Děti s handicapem chodí stále častěji do běžných škol a daří se jim

Počet dětí, které navštěvují speciální třídy, se za posledních deset let neustále snižuje. Stále více škol už tak má zkušenosti se vzděláváním žáků s různými druhy postižení nebo znevýhodnění. Běžným školám se je navíc daří vzdělávat stejně úspěšně jako žáky bez postižení. Na tiskové konferenci k inkluzivnímu vzdělávání to řekl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Kolem inkluzivního vzdělávání nyní probíhá celá řada diskusí. Od 1. září totiž vstupuje v platnost zákon, který má vést k postupnému začlenění dětí s handicapem do běžných základních škol.

Právo na vzdělávání v běžné škole mají děti s různými handicapy už od roku 2005. Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse je proto situace na školách mnohem lepší, než by se mohlo zdát.

„Před deseti lety bylo téměř 44 tisíc žáků vzděláváno ve speciálních třídách. V loňském školním roce to bylo necelých 30 tisíc,“ informoval Zatloukal. Ke zlomu podle něj došlo ve školním roce 2010/2011. V běžných školách se tehdy poprvé vzdělávalo víc handicapovaných dětí než ve školách speciálních.

Podíl škol, ve kterých jsou vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (mimo sociální znevýhodnění) podle druhu postižení a formy integrace – podíl škol (v %)
Zdroj: Česká školní inspekce

Největší zkušenosti mají běžné školy s vývojovými poruchami učení, alespoň jednoho takového žáka letos vzdělávají tři čtvrtiny z nich. Výrazně roste i podíl škol integrujících žáky s vývojovými poruchami chování. Ve školním roce 2012/2013 jich byla třetina, letos je to více než polovina.

Řada škol má také zkušenosti s integrací dětí s lehkým mentálním postižením. „Před čtyřmi lety je vzdělávalo 18 procent běžných škol, letos je to 24 procent,“ uvedl Zatloukal.

Na inkluzi bude dvouleté přechodné období

Se zavedením inkluze se po deseti letech diskusí počítalo od letošního září. Plán ale vyvolal bouřlivé debaty a u některých rodičů také obavy z toho, jak jejich potomci tento přechod zvládnou. Proto se nakonec ministerstvo školství rozhodlo, že inkluze bude zavedena postupně během dvou let. 

Nahrávám video
Inspekce: Děti s handicapem chodí stále více do běžných škol
Zdroj: ČT24

Zatím probíhá vzdělávání dětí s handicapem v běžných školách bez systémové podpory. Nově má ale být výuka přizpůsobená jejich potřebám. Každý žák se speciálními potřebami má dostat podporu, jakou potřebuje. Se zvládnutím nejrůznějších potíží tak pomohou například asistenti, tablet nebo učebnice v Braillově písmu. Peníze má na to zajistit ministerstvo školství. 

Speciální školství nekončí

Šéfka resortu Kateřina Valachová (ČSSD) zároveň mírní obavy rodičů, že budou muset poslat handicapované děti do běžných škol. „Není to pravda. Speciální školství nerušíme. Rodič bude nadále určovat, kde se bude jeho dítě vzdělávat. Je jen přihlíženo k tomu, že ať je dítě v běžné, nebo ve speciální škole, má právo na kvalitní vzdělávání a zajištění maximální podpory,“ řekla v Interview ČT24.

Počet dětí, které jejich rodiče budou chtít od září převést ze speciálních do běžných škol, proto ministryně odhaduje na desítky, možná stovky. 

Nahrávám video
Valachová: O výběru školy bude dál rozhodovat rodič
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOpravit nebo umístit značku. Železničáři se věnují rizikovým přejezdům

V tuzemsku zůstává přes čtyřicet špatně postavených železničních přejezdů. Problémy na nich můžou mít delší nákladní vozy. Po tragédii v Dolní Lutyni před dvěma lety železničáři zmapovali riziková místa. Našli 53 nevyhovujících. Dosud opravili čtyři; dalších devět mají v plánu. Před zbylými umístili dopravní značky zakazující vjezd některým vozidlům – například v Pečkách na Kolínsku, kde nyní platí zákaz pro soupravy delší než dvanáct metrů. Podle železničářů jde o maximum toho, co mohou udělat. Většinou se prý podobné nehody stávají v místech, kam kamiony zajíždí jen výjimečně.
před 19 mminutami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 2 hhodinami

Vláda projedná svůj legislativní plán, probrat by mohla i požár v Pardubicích

Ke svým legislativním plánům na letošní rok se v pondělí vrátí vláda Andreje Babiše (ANO). Před měsícem ministři projednávání dokumentu přerušili, protože premiérovi vadilo, že ho kabinet dostal k projednávání s rozpory mezi jednotlivými připomínkovými místy. Vláda se pravděpodobně bude zabývat i pátečním požárem v pardubické hale firmy, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok, v pátek se kvůli němu sešla i Bezpečnostní rada státu.
před 3 hhodinami

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 12 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 12 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 16 hhodinami
Načítání...