Visegrádská skupina přežila 25 let a drží stále pevněji

Poněkud ve stínu uprchlické krize si připomíná 25 let od založení visegrádská skupina neboli též visegrádská čtyřka. Spojuje čtyři postkomunistické středoevropské země, které skupinu vytvořily především pro koordinaci svého zapojování do západních hospodářských, politických a obranných struktur. V současnosti jim slouží V4 především k dojednání společných postojů před jednáními Evropské unie.

Visegrádská skupina byla původně tříčlenná. V maďarském Visegrádu, tedy na místě, kde se ve 14. století sešli králové českých zemí, Uherska a Polska, podepsali 15. února 1991 dohodu o spolupráci tehdejší prezidenti Polska a Československa Lech Walesa a Václav Havel s maďarským premiérem Józsefem Antallem.

Václav Havel, József Antall a Lech Walesa při podpisu společné deklarace ve Visegrádu 15. února 1991
Zdroj: ČTK/MTI

Státy měly mnoho společného: čerstvou zkušenost s komunismem a desetiletí existence v roli sovětských satelitů, začínající politickou i ekonomickou transformaci i vzdálenou ambici zapojit se do evropského integračního procesu. „V4 od samého počátku usilovala o to, aby padlo staré rozdělení Evropy na Východ a Západ, které bylo definováno železnou oponou,“ charakterizoval jeden z cílů skupiny v rozhovoru pro ČT český premiér Bohuslav Sobotka.

Zásadní pro visegrádskou skupinu byly roky 1993, 1999 a 2004. V roce 1993 se změnila podoba skupiny, z visegrádské trojky se rozpadem Československa stala visegrádská čtyřka. I přesto, že potom občas vycházely na povrch staré spory mezi Slovenskem a Maďarskem, má V4 dodnes neměnnou podobu.

Visegrád po deseti letech: premiéři Miloš Zeman, Jerzy Buzek, Mikuláš Dzurinda a Viktor Orbán
Zdroj: ČTK/PAP

Přesto se ale všem čtyřem státům nepodařilo vše bezezbytku společně koordinovat. Zatímco v roce 2004 vstoupily všechny visegrádské státy společně do Evropské unie, o pět let dříve vstupovaly do NATO pouze Česko, Maďarsko a Polsko. V roce 2002 na pražském summitu však již Slovensko pozvánku ke vstupu dostalo a o dva roky později se připojilo ke zbytku visegrádské skupiny i v aliančních strukturách. Pospolu také koncem roku 2007 zavedly čtyři státy schengenský režim na hranicích.

2004: Naplnění Visegrádu, nikoli však zánik

Vstup do Evropské unie, popř. NATO se na pohled stal naplněním smyslu existence V4. „Nebyla to jednoduchá věc, řada států se tomu bránila, nechtěly rozšířit Evropskou unii. Velmi často se k tomu někteří západoevropští politici také vrací. Bylo to strategické vítězství a byl to velký úspěch stejně jako to, že se podařilo vstoupit do Severoatlantické aliance,“ řekl o vstupu všech čtyř států (spolu s šesti dalšími) do EU Bohuslav Sobotka.

Visegrádští prezidenti krátce před vstupem do EU v roce 2004: Ferenc Mádl, Václav Klaus, Rudolf Schuster, Aleksander Kwasniewski
Zdroj: Milan Kapust/ČTK/TASR

Několik let poté spolupráce na visegrádské úrovni skutečně skomírala, Nebylo to poprvé, o další existenci skupiny bylo možné pochybovat již v polovině 90. let. Tehdy, jen krátce po založení, patrně skupinu paralyzovalo vyjednávání o vstupu do Evropské unie. Zájmy jednotlivých států občas šly proti sobě a několik let bujela ve střední Evropě spíše rivalita než spolupráce. Tehdejší nečinnost ostatně patrně přispěla k „roztržení“ Visegrádu při vstupu do NATO.

Zejména po roce 2009 se ale znovu objevily nové důvody pro další spolupráci na úrovni V4. I jako členové EU mají státy V4 jedinečné postavení například v oblasti energetiky. Spory Ruska s Ukrajinou o plyn  čtveřici států, které vzhledem ke své historii budovaly energetickou infrastrukturu od východu, znepokojila a jako by nastartovala novou etapu spolupráce. Země koordinují svá stanoviska před jednáními EU, summity visegrádských lídrů před významnými jednáními Evropské rady se staly takřka již standardem. „Všem vyhovuje, že jsme jejími členy, multiplikuje náš hlas a činí z nás vážného partnera,“ poznamenal slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák.

