Po studiu medicíny si mají lékaři vybírat z užší nabídky oborů

Místo čtyřiceti šesti by lékaři měli po promoci na lékařské fakultě vybírat jenom ze třiceti tří základních specializací. Vláda se shodla na návrhu novely ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD). Délka dalšího vzdělávání by se spolu s tím měla zkrátit, většinou o půl roku. Geriatři či dětští psychiatři ale oponují, že se vzdělání pro ně vyřazením ze základních oborů naopak prodlouží a zájemce odradí. Zdravotnické odbory si zároveň stěžují na problémy se zvýšováním platů.

Systém postgraduálního vzdělávání lékařů je podle ministra zdravotnictví v současnosti extrémně roztříštěný do spousty oborů a podoborů, někdy je vzdělávání zbytečně dlouhé a je koncentrováno do několika málo pracovišť. Nově by tak mělo být zhruba o čtvrtinu méně základních oborů a oproti aktuálnímu stavu by obory měly být vyjmenovány v zákoně, nikoliv pouze ve vyhlášce.

Po šestiletém studiu medicíny a promoci se lékaři zaškolují po nástupu do nemocnic pod dohledem zkušenějšího kolegy až sedm let. Podle návrhu se má tato doba zkrátit. Například u alergologa by to bylo místo pěti let 4,5 roku, u neurochirurga by to bylo místo sedmi let o jeden méně. Kritici míní, že chce ministr zkrácením atestační přípravy jen řešit akutní nedostatek lékařů v nemocnicích. 

Chystané změny ale mají podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) systém zjednodušit. „Všechny kroky by měly systém udělat pro lékaře přátelštějším a umožnit, aby postgraduální příprava byla plynulejší a nebyla jedním z důvodů, proč nám odcházejí lékaři do ciziny,“ řekl Němeček.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Cílem vlády je, abychom ji do konce letošního roku prosadili,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) k novele. Změna je i podle něj jednou z cest, jak udržet doma lékaře, kteří odcházejí za vyššími odměnami a jednodušším dalším vzděláváním do zahraničí.

Podle ministra se tak rovněž sjednotí pravidla se zbytkem EU. Základním oborem by už nebyly například cévní chirurgie, dětská chirurgie, dětská a dorostová psychiatrie, diabetologie, pracovní lékařství či geriatrie.

Některé obory protestují, že se jim vzdělávání prodlouží

Žádný menší obor podle ministra ale ze vzdělávání nevypadne, část specializací se jen přesune mezi nástavbové obory, kterých bude třicet pět. V souvislosti s tím ale protestovali geriatři či dětští psychiatři s námitkou, že se pro ně vzdělání prodlouží. Dlouhá doba přípravy pak odradí lékaře v těchto oborech, kde už teď je odborníků málo, varovali.

  • Angiologie, cévní chirurgie, dětská chirurgie, dětská neurologie, dětské lékařství, endokrinologie a diabetologie, gastroenterologie, geriatrie, nefrologie, nukleární medicína, pneumologie a ftizeologie, pracovní lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost a revmatologie.
  • Až na dětské lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost se přesouvají mezi nástavbové obory. Nově se ale mezi základními obory objevila pediatrie, která tak nejspíš bude sloučením oborů dětské lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost.

Němeček kritiku očekával, ale změna je podle něj nutná. „Kdyby ten systém byl dobrý, tak to funguje a nepotřebujeme ho měnit,“ řekl. Aktuálně ale podle něj snad i chirurgie palce levé a pravé nohy jsou odlišnými obory. „Očekávám, že budou i poslanci vystaveni přesvědčování. Pro laika je obtížné odlišit, které argumenty mají hlavu a patu a které ne,“ uvedl ministr.

Ministr plánuje také rozšířit počet pracovišť, kde se budou lékaři po promoci vzdělávat. Nyní zajišťují postgraduální vzdělávání fakultní a velké nemocnice. Část tohoto vzdělávání by nově měly zajistit menší nemocnice, takže by ho lékaři mohli absolvovat v blízkosti svého bydliště.

Odbory žádají sjednocení odměňování ve státních i soukromých nemocnicích

Zdravotnické odbory se zabývali odměňováním personálu. Požadují platové tabulky ve všech nemocnicích, které fungují ve veřejném zdravotnictví a péči v nich hradí zdravotní pojišťovny. Rozdíly mezi odměnami ve státních nemocnicích a akciových společnostech jsou totiž měsíčně v průměru pět tisíc korun.

„Nemocnice jsou napojené na veřejné zdravotní pojištění, vstupy jsou regulované, výstupy jsou regulované, proto si myslíme, že by měly být regulované i platy,“ řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. V českých nemocnicích spadá podle Žitníkové pod tabulkový plat 98 tisíc zaměstnanců, zatímco mzdu stanovenou zaměstnavatelem pobírá 50 tisíc lidí.

Špatné informace máme z většiny soukromých nemocnic. Kolegové nám potvrdili, že buď se zvýšilo naprosto minimálně, nebo se nezvýšilo vůbec. Pokud se zvyšuje, tak naprosto výběrově, převážně sestrám, případně se zvyšuje zaměstnancům, kteří za svoji práci dostávají pouze minimální mzdu.
Dagmar Žitníková
předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče

Ministr zdravotnictví sice v médiích zmínil, že není zcela proti sjednocení odměňování, má však k dispozici právní rozbory, podle nichž není návrh v souladu s ústavou. Podle Žitníkové by ale změna byla proveditelná velmi snadno. Stačilo by prý rozšířit v zákoníku práce paragraf 109 o formulaci, že všichni zaměstnanci v nemocnicích hrazených z veřejného pojištění budou odměňováni platem.

Že to není právně možné si myslí i Asociace českých a moravských nemocnic. Podle jejího výkonného ředitele Stanislava Fialy obchodní společnosti nemusí navýšení odměn dodržovat, protože pro ně je to pouze doporučení. „Navíc na to nemají zdroje,“ uvedl Fiala. „Nelze srovnávat fakultní nemocnice v Praze, které jsou příspěvkové, s obchodními organizacemi někde v Pošumaví,“ dodal.

Odbory budou podle Žitníkové tlačit na politiky, aby také razantně stouply odvody státu do zdravotnictví. Dosavadní „kosmetické“ úpravy podle nich potřeby nepokryjí. Stát by měl podle odborů platit alespoň tolik, jako platí osoby bez zdanitelných příjmů, místo dosavadních 870 tedy alespoň 1334 korun.

Zdravotnictví by to přineslo ročně navíc 34 miliard korun, takže by mohly být navýšeny počty lékařů a sester v nemocnicích, které se nyní potýkají s jejich nedostatkem, navýšeny platy a přidáno by mohli dostat například i praktičtí lékaři, kterých také je nedostatek, tvrdí odbory. 

Vydáno pod