, nebo veřejně vystoupit. Píše to týdeník Respekt. U vedení ministerstva ale neuspěli, jejich požadavek nepřijalo. Koncem března do Česka přijede i čínský prezident Si Ťin-pching.
Čína chtěla zamezit vystoupení dalajlamy v Česku, ministerstvo odmítlo
Informaci, že by měl dalajlama v roce 2016 přijet do Prahy, uvedl už loni v létě Český rozhlas – Radiožurnál. Česká delegace ho pozvala v souvislosti s blahopřáním k osmdesátým narozeninám. Dalajlama údajně pozvání přijal.
Podle Respektu ale proti příjezdu a vystoupení dalajlamy na říjnovém Foru 2000 protestují čínští diplomaté, kteří se obrátili na české ministerstvo zahraničí. To je však mělo odmítnout s tím, že v Česku platí svoboda projevu. Není ale jasné, jestli se s dalajlamou setká někdo z politických špiček.
Podle ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) si Čína stěžovala i na uctění památky obětí protičínského povstání v Tibetu českými poslanci, které se uskutečnilo 10. března. V tento den se v Česku každoročně vyvěšují tibetské vlajky. Letos se akce zúčastnilo více než sedm stovek institucí – obcí, krajů či městských částí a přidala se také stovka škol.
Do Prahy se nechystá jenom dalajlama, ale také nejvyšší čínský představitel. Prezident Si Ťin-pching přijede už 28. března. Návštěva by mohla prohloubit ekonomickou spolupráci, plánuje se také podpis strategického partnerství. Čínský prezident by se měl setkat s českým prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) i šéfy obou parlamentních komor.
Dobré vztahy Václava Havla a tibetského duchovního vůdce
Dalajlamu pojilo osobní přátelství s prvním českým prezidentem Václavem Havlem. Poprvé přijel už 2. února 1990 - tehdy ještě do Československa. Návštěva tenkrát vzbudila kritiku Číny, od té doby dalajlama navštívil Prahu ještě několikrát, opakovaně přijel i na konferenci Forum 2000. S Havlem se setkal i krátce před jeho úmrtím v roce 2011.
Dalajlama uprchl do Indie v roce 1959, když čínští vojáci rozdrtili pokus o povstání v Tibetu. Peking na dalajlamu coby držitele Nobelovy ceny za mír z roku 1989 pohlíží jako na separatistu, byť on sám nyní propaguje ve vztazích s Čínou „střední cestu“ – autonomii, ale nikoli nezávislost pro Tibet.
Tibeťané se obávají, že Čína využije otázku nástupnictví dalajlamy k rozštěpení tibetského buddhismu tím, že po smrti současného tibetského duchovního vůdce jmenuje sama jeho nástupce, zatímco exilová tibetská vláda vybere jiného.