Bývalý český prezident Václav Klaus však jednotu – a z ní plynoucí úspěch – V4 nikdy nevnímal. V rozhovoru pro Mladou frontu Dnes řekl, že se jednotný postoj „nikdy zformulovat nepodařilo“ anebo na dohodu „bylo hned po příjezdu do Bruselu tou či onou zemí zapomenuto“.

12 minut
Události k výročí 25 let od vzniku visegrádské čtyřky
Zdroj: ČT24

Jak dokumentuje například loňské hlasování o tzv. uprchlických kvótách, ne vždy se čtyři země shodnou, přesto je společné směrování znatelné, na rozdíl od minulého desetiletí, kdy se jednotlivé státy pokoušely formovat úzká spojenectví s jinými zeměmi, zejména Německem či Rakouskem. Před aktuálním výročním summitem, který se stočil především k problematice migrační krize, se nad úzkou spoluprací čtyř středoevropských zemí ostatně někteří středoevropští politici pozastavili. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn se dokonce obává vzniku „spolku odpadlíků“. „Nedokáži si představit, že by se Visegrád odděloval. Kdyby takovýto případ nastal, tak to nepřijímám, nepřeju si to,“ poznamenal.

12 minut
Události k výročí 25 let od vzniku visegrádské čtyřky
Zdroj: ČT24

Představitelé dalších unijních zemí jsou však více umírnění. Chtěli by však, aby visegrádské země o problémech nejednaly separátně. „Musíme všichni pracovat společně, hledat společná řešení pro Evropu. To se týká řady oblastí, jak hospodářské a měnové, tak imigrační,“ uvedl belgický ministr zahraničí Didier Reynders. Podobně se vyjádřil jeho litevský protějšek Linas Antanas Linkevičius, který však současně připomněl, že V4 není ničím výjimečným: „Skupiny, zeměpisně i podle oblastí, se vždycky setkávaly. Nordické, baltické státy, země Beneluxu.“

Nejde ale jenom o společná stanoviska. Země se vzájemně – přes visegrádský fond – podporují i v oblasti kultury, vědy nebo vzdělávání. Visegrádská skupina také začíná spolupracovat vojensky. Vzniká visegrádská bojová skupina, na které čtyři armády úzce spolupracují. „Vedle této formy spolupráce se snažíme koordinovat otázku spolupráce při ochraně vzdušného prostoru nebo při vojenských akvizicích. I tam se snažíme spolupracovat, abychom zefektivnili pořizování nové vojenské techniky,“ upozornil Bohuslav Sobotka.

13 minut
Bohuslav Sobotka: V4 se podílí na hledání dohody v rámci EU
Zdroj: ČT24

Nejlepší sousedé?

Hlubší spolupráce se v posledních letech rozvíjí i přesto, že rozložení sil uvnitř i navenek visegrádské skupiny je v současnosti složitější než v době jejího vzniku. Zatímco původně uzavíraly dohodu téměř čtyřicetimilionové Polsko s patnáctimilionovým Československem a desetimilionovým Maďarskem a postavení všech tří zemí bylo srovnatelné, dnes co do velikosti a počtu obyvatel Polsko postkomunistické střední Evropě jednoznačně dominuje a také v celoevropském kontextu má nezanedbatelný význam.

Zatímco Polsko již za sebou zanechalo v EU nesmazatelnou stopu, neboť mělo svého předsedu Evropského parlamentu a dnes je bývalý polský premiér příslovečným „evropským prezidentem“, ostatní visegrádské země jsou k západu mnohem rezervovanější. Česko mělo deset let prezidenta, který se profiloval jako tvrdý kritik EU, Slovensko a Maďarsko se zase v posledních letech často ohlížejí k Rusku. Budapešť loni, v době, kdy ještě byly docela čerstvé události na Krymu a na východě Ukrajiny, navštívil ruský prezident, do Bratislavy zase přijel ruský ministr zahraničí. Český prezident naopak za svoji loňskou cestu do Moskvy sklidil kritiku a polští představitelé by se něčeho takové ani ve snu neodvážili. Naopak v posledních parlamentních i prezidentských volbách zvítězili konzervativci, jejichž postoj k Rusku je obzvláště odmítavý.

