Česká republika zaplatila za dvě Češky, které byly uneseny v Pákistánu, šest milionů dolarů (asi 145 milionů korun). V čísle, které vyjde v pondělí, to uvedl týdeník Respekt. Ženy se vrátily domů loni po dvou letech zajetí. Jedna z nich přijala islámskou víru a ke svým věznitelům se podle listu dokonce pokusila vrátit.
Rozhodnutí, že stát za dívky zaplatí, padlo ještě za vlády Jiřího Rusnoka. Mezi tehdejšími ministry sice panovaly obavy, zda zaplacení výkupného nepovede k nebezpečnému precedentu, nakonec ale podle Respektu převážila starost o život mladých žen.
Předsednictvo Bezpečnostní rady státu tehdy určilo konečný vyjednávací strop na deset milionů dolarů za obě Češky. Vyjednávání s únosci poté převzal současný kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Únosci žádali nejprve dvacet milionů dolarů, částku pak snižovali. Ve finále přijalo předsednictvo bezpečnostní rady rozhodnutí, že konečná suma bude šest milionů dolarů,“ napsal týdeník.
Peníze šly z rezerv ministerstva financí
Částka podle Respektu výrazně převyšuje dřívější spekulace, které se zmiňovaly pouze o dvou milionech dolarů. Vláda navíc tehdy veřejně odmítla, že by výkupné vůbec platila. „Český stát nevyjednává s teroristy a neplatí výkupné,“ prohlásil po propuštění dívek ministr Chovanec.
Peníze byly podle Respektu uvolněny z rezervy ministerstva financí a dostala je civilní rozvědka. Odtud pak putovaly dál až do rukou únosců. Antonii Chrásteckou a Hanu Humpálovou drželi dva roky jako rukojmí zřejmě ozbrojenci přímo z Al-Káidy. Loni v březnu se podařilo turecké charitativní organizaci IHH vyjednat jejich propuštění.
Čeští vládní představitelé přitom oficiálně tvrdí, že s teroristy nevyjednávají a neobchodují, naposledy v souvislosti se zadržováním pěti mužů v Libanonu. Sobotka v neděli prostřednictvím mluvčího vlády Martina Ayera vzkázal, že informace časopisu Respekt ohledně výkupného nebude nijak komentovat. Další vládní představitelé na žádost o vyjádření nereagovali.
Humpálová se k únoscům pokusila vrátit
Obě ženy se s návratem do svobodné reality vyrovnaly odlišně. Zatímco Chrástecká podle médií pracuje v jedné z neziskových organizací v Kladně, Humpálová údajně převzala islámskou víru svých věznitelů.
Podle tajných služeb se loni na podzim zřejmě pokusila ke svým únoscům vrátit, byla ale zastavena na turecké hranici a poslána zpět do Česka, tvrdí Respekt. Zpravodajci považovali její cestu za bezpečnostní riziko. Obávali se, že by se mohla v regionu radikalizovat. (Informaci o možném pokusu o návrat později v rozhovoru pro lidovky.cz popřel bezpečnostní expert Adam Dolník, který disponuje interními informacemi.)
Nad únosem pěti Čechů visí otazníky
Tento týden se do Česka vrátilo i pět mužů, kteří zmizeli loni v létě v Libanonu. V ten samý den opustili vazbu Libanonci Alí Fajád a Chálid Marabí, které Spojené státy podezírají ze spolupráce s teroristy a žádaly Prahu o jejich vydání. I když české úřady dohodu o výměně popíraly a tvrdily, že s teroristy neobchodují, spojitost obou případů připustil ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Podle jednoho ze zadržovaných a zároveň advokáta Alího Fajáda, Jana Švarce, ale únos nezorganizovala Fajádova rodina. „Mám za to, že objednatelem únosu nebyl nikdo z okruhu Fajáda, ale z okruhu jiného z těch tří,“ řekl.
Společně s Fajádem a Marabím byl Spojenými státy obviněn ze spolupráce s teroristy ještě Faouzi Jaber z Pobřeží slonoviny. Odtud pochází i Marabí, který má ale i libanonské občanství. Jaber dál zůstává v české vazbě.
V součtu desítky milionů dolarů jako výkupné
I vlády jiných zemí většinou tají, zda únoscům za propuštěná rukojmí zaplatily výkupné. Podle dostupných informací však únosci jen za posledních několik let dostali desítky milionů dolarů.
Například Spojené státy byly dlouhá léta známé tím, že za své občany výkupné zásadně neplatí a s únosci nevyjednávají. Loni ovšem prezident Barack Obama vyjednávat či platit výkupné rodinám unesených lidí umožnil.
