Tibetskou vlajku vyvěsilo přes 700 měst, visí i na sněmovně

Tibetské vlajky vyvěsilo přes 700 měst a obcí (zdroj: ČT24)

Více než na sedmi stovkách radnic v Česku i dalších budovách zavlály tibetské vlajky. Akce Vlajka pro Tibet upomíná na protičínské povstání tibetských mnichů v roce 1959. Letos se vlajka Tibetu a také Tchajwanu objevila i na budově Poslanecké sněmovny na pražském Malostranském náměstí. Vyvěsili je poslanci TOP 09 z oken svého poslaneckého klubu. Podle předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) jde o projev politické činnosti, na kterou má právo každý poslanec.

Připojení k akci Vlajka pro Tibet letos ohlásilo přes 740 radnic a také více než sto škol i další instituce. Zavlály i v některých krajských městech. V Hradci Králové ostatně – byť s přestávkou – vyvěšují vlajku již od roku 1996, kdy se akce v Česku konala poprvé. „Pro mě je to symbol všech utiskovaných a okupovaných národů,“ uvedl královéhradecký primátor Zdeněk Fink (HDK).

Na úřadě Královéhradeckého kraje to ale bylo přesně naopak – vyvěšení tibetské vlajky neprošlo koalici ČSSD a komunistů. Vlajka tak nemohla viset na oficiálním stožáru a aktivisté ji přinesli alespoň na nádvoří krajského úřadu. 

Podle opavského primátorského náměstka Josefa Stiborského (KDU-ČSL) má ale i Česko s okupacemi zkušenosti. „Považujeme za zcela přirozené, ba za morální povinnost alespoň takto symbolicky vyjádřit solidaritu Tibetu,“ uvedl.

Kromě vlajek uctila sněmovna Tibet i tichem

Tibetská vlajka se objevila i na budově Poslanecké sněmovny, vedle ní je i vlajka Tchajwanu. „Na protest proti servilnímu textu smlouvy Prahy s Pekingem jsme z oken poslaneckého klubu TOP 09 vedle tibetské vlajky vyvěsili i vlajku Čínské republiky,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Odkázal tak na smlouvu, ve které Praha uznává politiku jedné Číny respektovanou i českou vládou „a uznává, že je Tchajwan nedělitelnou součástí čínského území“.

Předseda sněmovny Jan Hamáček vnímá vyvěšení vlajek na sněmovní budově jako aktivitu, kterou poslanci TOP 09 učinili v rámci svého mandátu. „Každý poslanec má právo na svou politickou činnost a jako takovou chápu i tuto iniciativu,“ řekl Hamáček.

Sinolog: Tibeťané stáli proti lépe vyzbrojené a velmi zkušené čínské armádě (zdroj: ČT24)

Vyvěšení tibetské vlajky na sněmovním paláci podpořil místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) s tím, že „lidovci chystají podobné aktivity“. Dopoledne během jednání potom na žádost lidoveckého ministra kultury Daniela Hermana uctili poslanci oběti tibetského povstání minutou ticha. „Jsou témata, která podle mého přesvědčení spojují všechny lidi dobré vůle. Dnes je 10. březen a je to přesně 57 let od povstání tibetských mnichů, které bylo krvavě potlačeno,“ uvedl ministr.

Zbytečné, míní kritici

Proti minutě ticha protestovali komunističtí poslanci tím, že odešli ze sálu. Označili pietu za provokaci před návštěvou čínského prezidenta v Praze.

I řada dalších politiků ale považuje za zbytečné vyvěšování tibetských vlajek. Poslanec ANO Jan Volný řekl, že Vlajku pro Tibet považuje za bohulibou, ale „český stát a sněmovna má jiné priority, které musíme řešit“. Vyvěsit vlajku před svým sídlem odmítl například Královéhradecký kraj. Podle radního Josefa Lukáška (KSČM) je „celá problematika potřeba řešit přímo v Číně jednáním, a ne vyvěšováním vlajky“.

Protičínské povstání v Tibetu připomíná kromě vlajek na radnicích či Poslanecké sněmovně také výstava, kterou v Nosticově paláci uspořádalo ministerstvo kultury. Představuje na ní výběr tibetských votivních předmětů ze sbírek Národního muzea. Od pěti odpoledne pořádá organizace Amnesty International také happening před čínskou ambasádou.  

Roste podpora Vlajky pro Tibet, ale zlepšují se i vztahy s Čínou

Do akce Vlajka pro Tibet se zapojilo historicky nejvíce radnic, jejich počet poprvé překročil 700. Přitom v poslední době nebývale zesílily i česko-čínské vztahy. Prezident Miloš Zeman za dobu, co je ve funkci, již dvakrát Čínu navštívil. Naopak čínský prezident Si Ťin-pching se chystá do Prahy. V posledních měsících také začaly létat dvě přímé linky z Pekingu a Čcheng-tu do Prahy a brzy by měl přibýt i spoj ze Šanghaje.