Nad rozdíly ale stále více převažuje to, co mají čtyři státy společné – a co ostatně podle premiéra Sobotky prakticky vylučuje úvahy o možných proměnách visegrádské skupiny: „V4 je unikátní tím, že k sobě máme velmi blízko, jsou to takové sousedské vztahy – hodně neformální, intenzivní, časté. V případě, že by se V4 rozšiřovala, tak by tento svůj charakter ztratila.“ Ačkoli podle prezidenta Miloše Zemana ani rozšíření – byť patrně jen částečné a neformální – úplně vyloučeno není. Se svým polským protějškem Andrzejem Dudou hovořil o možném posílení vztahů se zeměmi na sever a jih od visegrádských států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na odškodnění za nezákonné sterilizace půjde dalších 200 milionů, schválila vláda

Ministerstvo zdravotnictví počítá na odškodné za nezákonné sterilizace s dalšími dvěma sty miliony korun. Přidělení financí schválila vláda ve středu. Dosud bylo vyplaceno přes 210 milionů, nárok úřad potvrdil u devíti stovek podaných žádostí. Poslanci souhlasili s prodloužením lhůty pro jejich podávání o další dva roky, původně měla lhůta vypršet loni. Kabinet na středečním zasedání rovněž schválil dohodu o přeshraniční spolupráci záchranné služby se Slovenskem či novou koncepci zahraniční politiky.
před 1 hhodinou

Sněmovna schválila zjednodušení rozvodů a úpravy péče o děti

Zjednodušení a zrychlení rozvodu i úpravy péče o děti z rozvedených manželství má od příštího roku zajistit novela občanského zákoníku, kterou schválila sněmovna. Předloha mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení. Zakotví i povinnost rodičů zajistit dětem výchovu bez tělesného trestání a duševního strádání. Novelu teď čeká posouzení v Senátu.
13:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila školskou novelu

Financování nepedagogických pracovníků jako školníků uklízeček či kuchařek zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Ve sněmovně to ve středu prosadila vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů má zase být ze státního rozpočtu. Novelu školského zákona nyní posoudí Senát.
09:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Tři dny před termínem není vybraná ani polovina sumy za daň z nemovitosti

Do termínu zaplacení vyměřené daně z nemovitých věcí zbývají už jen necelé tři dny. Na účet Finanční správy ale zatím přišlo jen 43 procent očekávané částky pro letošní rok. Ta se pohybuje kolem 23 miliard korun. Daň vyšší než pět tisíc korun mohou poplatníci uhradit ve dvou splátkách během roku. Více než devadesát procent lidí už daň platí bezhotovostně a dá se očekávat, že toto číslo letos ještě vzroste.
před 2 hhodinami

Soud potvrdil Peltovi vězení v délce pět a půl roku

Odvolací soud potvrdil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi za zmanipulování sportovních dotací trest vězení v délce pět a půl roku. Někdejší náměstkyně ministryně školství Simona Kratochvílová půjde za mříže na šest let. Soud tak zamítl odvolání dvojice, která od počátku trvá na své nevině. Nevyhověl ani státnímu zástupci Ondřeji Trčkovi, který požadoval tresty zvýšit na šest a šest a půl roku.
10:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Armáda bez důvěry veřejnosti neznamená nic, řekl Řehka na veletrhu IDET

Přeletem armádních vrtulníků a bojových letounů začala na brněnském výstavišti trojice bezpečnostních veletrhů v čele s obranným veletrhem IDET. Jsou největší v historii, představuje se 650 firem z 34 zemí. IDET skončí v pátek, souběžné veletrhy požární techniky a služeb PYROS a bezpečnostní techniky a služeb ISET v sobotu. Veletrhu IDET se účastní i prezident Petr Pavel, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
10:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům e-mailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém. Čínské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti obviněním vůči Číně v souvislosti s kyberšpionáží.
10:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pacienti si stěžovali na chování chirurga, v nemocnici v Ústí nad Orlicí končí

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.
před 14 hhodinami
Načítání...